Réžia:
Jim JarmuschScenár:
Jim JarmuschKamera:
Frederick ElmesHudba:
Tom WaitsHrajú:
Gena Rowlands, Winona Ryder, Armin Mueller-Stahl, Giancarlo Esposito, Rosie Perez, Richard Boes, Isaach De Bankolé, Béatrice Dalle, Stéphane Boucher (viac)Obsahy(1)
Päť malých príbehov tohto filmu sa odohráva v rovnakom čase v rôznych svetových metropolách a časových zónach. Počas jednej noci sa medzi taxikármi a ich pasažiermi vytvorí zvláštne puto, ktoré ich vytrhne z anonymity mesta a odhalí čo-to z tajomstva ľudského života. V Los Angeles ponúkne prestížna filmová agentka taxikárke úlohu vo filme, ale drsná mladá žena má svoj vlastný sen: stať sa automechanikom. V New Yorku nemecký emigrant Helmut blúdi v spleti ulíc veľkomesta a nevie svojho pasažiera doviesť na požadované miesto. V Paríži si taxikár z Pobrežia slonoviny so svojou slepou pasažierkou vymenia poznanie o tom, aké je to byť iný: čierny alebo slepý. V Ríme zhovorčivý taxikár svojou úprimnou spoveďou privodí farárovi počas jazdy infarkt. V Helsinkách tesne pred úsvitom traja muži v tuhej zime lamentujú nad krutosťou života a lásky. Päť príbehov spája nostalgický humor a zvláštna atmosféra cesty, na ktorej sa z cudzincov prostredníctvom ľudského kontaktu aspoň na chvíľu stanú dôverní známi. (STV)
(viac)Videá (1)
Recenzie (407)
Docela mě udivuje, co na tomhle filmu všichni vidí. Z 5 povídek se mi líbila 1 a půl. Zahráno bylo vše velmi slušně. Kamera byla ovšem naprosto debilní. Koukat 2 hodiny na 5 taxikářů, v 5 různých destinací, hovořících 4 různými jazyky, mi zkrátka nepřipadá jako nic geniálního. Film jsem spíše shledal naprosto nudným. Totálně jsem nebyl osloven. Tohle není film, tohle je napovedený filmový experiment. Alespoň hudba za něco stála. LA-odpad!, NY-3*, Paříž-1,5*, Řím-1,5*, Helsinky-1*. Zaokrouhleně 1*. ()
Vtipné, chytré, vypointované. Jarmuschův ironický pohled na svět tu funguje lépe než v těch pár dalších jeho filmech, co jsem viděl. Stejně jako u Kafe a Cigár jsem měl pocit, že nemá moc schopnost řadit povídky za sebou, ale protože jich je relativně málo a jsou dlouhé, není to tak na škodu. S odřenýma očima ten plný počet dám. ()
"Začal jsem být citový, zbožný muž. Tomu už nestačí zelenina, chce k lásce něco živého." Nerozumím nejednomu výtvoru obdivovaného Jima Jarmusche, ale tentokrát se nezávislý umělec vychytrale pokusil vytvořit povídkový film, který by neurazil jeho oddané fanoušky a zároveň by nadchl nějaké to nekulturní hovado, za něž se hrdě považuji. Proto poměrně často trávím příjemné dvě hodiny s drsnou budoucí automechaničkou Corky, ztracencem v Brooklandu Helmutem, s černochem modrým jako mrkev, s tykvovým zasouvačem Ginem či alkoholem obklopeným Mikou. Čas sdílený s těmito (ne)obyčejnými taxikáři považuji za skvěle využitý. ()
Souhrn pěti povídek, odehrávajicí se převážně v taxíku: Los Angeles: 60%, New York: 70%, Paříž: 65% (zajímavý kontrast mezi vidomým a nevidomým), Řím: 65%, Helsinki: 60% (předvídatelná historka taxikáře, která mě emocionálně minula). Povídkových filmů moc neznám, kromě tohoto asi jen Čtyři pokoje a Coffee and Cigarettes, ty jsou ale znatelně horší. Celkový dojem: 65% ()
Jemná lahodná řeč pěti různých, ale silným režijním i scénáristickým rukopisem do jednoho celku spojených filmových povídek osobitě a silně navazuje na tuto oblíbenou formu šedesátých a sedmdesátých let minulého století. Pověstná hrabalovská "perlička na dně" se tu blýskne jako sice zrníčko, ale zrníčko, které je současně vzácným jinde nenalezitelným klenotem. Pábitelská taxikářka, která se chce stát automechaničkou, slepá, která vidí víc než vidoucí, nepoměrnost umělého a skutečného neštěstí nebo orgie samčího samolibého a současně zbabělého egoncetrismu jsou existenciálními ploškami, jež se sice odehrávají v různých světových velkoměstech, ale ve skutečnosti se mohly stát komukoliv kdekoliv kdykoliv. Záměnná forma tak skrývá totožný obsah. Lidství je všudypřítomné: i za dne, i v hluboké noci, i v předjitřních hodinách, kdy únava zmáhá tělo toužící po spánku. A tak i nejodlehlejší část lidského dne skrývá lidský obsah a hluboký příběh. Dnes právě tak jako na počátku devadesátých let minulého století, do nichž je zasazen děj tohoto nevšedního šperku stříbrného plátna. ()
Galéria (44)
Zaujímavosti (14)
- Kameraman Frederick Elmes povedal, že najlepšia vec na nočnom natáčaní v Paríži bolo to, že končili vždy ráno, keď práve otvárali pekárne. Svoj pracovný deň tak mohol uzavrieť šálkou kávy a chutným čerstvým pečivom. (Arsenal83)
- V newyorskej scéne, kde sa postava Giancarla Esposita neúspešne pokúša privolať taxík, sa filmový štáb obával, že jeden zo skutočných taxíkov prechádzajúcich okolo by mu mohol zastaviť a zmariť tak záber. Ale dopadlo to presne tak, ako bolo napísané v scenári. Žiadny z taxíkov sa nezastavil. (Arsenal83)
- Většina replik Roberta Benigniho byla spontánní improvizací. (hot_spot)
Reklama