Srdcu nerozkážeš

Od včerejška jsem přemýšlel, co bylo na tomto filmu špatně, a nakonec jsem to vygooglil. Kumail Nanjiani hraje sám sebe v příběhu, který se mu stal před deseti lety! Ano, kdyby to nebyl chlap, kterému viditelně klepe na dveře čtyřicítka, ale o deset let mladší herec, leccos by hned fungovalo, či se dalo aspoň odbýt mávnutím rukou a zasmáním, jenže v tomto věku už to vypadá spíš divně. Jinak celkem originální romantická komedie nejen pro příznivce stand-up komiků (70%). (16.08.2017)

Není to komedie, ale melodrama s občasným problesknutím humoru. Je mile a vtipně natočené, dialogy jsou přirozené, jako se málokdy vidí. Všechny postavy snímku jsou sympatické, jen prezentují odlišné postoje, což by ale člověk měl přijmout, protože všichni svět nevidíme stejně. Různé úhly pohledu představují odlišnou kulturu a výchovu, odlišné zvyky i tradice, ale v žádném případě to nejsou tradice a zvyky odsouzeníhodné. Jsou jen prostě jiné. Když rodina trvá na tom, aby si syn vzal výhradně pákistánskou dívku, tak má své důvody, které sice v naší společnosti neplatí, ale není důvod je za to odsuzovat. Když jsou američtí rodiče zaražení pákistánským nápadníkem dcery, tak se jejich obavy dají pochopit. Všichni prezentují své postoje jasně, srozumitelně, ale jak se nakonec ukáže, ne bigotně. Jediná nepříjemná osoba je náhodný návštěvník klubu, kterého ale dokonale setře matka dívky a zároveň si při tom uvědomí i něco o sobě. Je to moc milý film, hlavní dvojice je příjemně obyčejná a přitom roztomilá. Proč dávám jen průměr? Ten film je fajn, ale neohromuje. /27. 7. 2017/ (27.07.2017)

Citlivě a dokonale zvládnutá kombinace humoru, romantiky a vážných scén mně ohromila. Hlavní hrdina je klenot, který se třpitý napříč celou stopáží. Trefný dialogy rozesmějí i rozněžný. Je pěkně dobře, že existuje snímek Pěkně dobře, protože umí udělat báječnou společnost nejednomu fanouškovi filmu a to u filmů přece nejvíc kráčí, no ne, amigo ? (11.07.2017)

Notypyčovole, já teču jak stará lednička! Ehm, za toto nadbytečně emfatické zahájení se omlouvám, já jen, že tu sedím dojatý a naměkko a culím se, jak kdyby mě mistrovsky vykouřila bezzubá cigánka. Ne snad, že by tato tuctová pákistánská feel good lávstory byla něčím originální, naopak, právě oním předvídatelným patosem mě pohladila po mé zjizvené dušičce. Není divu, že v téhle zkurvené době lží, depresí, stresu, smutku, zklamání, bolesti, kvazicitů, předstíraných orgasmů, nedodržených termínů, předraženého másla, Tomia Okamury, nevratných Frisco láhví a zasraných vlakových zpoždění mě dokáže rozněžnit tak prostinký, bezelstný příběh o lásce, kde když se holka chová divně, tak je to proto, že potřebuje srát a neví, jak to svému chlapci říct, nikoliv proto, že je nediagnostikovaná emopsychonarkomanka a má mu zničit celý život. Ano, i takový obtloustlý nihilistický patogen jako já občas projevuje emoce a případné xmrti se nudící sexy svině, jenž by mě chtěly ochočit a citově znásilnit, nechť se hlásí do pošty, jsem teď na jedno párměsíční zneužitíčko volnej. Da vstreči! (31.10.2017)

Koukalo se na to celkem příjemně a herci byli fajn, ale takových filmů se najde dvanáct do tuctu a onu přidanou hodnotu jsem tady neobjevil. Prostředí stand-up komiků mi totiž nic moc neříká a druhý pilíř, totiž kulturní třenice, na mě působily až příliš decentně. Sice chápu, že se jedná vlastně o biografii a proto se tvůrci nemohli co se gagů týče moc odvázat, ale trochu odvážnější být mohli. 60% (13.11.2017)