OtherLife

Nic objevného a vlastně ani zajímavého. Ano, hraje se tu s realitou a vzpomínkami a místo snů implantovanými zážitky, ale nic nového to nepřináší, snad jedině kromě poznatku, že co bylo, máme nechat být a žít svůj život teď a tady. Zbytečné zdlouhavé záběry (třeba ty od moře už mne časem strašně štvaly), psycho hudba, modré filtry. Nevěřím, že někoho překvapil závěrečný "zvrat", který vlastně ani zvratem není. Jedině by mne zajímalo, jak vědecky si holka vysvětlila život v implantované vzpomínce, když nebyl naprogramován, nebyl součástí kódu, tak kde se tam vzal? A nakonec mne vlastně mrzelo, že film nebere ale ani trochu v potaz sny a jejich působení na mozek a naše vnímání. Fakt, o snech to totiž vůbec není. (05.01.2018)

Příběh si pohrává s myšlenkou, kdy se člověku přímo v mysli komprimuje virtuální realita. Námět hojně používaný v literatuře žánru sci-fi a nejinak je to i u filmů a tak tu máme jeden další. A je to snímek vcelku stylový. Námětem, myšlenkou i zpracováním. Zároveň je ale dosti ctižádostivý na vědecké bázi. "OtherLife" je revoluční lék "biologického softwaru", který umožňuje uživatelům prožít jiné, vzrušující životy skrze až neuvěřitelně živou virtuální realitu. No, hráči videoher by něco takového jistojistě uvítali. Ale jako obvykle je tu ještě vláda mající zcela jiné úmysly a společnost ohlížející se taktéž po svých zájmech. I přes nízký rozpočet se snímek jeví v rámci vizuální koncepce daných scén a vytvořené atmosféry vcelku kvalitně. O nic akčního se nejedná, tudíž je vše stavěno na ději. Co se ale týče dramatizace, mělo se více přišlápnout na plyn. I v celkové atmosféře by to chtělo o něco větší nadšení a živost. Místy by nejeden u toho zívl. Každopádně v rámci sci-fi snímek stojí za zhlédnutí, i když se jedná jen o další příběh o snaze ovládnout člověka. (11.02.2019)

Zapomenutelné. Nedoporučuji. Vyspělejší Počátek z vědeckého a CEO prostředí, který se netočí okolo souboje s naší temnou minulostí, ale se smyslem naší činnosti a ač se film tváří inovátorsky, moc v něm na druhý pohled nezbývá. Jessica De Gouw se v roli feťácké vědátorské workholičky snaží, oč může, sama snímek však neutáhne. Scénář se tváří zamotaně a přerývá jednu scénu za druhou, přesto je hned od začátku znát výsledek finále. (22.11.2017)

„Mozek lapen v lapáku, naděje se hroutí, kvůli chybě ajťáků doživotí kroutí.“ No vida. I chemici od protinožců umí namíchat zajímavé scifi. Zahoďte chytré mobily i noťas a brýle pro virtuální realitu odneste do muzea. Stačí kapka ajťáckého sajrajtu do očí a rázem jste ve světě naprogramovaných snů. A až vlády koupí licenci na výrobu, bachaři nebudou mít co žrát. OKÉNKO SOUDNÍ SÍNĚ: [][] Soudce: „Co s vámi, vy recidivisto? Včera ráno jsem vám kápl do očí 3 roky za vydírání, odpoledne jste si odkroutil 8 let za znásilnění a večer jste si odmrkal 20 let za loupežnou vraždu. A dnes vás tu mám zase, uškrtil jste manželku. Už vás mám dost! Napařím vám... jeden rok! Moc se nepochechtávejte, bude to ten s ajťáckou chybou a zacykleným počítadlem.“ [][] Ren Amari je sice jen ustaraná workoholička bez špetky sexappealu, ale film má slušný vizuál i spád a je míň vrstevnatý než snový Počátek, tedy i přehlednější. Biochemickému programování mozku 4x zdar! (22.06.2024)

Když jsem si tu četl komentáře, úplně jsem ztratil chuť se na tenhle snímek podívat. Naštěstí mě to celkem rychle přešlo (díky, Jessico De Gouw) a stal se z toho pro mě velmi příjemný sci-fi zážitek, který sice má chyby, ale zpracování a nápad v podobě využívání chemie a nanotechnologií k léčbě/zábavě je natolik skvělý, že ani sólo jízda hlavní hrdinky nebo (pro někoho) chaotické přepínání mezi příběhy a časy nijak neovlivnily hodnocení. Pro většinu bude asi průběh příběhu průhledný, nicméně osobně nikdy nepřemýšlím nad budoucím vývinem, chci být překvapený zvratem. Za neokoukanou hlavní postavu, která se chová přirozeně a skvěle hraje, má u mě film velké plus a doufám, že herečku jménem Jessica De Gouw uvidím v dalších filmech. Za mě čisté 4* (04.12.2017)