Hurikán v ringu

Jaké to je, být celý život zatýkán a vězněn jenom proto, že jste černý? Jaké to je čelit celý život obrovské nespravedlnosti a zároveň být talentovaný boxer? Film vypráví příběh boxera střední váhy jménem Rubin "Hurikán" Carter, který byl neprávem odsouzen za spáchání trojnásobné vraždy v baru v New Jersey. Jeho trest byl zrušen až poté, co seděl 20 let ve vězení. Film popisuje Rubinův život v letech 1966 až 1985. Rubin se vyrovnává se svým odsouzením a pobytem ve vězení. Zároveň s ním je také sledován příběh Lesry Martina, znevýhodněného mladého černocha, žijícího v Brooklynu. Jako dítě se během výprodeje knih dostal k autobiografii Cartera a po přečtení se začne zajímat o jeho život. Žije v kanadské pěstounské rodině a tu přesvědčí, aby se angažovala v Carterově případu. V roce 1966 byl Rubin špičkovým boxerem střední váhy a očekávalo se od něj, že se stane největším světovým šampiónem v boxu. V baru byly zastřeleny tři osoby - barman, muž a žena - a ihned poté policie zastaví a vyslechne Cartera a jeho přítele Johna Artise. Policie tvrdí, že oba muži jsou nevinní a nikdy nebyli podezřelí, ale jistý Alfred Bello, sám podezřelý z vražd, tvrdí, že Carter a Artis byli v době vražd přítomni v baru. Na základě jeho svědectví byli Carter a Artis obviněni a odsouzeni ze tří vražd na tři po sobě jdoucí doživotí. Během soudu trvá Carter na své nevinně, a tvrdí, že byl ve skutečnosti odsouzen díky své rase, boxerské kariéře a aktivismu za občanská práva. O osm let později se Bello a další podezřelý Arthur Bradley vzdali a odvolali svá svědectví, nicméně Carter a Artis byli ještě jednou odsouzeni. Děj se vrací k Lesru Martinovi, který spolupracuje s trojicí kanadských aktivistů, aby byl znovu prošetřen Carterův případ. Carterův tým tvoří tři aktivisti + Lesra + dva právníci, kteří už spolupracovali se spoustou významných osobností na tom, aby byl Carter osvobozen, ale všichni nakonec vycouvali. Aktivisté mají v New Yorku problémy s policií, která je vyhání do Kanady se slovy, že tu nejsou vítáni. Oni to ale nevzdávají, seženou nové důkazy ohledně časové osy případu vraždy a jdou s tím před federální soud. Přes všechny překážky a odmítavý přístup soudce, který nechce znovu otevírat případ, který byl dvakrát uzavřen verdiktem viny pro Cartera, se jim nakonec povede soud přesvědčit, aby Cartera po dlouhých letech ve vězení osvobodil. Co je na tomto filmu zajímavé? Zlý dozorce z filmu Vykoupení z věznice Shawshank se stal hodným dozorcem, který se k Carterovi choval velice mile a ohleduplně a dokonce mu umožnil nosit nemocniční úbor místo vězeňského mundůru. A také fakt, že Carter byl vždy ve špatný čas na špatném místě - jako malý byl s kamarády obtěžován jedním úchylem, který ho chtěl shodit ze skály, ale on se ubránil a v sebeobraně ho pobodal a prý byl ten úchyl vážený občan. Vyšetřovatel případu, seržant Della Pesca byl celý život na Cartera zasednutý a nejprve jej poslal za pobodání úchyla do polepšovny, pak po návratu z armády jej opět zatknul a následně zmanipuloval Bella, aby svědčil proti Carterovi po vraždách v baru. Prostě takový americký protinegerský Javert, který se hnal za slepou spravedlností. Jo a záběrů z boxerského ringu ve filmu fakt moc není. (08.10.2023) (menej) (viac)

