Daj mi tvoje meno

Bola by to vcelku bežná romanca. Ale. Dve veci. Prvá: je to gay romanca. Takže nič pre xenofóbov, ktorí sa radi starajú do toho, čo kto komu robí v spálni, ale akonáhle sa niekto začne starať do toho, čo ONI (a komu) robia v spálni, podozrivo znervóznejú. Ja som s týmto problém nemal, bolo to spracované decentne, na úrovni a Armie Hammer a Timothée Chalament tomu dali ohromne veľa. Keďže ale nie som homosexuál, viac ma predsa len oslovila vec č. 2 a tou je famózna atmosféra talianskeho vidieka 80. rokov. Horúce, sparné leto, dusné hlboké noci, malé ospalé dediny, kde môžete najbližšiu tetu lúpucu hrach na priedomí poprosiť o pohár vody (a ona vám ho samozrejme poskytne), alebo sa ovlažiť v neďalekom rybníku počas romantického súmraku. Dni sú dlhé a noci ešte dlhšie, vari nekonečné. Všade sa dostanete bicyklom a okná na domoch sú dokorán otvorené a prefukuje nimi dnu jemný, osviežujúci vánok hrajúci sa vonku v záhrade s korunami ovocných a iných stromov a vnútri s rozviatymi záclonami. Všetci sú takí unavení a nahodení v natoľko extrémne ležérnom móde, že sa im nechce pomaly už ani piť ľadový čaj. Zato s vášňami je to adrenalínovejšie, horúce letné počasie ich vypúšťa z košiara, ony sa utrhnú z reťaze a robia si čo sa im chce. Luca Guadagnino (remake Suspirie!) je neskutočný talent. Pripadalo mi to, ako keby som sledoval nejakú taliansku klasiku z 80. rokov. Po stránke atmosféry mi to pripomenulo Zvodnú krásu s Liv Tyler, no kým tá oplývala „len“ báječnou atmosférou a skvelým kastingom a so scenárom to bolo dosť biedne, Daj mi svoje meno sa môže okrem tohto pochváliť aj práve silným scenárom, v ktorom sa mnohí určite nájdu, pretože nie každá láska má happyend. Knihu André Acimana (vyšla aj v ČR) adaptoval 89-ročný (!) James Ivory a získal za to Oscara. Sranda je, že mi zrejme pri pozeraní unikli nejaké dve tri vysvetľujúce vety, takže som si myslel, že Hammer hrá kolegu Chalamentovho otca, čo ich „zakázanému“ vzťahu dodávalo úplne inú dimenziu. Takže ma po dopozeraní prekvapili zmienky niektorých divákov, z ktorých som pochopil, že by v skutočnosti mal hrať Chalamentovho rovesníka. Čo teda uznávam pôsobí fakt zvláštne, pretože hoci je medzi hercami „len“ 9-ročný vekový rozdiel, v skutočnosti vyzerajú ako Patrick Swayze a Jennifer Grey v Hriešnom tanci (teda dojmom neprebudeného puberťáka a starnúceho sexuálneho predátora). No ale proste tak či tak je to výborný film. (27.02.2024)

Homo hrátky bez hysterických scén jsou jistě originální, ale celé to působí jako sluníčkové anální prozření mladého může, který ze dne na den přejde z vagíny do řiti. Zasazení do ospalého italského městečka v 80. letech navozuje stylovou atmosféru, překvapivě však nepřináší žádná negativa spojená s dobou. Pokud mělo jít o reklamu na pohodový coming out, tak alespoň nemusela trvat dvě hodiny. (23.11.2022)

