The Millennial Bee
Réžia:
Juraj JakubiskoKamera:
Stanislav DoršicHudba:
Petr HapkaHrajú:
Jozef Kroner, Štefan Kvietik, Ivana Valešová, Michal Dočolomanský, Eva Jakoubková, Pavol Mikulík, Jana Březinová, Štefan Šafárik, Bára Štěpánová (viac)VOD (5)
Obsahy(1)
Sága murárskeho rodu Pichandovcov odohrávajúca sa prevažne na malej slovenskej dedine zachytáva časový úsek tridsiatich rokov (1887 - 1917). Prvá časť zachytáva život Martina Pichandu v časoch rozvoja murárskeho remesla, v druhej časti sa do popredia dostáva jeho syn Samo, žijúci v období vyostrujúcej sa spoločensko-politickej krízy, ktorá napokon vyústila do 1. svetovej vojny... Fascinujúca rodinná sága na motívy románu Petra Jaroša je divácky najúspešnejšou v histórii domácej tvorby... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (136)
Krásná ,,magicko-realistická sága". Děj filmu je zasazen někam do poloviny devadesátých roků minulého století až po konec I. světové války. Život na malé slovenské vísce se vyznačuje hlavně prací, láskou a lidskou sounáležitostí, což symbolizuje obraz takového věčného včelího roje. Vystupují tu osudy tří generací zednického rodu Pichandů kteří vždy s takovou nezdolnou houževnatostí, posvěcenou odvahou a fantazií, vedou boj o své místo na zemi. Samo (Štefan Kvietik), přezdívaný Včela, zdědil po svém otci Martinovi (Jozef Kroner) lásku k poctivému řemeslu a včelařství. Komediální hravost, příznačná pro starého Pichandu se však v jeho dětech už neobjevuje. Avšak dědova samorostlá moudrost však zůstává zaznamenaná v kronice, v níž později pokračuje Samo a kterou si později pečlivě pročítají i jeho vnuci. Tolik taková moje malá výpověď o filmu. Jedná se opravdu o krásný film, realizace rozvijí výtvarnou stránku a současně osobitou antologií (výbor z lit. děl) prvků a postupu vývoje slovenského hraného filmu. Film se vyznačuje také svojí mnohotvárností ve filmových postupech, ale i podstatně veliké bohatství ve vizuálních motivech tu najdeme. To vše prozrazuje režisérovou rozbujelou představivost. Film tak dosahuje jak svérázné poetičnosti, tak figurální kompozitosti. Asi to NEJ od režiséra Juraje Jakubiska a navíc nesmím opomenout opravdu skvělou hudbu od zpěváka a skladatele Petra Hapky která zde zazněla. ()
...Keď sa povie JAKUBISKO, tak ma automaticky napadne : popredný slovenský režisér, ku ktorému nepotrebujem doplniť krstné meno. Niečo, ako BERGMAN, ANTONIONI, FELLINI, či ešte trebárs TARKOVSKIJ, vymenoval som exkluzívnych európskych filmárov, ktorí sa už zapísali do dejín filmu, tak isto, ako Náš výnimočný, ojedinelý TVORCA. Tisícročná včela je mimoriadne výpravný, rozsiahly, až by som povedal kolosálny československý film, ktorý spolufinancovali nemeckí producenti, a preto mohol JURAJ rozšíriť svoje OBZORY do absolútnej, voľnej, filmovej PODOBY, s lahôdkovým hereckým obsadením : PAR EXCELLENCE. HERCI, ako sú zaslúžilí umelci : p. Króner, Kvietik, Dočolomanský, tak to nepotrebuje žiadny bližší výstrednejší komentár, či analýzu, oni sú neuveriteľné KAPACITY. Kamera Stanislava Doršica je nadčasová, tak isto ako hudba Petra Hapku, klasicky slabší býva u režiséra strih, ktorý nie je vždy podľa mojich predstáv. A prečo som neudelil úplne hodnotenie 100 % ? Znížil som na OSEMDESIAT, t. j. štyri hviezdičky. Jedna vec mi vadila, na ktorú si tvorcovia nedávali trochu väčší pozor. / LIPTOV. Tu sa hovorí liptovským nárečím, a nemám vôbec taký pocit, že by sa vo filme takto hovorilo. Ô. Vokáň. Hovorí sa takto : „dobrô, hotovô, urobenô, alebo ešte : peknie, malie, velkie, čiže taktiež na konci býva - dvojhláska IE” . Keď sa tu takto rozpráva ešte aj dnes, tak sa isto muselo i pred sto rokmi !!! Asi moja taká najväčšia výčitka voči filmu, inak sa jedná o čosi naprosto ojedinelé, očarujúce, a predovšetkým OBDIVUHODNÉ ! Hádam, že sa nakrútil jeden z najlepších našich filmov, na ktorý by sme mali byť právom hrdí a pyšní zároveň !!! „Takí PICHANDOVCI sa nerodia zo dňa na deň” . ()
