Prežil som svoju smrť

Velmi silný a sugestivní příběh z koncentračního tábora Mathausen. Ten se vyznačoval těmi nechvalně proslulými schody na věčnost. Právě ty si z filmu nejvíce pamatuji a pak je tu nezapomenutelná scéna se zpěvákem, při té jsem se rozbrečela a přestala na moment dýchat. Běhal mi z ní mráz po zádech, jak byla silná. Vůle boxera Tondy, kterého civilně zahrál František Peterka, byla ža obdivuhodná. (28.01.2021)

Vzdy me potesi, kdyz vidim nejaky film a vybavi se mi scena, kterou jsem si pamatoval z detstvi! Zde to byla ta, kdy rusky zajatec sni cely kybl polevky... Frantiska Peterku mam rad a sve role se ujal vytecne. Rezie take neni spatna a ponura atmosfera je taky solidne vyobrazena. Ne vsechny sceny vsak pusobi verohodne a cloveka napada spousta otazek. Film je to dobry, kombinace "boxer a koncentracni tabor", tam ovsem o valec vede film Petera Solana, Boxer a smrt. (23.02.2013)

Pokud máte rádi filmy z koncentráku, tak je to jasná (Jasného) volba! František Peterka zde hraje velmi civilně (rozhodně ne špatně) tvrďáka, jehož nic nerozhází, až si dočasně získá i obdiv Němců. Závěr filmu sice není právě vygradovaný, ale kdo má rád filmy, které nehrají na divákovy city namísto přirozenosti, ten to ocení i pátou hvězdou. (15.06.2011)

Už jsem to napsal jednou a napíšu to zas. Československá válečná kinematografie, je nejpodrobnější a nejobsáhlejší pohled na události v Evropě od roku 1938 do roku 1945. Tohle je další příhoz do ohně. Tentokrát určitě dost reálný příběh, který se mohl odehrát v jakémkoli z pracovních táborů smrti. Tohle je jeden z miliónů osudů, které se v těchto táborech odehrávaly. Boxer Tonda je odvážný a silný. Jak duchem, tak tělem. Celková proměna statného muže v nicotnou trosku, bojující o každý krůček s kamenem na rameni, výborný obraz aktivního a propojeného odboje "vy se zítřků bojíte, ale my se na ně těšíme..." všudy přítomná smrt, která je součástí každého dne a velmi silné momenty. Příběh českého boxera, který přežil svou smrt v táboře smrti, a to vše v doprovodu vynikajících českých herců, je potřeba znát, považuješ-li se znalce československé kinematografie. (14.02.2012)

Na tomto strhujícím dramatu boxera Tondy vězněného v nacistickém koncentračním táboře mne oslovilo nepatetické a neidealizované vyprávění (rovnoměrně pronikající do nitra hlavní postavy i do života v táboře, z jejichž konfrontace se rodí celý příběh, který je napínavý jen jakoby „mimochodem“, nezáměrně, přirozeně, bytostně) a neschematizující stylizace postav (zaujala mě například postava dozorce-kápa skvěle zahraná Vladimírem Menšíkem, v níž se pod deformujícím vlivem strachu neopakovatelně smísilo dobro a zlo, strach a odvaha, krutost i pocit viny). A ještě pár vět in margine: Vzhledem k tématu se nabízí i srovnání s jen o něco málo mladším slovenským filmem „Boxer a smrť“. Přes totožnost základního motivu se filmy maximálně liší: zatímco je „Boxer a smrť“ výrazově dokonalá, skvěle komponovaná, sevřená syntéza, úsporně podávající na ploše fragmentu jednoho lidského osudu celou hrůzu koncentračního tábora, je film „Přežil jsem svou smrt“ přímočařejší, epicky bohatší freskou, v níž se hlavní hrdina stává průvodcem po tomto zrůdném mikrokosmu a životech jeho obyvatel. Osobně je mi bližší symbolistický jazyk „Boxera a smrti“, ale i epičtější vyznání kamarádství a vůle k životu filmu Vojtěcha Jasného mne nadchlo. (31.01.2010)