Spoilery! Nebudu skrývat, že mě během oscarového večera nesmírně vyděsilo, že se mi neskutečně zalíbila tato píseň. Začal jsem zpochybňovat svoji nezpochybnitelnou hyperheterosexualitu(jakožto průkopník a jediný praktikant jsem ji dal jméno). Vzhledem k tomu, že jsem frajer, tak jsem se rozhodl čelit svému strachu, a to i přesto, že mě dodnes budí ze spaní stanovačka ze Zkrocené hory. Zoofilní pohádku už jsem měl letos odbytou, takže jsem věřit, že už moji čistou a neposkvrněnou duši nemohlo nic více narušit. Začala na mě pokukovat opravdu moc hezká destinace, kde by určitě stálo za to si koupit na staří nějakou pěknou vilku. Dovedu si živě představit, že u tohoto snímku bylo v nohavičkách mnohých slečen( a citlivých pánů?) poněkud vlhko. Itálie, francouzština a místo jednoho pyje rovnou dva. Co si žena může přát více. Navíc byli kluci sympatičtí(minimálně do chvíle, kdy se jen tak nevinně projížděli na kole) a zahráli to oba skvěle, protože bez ohledu na to, abych byl nějak obeznámen s jejich skutečnou orientací, tak jsem oběma věřil, že si často a rádi strkají cizí objekty do míst, kam by se v slušných kruzích nic strkat nemělo. Jedna otázka mi přeci jen nedá spát, kdo z chlapců dělal ženu? Když jsem měl možnost vidět tu nádhernou živočišnou scénu, kdy mladší černovlasý znásilnil broskev, přičemž si vystačil s asi dvoucentimetrovým otvorem, tak jsem úvahou došel k závěru, že pokud by svoji sedinku nastavoval blonďák, tak by z toho nic neměl, tudíž se zřejmě provětrávala střeva černovlasého. Jistá je jedna věc, jedení broskve už si nikdy neužiji. Vůbec bylo k vidění několik moc hezkých scének, kterých bych svá krásná očička a čistou dušičku raději ušetřil. Příjemnou a hlubokou stopu ve mne zanechala snad jen vynikající promluva vždy skvělého Michael Stuhlbarga v závěru snímku. Ačkoli romantické filmy nejsou ani vzdáleně v popředí mého hledáčku, a to ani v případě, že v nich vystupují sexuálně nezdeformovaní jedinci, tak musím sportovně uznat, že tento přeci jen měl jakousi citovou hloubku, čtyři úžasné herecký výkony, nádherný vizuál i hudbu. Není to můj šálek kávy a nedovedu se nad ním rozplývat tak, jak by si to možná zasluhoval, každopádně mi určitě něco dal. Režisér to pojal hodně citlivě a dává divákům jedinečnou příležitost nahlédnout pod života lidí, kteří svoji přirozenost musí držet co možná nejvíce pod pokličkou. Je určitě fajn, že se o tom mluví. Ve snímku se třeba bezpochyby najde valná většina současných fotbalistů. Gayů bychom si měli vážit, protože díky nim mají ostatní muži ještě větší volnost výběru žen. (21.03.2018)

Elio si v dosť možno najkrajšom lete svojho života užíva čo to dá a z každej strany. A presne o tom to je, zistiť, čo človeku najviac vyhovuje, dať tomu voľný priebeh a nakoniec tak prežiť svoje najintenzívnejšie leto lásky. V čom ale film skutočne v mojich očiach boduje, je jeho záverečný akt, kedy sa nevydáva tradičnou klišé cestou nekonečných konfrontácií s nasilu nechápajúcim okolím, ponižovaní alebo odhaľovaním pokrytectva. Otcov záverečný preslov patrí k najsilnejším filmovým "poučeniam" za dlhú dobu a budem nad ním aj ako heteroš premýšľať, pretože je o živote všeobecne a je jedno, komu a s akou sexuálnou orientáciou ho adresujete. Len škoda, že rovnako silno by film vyznel aj pri stopáži pod dve hodiny, aspoň si tak myslím. (30.01.2018)

Jestli o tomhle filmu můžu říct něco pozitivního, pak je to to, že měl strašně zvláštní, nostalgickou atmosféru, kterou si pamatuji ještě dávno po zhlédnutí. Ale to je všechno, nic dalšího to nemělo, ani dobré herecké výkony a hlavně to nemělo dobrou zápletku, i když ono to vlastně nemělo zápletku žádnou. Naprosto neuvěřitelné, ale za celých 132 minut se tam nic nestalo. 2* (19.03.2018)