Tisícročná včela

Pozrite na tie včely, chlapci - znášajú med celé tisícročia, aby zachovaly rod. Jedna padne, druhá ju nahradí. Všetko ich nivočí - mráz, choroby, aj my l'udia. Ale včelstvo žije stále, hádam večne... [Seriálová verze] Narozdíl od (nej)novějších Jakubiskových filmů je Tisícročná včela neobyčejně silná nejen svou výtvatrnou podobou a citlivě vykreslenou atmosférou, ale především nevídanou schopností vtáhnout diváka do sebe a dát mu pocit, že s "murárskou" rodinou Pichandů žije v jedné osadě už od narození a proto i jejich spletité osudy nevnímá jako nečí tvůrčí konstrukt, ale přímo osobní záležitost. Jakubiskova okouzlenost dobou a smysl pro alegorie i pečlivě komponované záběry se snoubí s působivostí scénáře (méně zajímavý je akorát první "seznamovací" díl, v němž charakterní cherectví Jozefa Kronera vyniká natolik, až jsem měl pocit, že se jedná o ústřední postavu), vynikající Hapkovou hudbou a suverénními výkony herců, kteří s bravurou zvládají zachytit i dozrávání a stárnutí stvárňovaných postav. Krom vlažnějšího úvodu mě rušily jen nesedící postsynchrony, spíše televiznější záběrování a vůbec jakási Jakubiskova neochota více rozpohybovat mizanscénu, vinou čehož chybí časově i emočně rozmáchlé sáze punc určité velkoleposti, jaký by ji vynesl mezi největší filmová díla bývalého Československa. 90% (31.08.2008)

Jakubiskova epická sága z přelomu 19. a 20.století o jednom kusu Slovenské historie.Film je natočený podle románu Petra Jaroše a už vzhledem k dlouhému časovému úseku,který popisuje,nebylo jednoduché ho na plátno převést.Jakubisko se s tím ale popral po svém a svými obrazy a atmosférou perfektně dotváří smysl a děj celého příběhu.Knihu jsem nečetl a tak nevím,nakolik se film od ní liší.Je tu opravdu mnoho postav a je nutné velmi pečlivě sledovat děj,neb se divák v tom kolotoči snadno ztratí.Místy je film plný magických a snových vizí,které střídají scény normální a vyprávěcí,což může být pro někoho kámen úrazu a nepochopení,protože ho to odvádí od příběhu a tím mění tempo vyprávění.Osobně jsem s tím neměl problém,neb vím,že Jakubisko se bez těchto zpodobněních ve svých filmech neobejde a v těchto obrazech se přímo vyžívá.Navíc jsou jeho obrazy a vize vskutku živé,magické a jsou jako z jiného světa.Bez těchto zpodobnění si Jakubiskovy filmy vlastně ani nedovedu představit,takže dávám včelích 85%. (07.08.2011)

Juraj Jakubisko tady svým jedinečným filmařským stylem vypráví celou jednu éru  přes rodinu Pichandů. Důraz není kladen jen na osudy a život obyčejných lidí v Litpově, ale i na překrásnou slovenskou krajinu. Prošel jsem si kouskem historie Slovenska, prožil jsem velmi silné scény, zejména střelba do lidí na demonstraci a při písni Mariky Gombitové se mně z té nádhery úplně sevřelo srdce. (02.04.2024)

Epická freska mapující těžké období slovenských dějin na přelomu 19. a 20. století. Úlohu moudrých očí a paměti života zde zastává filosofická postava Martina Pichandy, ztvárněného legendárním Jozefem Kronerem. Jakubisko dokázal ze všech filmařů nejlépe postihnout poetiku i bláznovství slovanské duše. Tisícročná včela je stvrzenkou jeho umu. Titulování Jakubiska jako "Felliniho východu" či "Márqueze stříbrného plátna" mi přijde s respektem k oběma jmenovaným jako nemístné. Márquez i Fellini byli jedineční; Jakubisko zrovna tak. PS: Hudba Petra Hapky a zpěv Mariky Gombitové zážitek ještě umocňují a v tragické scéně zastřelení malého Janka plně převezmou emocionální účinek. (25.03.2022)

Z dětských let jsem si z toho pamatoval podstatně víc Jozefa Krónera, Madagaskaru, jeho lásky k vínu a nepřebernou spoustu poetických obrazů. Ty jsem v tom nacházel i dnes, jen role starého Pichandy mi najednou nepřišla zdaleka tak zásadní. Prim v tom hrál Štefan Kvietik, který se mi ale ve svých padesáti letech nelíbil jako jinoch na ženění. Co naopak oceňuji, to bylo to lidské hemžení. Pan Jakubisko s tím musel mít děsně moc práce. Jistě mu to za to stálo, všechny ty příběhy v tom propletenci mají sílu a hloubku. (24.04.2022)