...a spravodlivosť pre všetkých

Satirický film, tvrdě napadající americký soudní systém, neberoucí se servítky vůbec před ničím. Hlavní postava, mladý, o všeobecném právu na spravedlnost nepochybující, právník, má být krutě ironickým protějškem těch desítek geniálních, přesvědčivých, neporazitelných mistrů soudních dvorů, kterými se to v právnických filmech jen hemží. Film musí pochopitelně končit velkou řečnickou bitvou, tady spíše sebevraždou, avšak na ní není k obdivování pouze herecká virtuozita Al Pacina, nýbrž i sarkastické zparodování klišovitých a patetických výstupů, jakých se mnozí filmoví hrdinové právnických filmů dopouštějí neustále. Film se točil v Baltimore, a proto tu bylo využito mnoho newyorských divadelních herců, dokonce i guru Lee Strasberg, který učil snad všechny slavné herce své generace od Marlona Branda po Marilyn Monroe. (06.01.2005)

Za tú do oka bijúcu scénu s pištoľou v ruke na súde, by si všetci zúčastnení na tomto inak zaujímavom pokuse o vykreslenie spravodlivosti, zaslúžili facku na celú hlavu. Ja skrátka takéto nezmysli nedokážem akceptovať. To bolo kurva akože čo? Kowbojka?! A k tej druhej scéne s vrtuľníkom sa radšej nebudem ani vyjadrovať. V danej dobe to možno diváka zasiahlo správnym smerom, no dnes to z môjho pohľadu akurát kazí dojem. No a potom si hľadaj cestu k podstate príbehu (!), no dá sa? Dá! Len zrejme nemôžete byť takou osobou ako som ja. Uhundranou, ktorej všetko bije do očí. Ďalšou vecou je fakt samotnej myšlienky. Keby tento film nevyšiel z Ameriky, zrejme by som ho dokázal akceptovať omnoho viac. Lenže vyšiel, a mne takmer všetko v ich podaní príde tak umelé, ako cicky Darinky Rolincovej. Keď k tomu prirátam tie, akoby som to, vsuvky rozhorčenie z nepráva? Kedy určité postavy samotnú nespravodlivosť nedokážu "prekúsnuť", a tak sa zbláznia, to už bolo na mňa moc. Samotný záver, ako pokus o demagógiu, ktorý je z pohľadu reality taktiež úplne z cesty (!), ma len dokonale presvedčil, že toto je opätovne možné len v krajine neobmedzených možností. Ja milujem právnické filmy, no nie tie, ktoré sa vnucujú, násilím vtierajú pod kožu diváka, aby ho všemožnými spôsobmi presvedčili - takto nám vadí krivda, takto dopadnete vy všetci, ktorí nebudete zastávať "pravdu". A to jej z môjho pohľadu skrátka zíííívačka, rozprávka pre deti, ktorou môžu kŕmiť akurát tak deti národa za oceánom ... (07.07.2017)

Status obhájce mi vždycky připadal podivný. Pokud hájil právo oběti, bylo vše jasné. Ale proč proboha někdo vysekává před soudem zločince z pout spravedlivého trestu? Zmírňuje ho nebo dokonce zařídí jeho propuštění?! Toto je právo? Ano je a bylo to tak už za starých Římanů. Film se snaží bližší optikou diváka seznámit s tím podivným prostředím zločinců, soudních dvorů, obhájců, žalobců a soudců.Kamera mezi nimi zvídavě poletuje a neukazuje nic jiného než že i tito jedinci v jejichž rukou jsou osudy mnohých jsou také jen lidmi. Každého to zvláštní prostředí nějak stravuje, ale každého jiným způsobem. Někdo jde tvrdě za svojí kariérou a pracuje bez výčitek jako stroj, jiný soucítí s obžalovanými. Vždyť jsou to ja řekl Al - také jen ubohé lidské bytosti. A právě na těchto obhájcích s charaktery a svědomím si psychika vybírá největší daň jak divák posléze uvidí. Film byl celkem zajímavý, ale smrděl sedmdesátkami. To ode mne není žádná nadávka, sedmdesátky mám rád, ale kromě Ala mi nějak extra nesedl a bez něj by to bylo o ničem. Nejsvělejší byla jeho závěrečná řeč, kdy dokonale popsal celý ten systém točící se kolem pravdy a spravedlnosti. Bohužel každý trochu zralejší musí u konce uznat, že takhle to může skončit jedině ve filmu, nikoliv však v reálném životě. Balancuji nad hodnocením jak porota nad nepřesvědčivými důkazy a nakonec dávám jen za tři kompromitující fotografie. * * * (30.03.2016)

Al Pacino dokazuje proč byl v prvních 20 letech své herecké kariéry tolik ceněným hercem. Právem byl za předvedený výkon v tomhle filmu nominován na Oscara. Mám moc rád podobné filmy, které člověka nutí k vytvoření svého vlastního názoru. Nesmyslnost v soudních síních snad ani nešla podat lépe. K mému maximálnímu hodnocení chybělo jen opravdu málo. 80% (13.03.2012)

Jako na koni. Dokonalá mixáž komediálních prvků prolnutými dramatem (a la Serpico) bojujícím proti systému s čestnými a ryze čestnými pohnutkami mysli až po trochu mrazivý thriller jakožto ukázku toho, na jak tenkém ledě se vlastně pohybujeme. Jak málo stačí k tomu, aby jedinec skončil za mřížemi (30.04.2017)