Killing Ground

Australský thriller inspirovaný skutečnými zločiny na australském zapadákově, kde si vesnický redneck po vzoru kun(d)y, která neloví domácí kuřata, vždy vychytrale obhlídl nebohé zahraniční turistky, ty znásilnil, brutálně zavraždil a ponechal znetvořené v divočině. S vědomím, že se v Austrálii něco podobného skutečně stalo (a stává), nabýval film zcela jiných rozměrů, alespoň pro mě. Film za tři koruny každopádně umně pracuje s budováním napětí, prolínáním časových linií a ačkoliv představil vrahy v prvních deseti minutách, přesto si jakousi děsivost ponechali většinu filmu, což je v krásném kontrastu se všemi ubohými horory současnosti, kde 90 % stopáže nudně a bez napětí straší vzduch a když se to digitální monstrum v posledních pěti minutách ukáže, člověk se akorát posere smíchy. Závěrečná naháněčka po lese výsledný dojem z filmu ale dost sráží, stejně tak fakt, že zmiňovaná skutečnost byla mnohem děsivější a krvavější, a i když to má být nekompromisní horor o vraždách a znásilnění, nic vysloveně šokujícího zde člověk neuvidí. Přesto si film získal mé sympatie, především atmosférou před akčnější částí filmu, kterou i s mizernými prostředky dokázal vybudovat. 70 % (10.08.2017)

Hodně vyměklý horor, který si podle popisu hraje na něco jiného. Podle popisu jsem čekal násilný film místo toho se to zmůže maximálně na střílení do nehybných lidí a jedno hození s děckem o zem, které ani neukážou. Oba páry též nic nepředvedou takže největší herecký výkon předvedlo to prase (myslím to zvíře) co se tam mihlo. P.s. to co přežilo to děcko by nepřežil ani terminátor takže možná neuškodí dát do žánru popis sci-fi. (02.08.2017)

V životě skoro každého alespoň trochu promiskuitního a rentabilně smýšlejícího muže jednou nastane okamžik, kdy zjistí, že je daleko jednodušší, ekonomičtější a zcela bez marginálních následků prostě si vyhonit a jít spát. Před takovým randem s pravačkou si totiž nemusíte holit koule, vytrhávat chlupy z nosu, cákat se předraženýma feromonama od nějakého francouzského teplouše, ani si pak strkat nitrák pod jazyk, kdyby se na vás figurantka snažila udělat dojem. Navíc ušetříte pěkných pár Smetanů za všechny ty večeře a kina, nikdo se k vám ráno nechce stěhovat, aby se stal generálním manažerem vašeho volného času, neomezeným uzurpátorem vašich kreditek a po tajném vysazení antikoncepce matkou kurevsky drahých nežádoucích konsekvencí vašich avantýr. Také dosud nebyl zaznamenán jediný případ, kdy by pravačka někoho s kyselým xichtem nutila zvedat na hajzlu prkýnko, mýt si každý den nohy, dávat nádobí do myčky, uklízet ponožky ze sedačky, týdenní svršky ze svého oblíbeného odkládacího křesla nebo shazovat panděro. Pravačka rovněž nikdy nepičuje a nevydírá upíráním základních potřeb, pokud se vrátíte zchvácený z práce v čase „zcela neakceptovatelném pro „normální rodinný život““, ani vám žárlivě hned ve dveřích neočichává přirození a nesjíždí lupou cizí vlasy na kvádru, když přijedete ze služebky, na které jste ji pro samá složitá jednání neměl čas zvedat telefony a řešit „životně důležité“ totální kokotiny. Nebo je zde druhá varianta, prostě se na všechny ty dobré rady vysrat a vzít pak tu panovačnou krávu do Austrálie kempovat. Disponujete-li rychlýma nohama a dostatečně pevným charakterem, máte tam docela slušnou šanci, že nějaký páreček retardovaných vidláků váš problém elegantně vyřeší a vy z toho vyváznete se zdravou pravačkou a poučením, nedělat už příště pičoviny. Problém ale je, že pokud jsou ti burani takoví nezáživní, málo úchylní a nedostatečně brutální ňoumové, a vy navíc strávíte poměrně dost času tupým čuměním do buše, než na ně vůbec narazíte, může to být nakonec celkem pruda a vy se odtamtud budete vracet sice osvobozen, nicméně značně znuděn. No selaví, většina důležitých rozhodování v životě vesměs probíhá výhradně mezi menším a větším zlem. Jako například v případě dilematu při hodnocení tohoto filmu. Když prostě nejsou k dispozici solidní čtyřky, jsou pak lepší pevné dvojky nebo trochu povislé trojky? A není to vlastně v konečném důsledku jedno? (08.09.2017)