Takový dlouhý slovenský film, ukazující několik věcí. Slováci toho mají s Maďári dost společného, a svou podobnost nezapřou. Tento film velice poeticky a s bohatým hudebním doprovodem vypráví o osudech včelařsko-zednické rodiny Pichandů od konce 19. století až po 1. světovou válku. Nejstarším členem je starý píchač Martiný Pichanda, který v mládí velice rád hrál karty v posteli s jednou místní píchandou. Předtím si ovšem dosyta zapíchali. Ta pichanda ovšem nebyla jeho žena, se kterou měl dva syny a jednu dceru. Kromě píchání je tento rod také znám svou láskou ke včelám, a jak věděl sám starý Martin, je třeba se neohánět, jinak schytáte žihadlo, jak se stalo na jeho oslavě šedesátin. V první části filmu v podstatě píchá snad každý s každým, měl jsem celkem problém se v tom zorientovat. Dokonce i nějaké kozy byly vidět. Rod je znám svou zednickou tradicí a občas se místní parta vydává na nějakou tu zednickou práci do Uher, tedy do těch Dolních. Významnou postavou je Martinův prvorozený syn Sámo, který má spoustu dětí a pokračuje ve včelařské tradici. Dále je to jeho brácha a hezoun Valent, ten opět neměl o píchandy žádnou nouzi. A jejich sestra Růžena, ta také nezůstala do konce života (snad ani do konce puberty) neposkvrněná. Sledujeme výjevy z vesnického života, oslavy, hodování, ale také tvrdou dřinu na polích a problémy se suchem, stejně jako s deštěm a také jednu silnou bouři. Mlýn po otci vyhoří a tak se jej ujme Sámo, kterého mlýn dobře uživí. Při pracovních zednických cestách se naši zedníci dostávají do kontaktu se stávkujícími sociálními demokraty, což jim způsobí nemalé problémy. Obzvláště poté, co jim nezaplatí hrabě Belány za podkovy, oni mu je pak nechtějí dát, a tak je udá u četníků a Sámo s ostatními jsou odvedeni na výslech, kde je jim jejich sympatie se sociálně-demokratickou stranou předhazována jako revolta proti císaři. Někteří se vydávají do Ameriky, jiní hledají práci v Miškolci, kde se omylem připletou na politický manifest soc-dem. a četníci začnou po účastnících střílet, což stojí život Sámova syna. Není to bohužel poslední vyhaslý mladý život. Třetí generace, tedy Sámovy děti, dorůstá zrovna v době, kdy zuří první světová válka. Mysleli si, že to bude sranda, stačí přece vypráskat Srby v Bělehradě, ne? Jeden syn má být malířem, druhý zase hodinářem. Válečná propaganda však jede na plné obrátky, malíře nepotřebujeme, je třeba všechny mladé a bojeschopné bojovat proti Rusům, i když jsou to také Slovani a Sámovi synové to pochopí a vzdají se jim. Nakonec však dopadnou špatně, jeden skončí s amputovanou nohou a druhý snad ani nepřežije. Starý Sámo se pak musí starat o svého vnuka. Stane se z něj něco jako záškodník a má v plánu ničit vlaky, přepravující vojáky na frontu, což je jeho poslední čin v životě. Nebylo to sice úplně špatné, ale toho píchání každého s každým na začátku tam bylo více, než je pro mé osamělé já zdrávo, ta hudba a různé umělecké vize se vyskytovaly příliš často a oslava venkovského života a dřiny není něco, čemu bych extra holdoval. Ale na svou dobu to muselo být bezesporu velice úspěšné dílo, utíkající z normalizační šedi na idylický slovenský venkov a zdůrazňující lidskou a rodinnou soudržnost a oslavující staré tradice. () (menej) (viac)
