Prízrak

Dlouho jsem se tomu vyhýbal až si mě to nakonec našlo a dalo mi to přesně to, co mi to dát mělo. Asi stárnu ale začíná mi ve filmech stačit hloubka, dobře vykreslené postavy a trochu toho srdce místo akčních jízd nebo vizuálně namakaných Marvelovek - miluju samozřejmě vše, ale dramata a věci které nejsou na první pohled každému jasné si užívám čím dál tím víc (stává se z toho moje oblíbená parketa). Výborný snímek který nestál mnoho peněz, ale jistě stálo mnoho sil ho dát na papír a následně ho zrežírovat. Chytré a perfektní ač trochu smutné a určitě ne pro každého. Velmi mě to překvapilo, všechny palce nahoru. Jo a skladbu "I Get Overwhelmed" asi už nikdy nevyženu z hlavy. (22.10.2019)

He he, to byl teda tyátr. Poltergeist v prostěradle, to tu sice ještě nebylo, ale jít na tohle do kina, tak možná požaduji vrátit vstupné. A vůbec nejnapínavější bylo to čekání na závěrečné titulky, abych se konečně dozvěděl, zda-li je Affleck fakt takový magor a celou tuhle ne moc inteligentní maškarádu odehrál on. ⭐️⭐️ 51% (23.09.2017)

Umění znásilňuje horor a nabízí posttraumatickou studii smutku...Opravdu nemám čas se dívat pět minut na to, jak někdo usíná a deset minut na to, jak jí koláč...Přetáčel jsem dopředu a ona pořád jedla a jedla jedla...Pointa sama o sobě celou tu zoufalou nudu neospravedlňuje...Mohlo to být funkční na poli kraťasu... (25.09.2017)

Nejočekávanější kousek v Karlových Varech pro mě dopadl sice ne na pět hvězd, ale pořád velmi dobře. Poetický příběh o lásce, stesku a obludnosti času nabídne divákovi hodně vnitřních skrytých pocitů, ale velmi málo emocionálních ždímacích replik a dialogů a děj, který příliš dějových znaků vlastně nemá, vypráví s odstupem, objektivitou a smyslem pro mysterióznost a lyriku. Mně osobně dlouhé scény nevadily, absence dialogů přidávala na kouzlu tohoto nadpozemského snímku, který je natočen v netradičním formátu. Velké herecké výkony nečekejte. A Ghost Story je sonda do obrazů, co se může dít po smrti a myslím, že tam nejsou slova potřeba. KVIFF 2017 (14.08.2017)

Režisér a scénárista David Lowery je úkaz. Je evidentní, že před jeho barákem nebudou fanoušci s transparenty vyřvávat, kdy natočí zase něco dalšího. Jeho vizuálně podmanivé kousky jsou totiž extrémně pomalé, hodně meditativní a nepříliš dějové. Forma prostě vládne. A stejně jako nebyl schopný posunout na jakýkoliv vyšší umělecký level svůj Ain't Them Bodies Saints, ani tentokrát to neklaplo. S postavami se nelze ztotožnit, atmosféru přebijí ambice, kterým neporozumí každý. Možná ani tvůrci. Rooney truchlí, Casey totiž nezvládl řízení. Byli manželé, milovali se, občas slyšeli podivné zvuky v domě. Nyní ona oddaně trpí (a přejídá se koláčem), on je duch bez možnosti ovlivnit fyzický svět. Příběhové zvláštnosti mi dvakrát nesedli, možná by to chtělo další projekci. Jenže se obávám, že druhou šanci téhle „duchařině“ v nejbližších letech nedám. (26.09.2017)