Those Magnificent Men in Their Flying Machines, or How I Flew from London to Paris in 25 hours 11 minutes
Réžia:
Ken AnnakinKamera:
Christopher ChallisHudba:
Ron GoodwinHrajú:
Stuart Whitman, Sarah Miles, James Fox, Alberto Sordi, Robert Morley, Gert Fröbe, Jean-Pierre Cassel, Eric Sykes, Red Skelton, Terry-Thomas, Flora Robson (viac)Obsahy(1)
Neohrožení dobyvatelé vzduchu aneb z Londýna do Paříže za 25 hodin 11 minut. Ikaros byl první, kdo se pokusil odhodit zemskou tíži a volně jako pták vzlétnout ke slunci. A i přes jeho tragický konec tenhle sen lidstvo nikdy neopustil. Dnes, na samém počátku dvacátého století, se konečně tato odvěká touha naplňuje. Bachraté, nemotorné stroje mají sice ještě daleko k eleganci a výkonům stříbrných ptáků budoucnosti, nejsou příliš spolehlivé a následky ztroskotání mohou být víc než tragické, ti, kdo je sedlají, však na takové maličkosti nehledí. První aviatici jsou nadšenci a rekrutují se z celého světa. To si dobře uvědomuje vydavatel anglického deníku Daily Post lord Rawnsley, který vypsal odměnu deset tisíc liber pro vítěze leteckého závodu na trase Londýn-Paříž. Kromě cílů ryze pekuniárních, které jistě nejsou zanedbatelné (tato akce nepochybně významně zvýší odběr listu a to je i v roce 1910 velmi zajímavé), má celá věc i cíle řekněme daleko ušlechtilejší: zvýší se prestiž Anglie a celý svět se opět přesvědčí, že Británie neovládá jen moře. Neboť není pochyb o tom, že v tomto závodě všech závodů zvítězí domácí borec... Děj filmu režiséra Annakina je sice smyšlený, odpovídá ale přesně době, kdy celý svět žil pod dojmem prvních úspěchů v dobývání vzduchu. Závodu Londýn - Paříž se ve filmu účastní 13 strojů, z nich 6 představuje originální typy, jakými byly vedle Blériotových i stroje značky Avro, Demoiselle, Antoinette apod. Sedm dalších strojů bylo pro potřeby filmu zkonstruováno podle původních plánů. Na rozdíl od originálních strojů, které po jistých úpravách byly schopny letu, se ovšem tyto "atrapy" mohly pohybovat jen v závěsu na silných jeřábech. Filmu, který byl nominován na Oscara i Zlatý glóbus, je sice dnes už více než čtyřicet let, nicméně dosud neztratil nic ze svého půvabu a pohody. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (139)
Milá a zábavná komedie, z doby, kdy filmy ještě "měly koule", která ani po více než padesáti letech neztrácí svůj půvab a humor. Stroje na zemi i ve vzduchu jako z obrazů Kamila Lhotáka, parádní kaskadérské kousky, no a v neposlední řadě "bondovský" baron Manfred von Holstein, coby průkopník beatboxu, vyluzující břeskný parádemarš pouze pusou. ()
Píše se rok 1910 a Daily Post vyhlašuje mezinárodní soutěž létajících strojů. Vítěz získá částku 10 tisíc liber. A možná taky přízeň emancipované a pro létání zapalené dívky. Nečekejte žádnou zvláštní pointu, ba ani závod sám není moc napínavý. Kouzlo tohoto filmu spočívá v navození dobové atmosféry, rozverném humoru, kdy si tvůrci utahují s národnostních stereotypů, ten britský nevyjímaje, ale především jde o parádní přehlídku všemožných vznášedel v akci. Místy jsem žasnul, co všechno s těmi muzejními klenoty Annakin prováděl, kolik toho zničil a jak nebezpečné některé scény byly. I to je důvod, proč film nenudí i přes stopáž, za kterou by vítěz přeletěl La Manche 6x tam a zpět. Tvůrci využili možnost dloubnout si hlavně do Němců: "nevěděl jsem plukovníku, že umíte létat". "Není nic, co by německý důstojník neuměl...podejte mi sakra ten manuál!". Ale Britové jsou si vědomi i toho, jak je vnímá, resp. vnímal svět, takže: "na mezinárodních závodech, jsou cizinci nepříjemný faktor". Nejde o bůhvijakou komedii, ale zcela jistě, si tuto výpravu do aviatického pravěku, někdy zopakuji. Jedna hvězda je jen a jen za ty bláznivé stroje. ()
Příliš mnoha postav, nicotných a zapomenutelných, žádný hluboký motiv kromě jednoho nadbíhání, trochu šovinistická zábava na úkor pruské armády (všechny ostatní národy z toho vychází jakž takž, jenom Skopčáci musí létat podle příručky atd). Skvělý původní dabing s Čestmírem Řandou v roli Roberta Morleyho. A nic asi víc, jen zatraceně dlouhá stopáž, kterou nezlepší ani přetočení intermezza. ()
Vyborny film sedesatych let, krasna ukazka narodnostnich "stereotypu". Ale s odstupem casu uz s mi to zda slabsi. Hlavne mi vadi, ze je z filmu jasne videt, kdo je ten neslechetnejsi hlavni hrdina, ackoli chce sebrat snoubenku jistemu anglickemu gentlemanovi. Jinak ja fandil tomu francouzovi, ten mel ze vseho prdel, nejvic si behem zavodu uzil a skoncil na podiu :-). Tesne pred startem zavodu hraji The Liberty Bell, budouci hymnu Monty Pythonu. ()
Noční můra Kamila Fily. Stereotypní, až xenofobní zobrazení evropských národů, které mezi sebou ještě soutěží! Jak neevropounionské. Jinak jde o solidní rodinný good-feeling film, který má sice přebujelou romantickou linku, a humor je na můj vkus moc často vyráběn padáním do močůvky, ale za ty dvě hodiny vám z tváře nezmizí úsměv, a občas vás dostane nějaká ta hláška (He is not supposed to carry passangers). ()
Galéria (70)
Zaujímavosti (17)
- Prvý film, ktorý bol premietnutý vo vôbec prvom panoramatickom kine na Slovensku. Projekcia sa konala 30. apríla 1969 v Novej Dubnici v kine Panorex. (Raccoon.city)
- Bylo vyrobeno asi dvacet letounů podle autentických plánů z období kolem roku 1910. Stroje byly pouze doplněny o výkonnější motory. Jedna replika stála zhruba pět tisíc liber. (Karlos80)
- První film Vernona Dobtcheffa, který předtím hrál pouze v seriálech. (Karlos80)
Reklama