Vsetci pouzivaju vznesene frazy typu magicko-realisticka saga, ma to halucinogennu atmosferu ..... len som si nie isty, ci uzivatelia aj sami rozumeju danym slovnym zvratom. No nic to, ak budem chciet historicky film, bol tu jeden extra talentovany rejza, volal sa Otakar Vavra, a tak veru radsej siahnem po jeho kultoch : Krakatit, Kladivo ...... Jakubisko nema na Vavru a v zivote nemal : 30 % ()
Nádherné slovenské veľdielo s fantastyckými hercami, ktorý bol dokonalým opisom Slovenského ľudu. Ja som videl včelu vo forme seriálu a môžem povedať že čím väčšie prestávky medzi jednotlivými časťami boli tým viac ma to navnadilo, i keď úvod nemal taký slávnostný nádych objavoval sa v ňom geniálny slovenský herec Jozef Kroner z ktorého priam srší skromnosť, mierumilovnosť ,ľudská dobrota no najmä veľká hercova charisma. Kroner a Kvietik urobili z filmu parádne herecké vystúpenie ktoré ma prinútilo až si spomenúť na to že som Slovák, včela je jedným veľkým slovenským symbolom, plným metafór a alegórii, a keď som videl tu ideálnu fúziu prostého slovenského ľudu z našou krásnou prírodou, tak som žasol nad tým ako to dokázal Juraj Jakubisko s pomocou Petra Jaroša tak dokonale sfilmovať. Jakubisko dokonale opísal Jarošove vnímanie celého príbehu, ktorý mal najmä majstrovsky napísane charaktery postáv ktoré pasovali k spomínaným hercom ideálne. Včelou Jakubisko iba dokázal ža je veľký filmár a prajem mu ešte veľa takýchto alegórii a podobenstiev ktoré su určite hodnotnejšie ako niekoľko desiatok amerických komerčných trhákov za veľké peniaze a "úžasné" :) efekty :). Navyše v každom jeho doteraz zhliadnutom, filme som niekde v úzadí cítil že Jakubisko chce predovšetkým poukázať na dôvody života na zemi a opisuje ľudské hodnoty ktoré si každý človek nájde v inej scéne, každý inde a toto platí najmä pri včele a konári z ktorých silno páchne jakubiskove špecifické vnímanie sveta. Mohol by som tu síce vypisovať ešte niekoľko hodín no nikdy by som nedokázal presne opísať svoje pocity a postrehy z tohto filmu a tomu sa naozaj hovorí umenie, asi si teda prečítam aj knihu, potom budem možno múdrejší. ()
Galéria (7)
Zaujímavosti (12)
- Film se natáčel ve skanzenu Zuberec a vesnici Zázrivá na Slovensku. (M.B)
- Snímku videlo v československých kinách 1 milión ľudí a divácky sa stal najúspešnejším slovenským filmom desaťročia. (Raccoon.city)
- Jedná se o několikátou spolupráci hudebního skladatele Petra Hapky s režisérem Jurajem Jakubiskem. Vedle toho spolupracovali na filmech Postav dom, zasaď strom (1979), Nevera po slovensky (1980) a Perinbaba (1985). (Terva)
Súvisiace novinky
Zemřel režisér Juraj Jakubisko
Československá kinematografie přišla o jedno ze svých velkých tvůrčích jmen, ve věku čtyřiaosmdesáti let totiž v pátek 24. února v Praze zemřel legendární slovenský režisér, scenárista, výtvarník a… (viac)
Filmová ocenění benátského festivalu
Nejstarší filmový festival a jeho ocenění je nyní už i na ČSFD. Festival v Benátkách patří mezi tzv. "Velkou trojku", kterou tvoří festivaly v Benátkách, Cannes a Berlíně. Založen byl už v roce 1932… (viac)
Michal Dočolomanský: 1942 – 2008
Pro filmové a televizní diváky byl třeba detektivem Nickem Carterem z Adély, hrabětem Teleke z Tölökö z Tajemství hradu v Karpatech či mladým Pichandou z Tisícročné včely. Divadelní publikum jej… (viac)
Reklama