Za dob Krokodýla Dundeeho byla v australské buši aspoň sranda, dneska se tam na potkání zabíjejí lidi. A hůř natočit už to snad ani nešlo. Film má standardních cca 90 minut, do poloviny se v něm nic neděje, zhruba v půlce se začne cosi dít, pro mě velmi neidentifikovatelné "cosi", kdy vlivem strašlivého střihu a nenávaznosti scén, nebylo o co stát. První utahaná půlka představuje rodinku, milenecký pár a párek primitivních maniakálních lovců vidláků, kteří si všichni dali spicha v divočině. Ti hodní šli kempovat, ti zlí sadisticky vraždit. Na všech prd záleží. Jen málokdo je sympatický a jakkoliv zajímavý. Čtyřčlenná rodinka to už má za sebou, to jsem ale hned nepoznal, že v podstatě sleduji "flashback" s událostmi, kdy už jsou dávno zmasakrováni. respektive ty samé postavy se na scéně objevují souběžně, jen na jiném místě a v jiném čase. Ano, tak příšerně nepřehledně to bylo vystavěno. A na scéně zůstal jen milostný pár, který zmasakrované táborníky najde, a zbývající čtvrthodinku se musí utkat s těmi ukrutně nehodnými pány. Finále se komplet odehrává ve tmě, ne ve tmě, kdy bezpečně ještě poznáte kdo je kdo, ale fakt v černočerné tmě, co by se dala krájet, takže píču bylo vidět. Z herců zapůsobil jen zlověstný Aaron Pedersen, ale film ho následně necitlivě vyřadil, tak už nezbyl nikdo pořádný. Střih, scénář a režie, nic z toho nefungovalo. Nuda, nulové napětí nulové gore, bez jiskry. Potenciál by možná byl, film by potřeboval dostat pořádnou fazonu. Tenhle slaboučce inscenovaný a nedomrlý mix survivalu a exploitationu na mě žádný kvalitní a zajímavý dojem neudělal. 2/10 (16.12.2017)

trochuSPOILER: Prolínání se dvou časových rovin je parádní osvěžení na poli nejen hororové tvorby, jen bych to celé nevidění-se ještě trochu protáhl. Dost dobře by například fungovala scéna kdy jde Sam k autu, za ní škobrtá chlapec ale při návratu do stanu ho ještě nenajde, chápu že předchozí prolínání nefungovalo tímto principem, na scéně nikdy nebyla postava ze skupiny A a B zároveň, ale bylo by to zajímavé stupňování způsobu vyprávění. Postavit celý film na tom, že mladej pár tráví čas na místě kde jinou rodinu popravili a kolem pobíhají duchové, které vidí jen divák, tedy bez jakékoli interakce s živým světem, to by bylo za pět. Asi jsem už trochu vyměknul a třeba scéna s plechovkou mi nedělala vůbec dobře. Ale co na plat, beztak je to vydařená věc, magoři nepůsobí jako výsledek redneck kultury, oběti se taky snaží vyhýbat nelogickým krokům poplatným žánru, takže jim můžu beze studu fandit. Zkrátka solidních 88 minut. (03.08.2017)