Prežil som svoju smrť

Suhlasim s pritomnymi mentalmi, ktori tvrdia, ze ceskoslovenska vojenska kinematografia poskytuje najlepsi a najkomplexnejsi pohlad na roky 1938 - 45. Tento film je toho praktickym dokazom. Tema holokaustu je silna sama o sebe, realie 40. rokov su vykreslene vyborne, Lohnisky /Kladivo na Carodejnice/ si evidentne vedel vyberat filmy, a nielen on, pochopitelne : 78 % (19.12.2015)

Pokud máte rádi filmy z koncentráku, tak je to jasná (Jasného) volba! František Peterka zde hraje velmi civilně (rozhodně ne špatně) tvrďáka, jehož nic nerozhází, až si dočasně získá i obdiv Němců. Závěr filmu sice není právě vygradovaný, ale kdo má rád filmy, které nehrají na divákovy city namísto přirozenosti, ten to ocení i pátou hvězdou. (15.06.2011)

Nesporně zajímavý film, který má ale svoje limity dané dobou vzniku, vládnoucím politickým systémem a ideologií. Nejde ani tak o to, že v Jasného filmu jsou komunisté zobrazeni jako někdo, kdo požívá vážnosti v očích táborových vězňů. Ono tomu tak ve skutečnosti i bylo. Jejich soudržnost i (téměř náboženská) víra z nich dělaly významné hráče v boji o přežití. Potíž je v ideologickém a nekritickém pohledu. Minulost nahlížená přes soudobé hodnotové filtry musí zákonitě někdy způsobit pokřivení obrazu (což platí mimochodem pro každou dobu - i tu současnou). Být totéž natočené koncem 60. let s nezbytnými úpravami scénáře, vznikl by s velkou pravděpodobností mimořádný film. V pomyslném souboji dvou tématicky i obsahově spřízněných filmů takhle s přehledem vítězí slovenský Boxer a smrt, i když je od sebe dělí pouhé dva roky, svou uměleckou výpovědí je dělí hluboká propast. Celkový dojem: 60 %. (14.11.2015)

„Vy se zítřků bojíte, my se na ně těšíme.“ Několik let jsem se tomuto filmu vyhýbal s tím, že mě zde čeká brutálně zdrcující záležitost, abych nakonec dostal schematickou agitku o statečném komunistovi v lágru. Několik scén silných bylo, z nichž za nejsilnější pokládám tu s vláčením těžkým kamenů po schodech, na nichž nejeden utrápený vězeň nalezne svou smrt. Hned na druhém místě by pak byl závěrečný statečný čin ze strany lékaře. Že bych měl ale strhující prožitek z filmu jako celku, bohužel za sebe říct nemohu. Spíše je tento silně ideologicky mířený snímek pro mě důkazem, že ani téma z 2. světové války a prostředí koncentračního tábora nemusí automaticky zajistit excelentní film. Socialistický realismus se tu projevuje se vším negativním (klišéovitý vypravěč s patetickým nábojem, výrazná ideologická linka) i pozitivním (realistické záběry z daného prostředí s dojmem autentičnosti, vč. spousty cizojazyčních dialogů). Leč realismu je zde ve jménu vykřeslování prostředí v první polovině až příliš hodně na úkor rozehrání jednoho celistvějšího příběhu, který dotváří většinou jen vypravěč. Bezesporu nejvíc režisér Jasný šlápl vedle v obsazení nepříliš přesvědčivého Peterky, který se do hlavní role vůbec nehodil nejen herecky, ale ani fyzicky (míním vzhled a postavu podvyživeného vězně, ostatně co do sportu dojde pouze na jednu boxovací scénu). Nejen vzpomínka na tematicky příbuzného Boxera a smrť (1962), z něhož jsem strhující zážitek naopak měl, mi prakticky nedovolí najít důvod, proč Jasného film hodnotit výš. 60% (16.11.2020)

Máme tu dvě tváře. Ta první je úsměvná, naivní a trochu hloupá - říká nám, kterak komunistická strana a ruský národ nade vše úžasnými jsou, njn. rok 1960 je i Vojtěchovi názorově Jasný. Ta druhý tvář je poměrně vážná a sympatická - důležitost solidarity, důstojnosti a cti ve velmi sympatickém hereckém provedení je pro mě vítanou učební pomůckou ve výchově všech věkových kategorií. Boxerský souboj budiž odpustitelnou vložkou zcela směšného provedení, které je klasickou ukázkou dlouhodobého nezvládání této disciplíny českými tvůrci. Co mi ale seriózně chybí jsou slizké a negativní postavy mezi vězni. (14.05.2014)