„Hurikán” bola mimochodom prezývka mimoriadne obávaného profesionálneho boxera ("šampióna") v strednej váhe → Rubina Cartera, Afroameričana, ktorého v polovici 60. rokov, najprv obvinili z trojnásobnej, obzvlášť brutálnej vraždy, a to spolu s istým mladíkom Johnom Artisom, ktorý asi zrovna bol iba v nesprávnom čase na nesprávnom mieste, následne ich čisto »biela porota« ihneď uznala vinnými, aby nakoniec obidvaja vyfasovali snáď ten skoro najvyšší možný trest, ktorý sa ale našťastie úplne vyhol "smrti" , no zrejme ani doživotie, nie je pre neho asi žiadnou veľkou výhrou, pričom aspoň môže do konca života nasávať → kvantum väzenskej atmosféry, však ? Na druhej strane je práve teraz i poriadne frustrovaný, priam nasiaknutý samou nenávisťou od päty až po hlavu, či dokonca aj na tri (celé) mesiace na samotku umiestnený, kde sa mu začínajú vytvárať šialené halucinácie, ktoré sú v spojení so schizofréniou, vskutku ozaj nebezpečnou kombináciou... Skrátka, buď ho to zlomí na celej čiare, alebo ešte vydrží, čím si takpovediac → predÍži, už tak svoju úbohú existenciu, no zároveň nebyť jeho silnej osobnosti, tak tým pádom by nikdy nezačal vo väzení písať knihu s názvom → „The Sixteenth Round: From Number 1 Contender To 45472” (v preklade: „Šestnáste kolo: od uchádzača číslo 1 do 45472”), ktorá sa síce hneď nestala akýmsi vyhľadávaným a pútavým bestsellerom na pultov kníhkupectiev, keďže najskôr v tej dobe segregované "Spojené štáty (ne)americké" , mali trochu iné starosti, než si povedzme - dopriavať pravidelné čítanie príliš (ne)zaujímavých memoárov → právoplatne odsúdeného černocha, ktorý sa v podstate so zákonom ani bohvieako nekamarátil, a tak si svoj boží údel pravdepodobne zaslúži... ? I napriek tomu sa táto knižka predsa k jednému ("osudovému") čitateľovi dostane, ktorý, predstavte si to, pred pár týždňami, či trebárs niekoľkými mesiacmi, ešte ani nevedel čítať, ba ani čarbať do písanky, že nebyť troch milých Kanaďanov, v zložení: Sama Chaitona, Terryho Swintona a Lisy Petersovej, tak bohvie, akoby vlastne taký Lesra "Lazarus" Martin napokon skončil ? / Ďalej »spoilerovať« už nebudem, pretože by som automaticky čoraz viacej ponúkal scenáristické indície, ktorými sa to v Jewinsonovom životopisnom snímku len tak hemží, maximálne tak všetkým potenciálnym divákom napoviem, aby pozorne po celý čas sledovali film, že sa súčasne nemusia obávať ani → stopáže 2. a pol hodín, pretože v hlavnej úlohe nielenže dominuje → naprosto presvedčivý Denzel Washington, že všetko dôležité a podstatné, sa vám bude postupne podávať, ako na podnos. Absolútne nebudete o nič ochudobnení. Snímok má aj svoje »hluché miesta« v zmysle celkovej réžie pokročilého veterána, ktorá si nie vždy udržuje vysokú úroveň, že miestami skáče po časovej osi, ako zmyslov zbavená, na čo som si potom ináč i zvykol, a nie, nemusíte sa vonkoncom báť akéhosi rušivého charakteru, týmto spôsobom nás zoznamujú s prvotnými udalosťami, pritom v nasledujúcom ponímaní, sa toto tempo ustáli. V roku 1999 bola k dispozícii i kamera → renomovaného Rogera Deakinsa, vôbec sa dá povedať, že je film zručne spracovaný, no občas sa mierne zadrháva kvôli svojej zdĺhavej akademičnosti. (08.09.2021) (menej) (viac)