Luskáčik a štyri kráľovstvá

Aneb Clara v zemi divů za skříní. Až kýčovitě pestrobarevná fantasy pohádka umoří přeplácanou neoriginalitou kostrbaté zápletky naplno deklamující primitivní poučení. Vysoký rozpočet je vidět, ale žádné divy s ním režiséři nepředvádějí. Kromě milé Mackenzie Foy tak stojí za pochvalu hlavně orchestrální hudba s povědomými melodiemi (Howard i Čajkovskij). (23.08.2024)

Čím mladší divák, tím lepší pro něj Louskáček bude. Je to pohádka především pro dětské oči, pořád se v ní je nač dívat, pořád se něco děje, děti se nudit nebudou. Dospělé může zajmout hezká kouzelná atmosféra, bohatá výprava (nemyslím ale okatě digitální triky), někteří herci (Keira Knightey je ve třetí třetině filmu super a její "Hello, Boys!" mě velmi pobavilo), fantastická Newton-Howardova hudba citující Čajkovského a pěkné baletní číslo. Burtonova Alenka a hlavně Raimiho Oz se mi ale líbili více. (31.07.2019)

Musím přiznat, že jsem od Disneyho tak prázdný a nudný film nečekal. Pokud to pozitivní, co o filmu mohu říci je, že měl krásné kostýmy, je tu něco špatně. Netvrdím, že jsem fanoušek Louskáčka, vlastně ta pohádka nikdy nepatřila k mým oblíbeným, ale tato duchaprázdná slátanina, kde jsou čtyři říše spíše jen pro okrasu než regulérními světy, mě nudila nejen svou kýčovitostí, ale hlavně myšlenkovou prázdností, kdy vše stojí na tolikrát omývaných klišé, až se mi protáčely panenky. A finální zvolání "já jsem to všechno co potřebuji!" byl WTF moment srovnatelný s Jupiter vychází a scénou, kdy si hlavní postava uvědomí, že vlastně ráda štětkou protahuje záchody. Naprostý pohádkový podprůměr a skoro i příběhové dno, které pohádka může mít. A též důkaz, když většinu rozpočtu vyplácáte na kostýmy a rekvizity a pro scénáristy zbudou jen nitě. Nedopadlo to dobře. 50% (07.04.2019)

Klára objeví podivnou zemi plnou kouzel a barev a zjistí, že se má stát její královnou. Nejdřív ale musí zastavit Perníkářku, která chce celou říši zničit. Louskáček a čtyři říše je po všech směrech průměrná pohádka, která má funkční, ale okoukaný příběh, často zbytečně přeplácaný a skoro až kýčovitý vizuál a herce, kteří pod tou hromadou makeupu a v divných kostýmech nemůžou pořádně hrát. Prachy na tom jsou vidět, ale to je tak všechno. Průměrná pohádka, která neurazí, na první ligu ovšem ani zdaleka nemá. (01.11.2018)

Pravda je, že ztvárnění královského paláce a jeho obyvatel je fakt hodně sladký. Napomáhá tomu i vzhled hradu, který dost výrazně kopíruje nadýchanou podobu moskevského chrámu Vasila Blaženého v Kremlu. Že by šlo o alegorii říše, trpící pod domnělým nebezpečím, a tak sama začne nesmyslně zbrojit...? No nic. Lze se taky pozastavit nad překladem, dialogy jsou mnohdy kostrbaté, některé výrazy zbytečně knižní a obraty zastaralé, v dalším dialogu se rozhovor odehrává normálně a s moderními výrazovými prostředky... Ale mnohem důležitější je, že celé dílo je okouzlující tím správným disneyovským způsobem. Z plátna dýchá duch doby starých pohádek, první setkání s démonickým myším králem rozhodně stojí za to, a vůbec mě celý přeslazený kouzelný kraj jako z klasické disneyovky fakt bavil. Velkým plusem je fakt, že Mackenzie Foy je stejně stará skoro jako její postava, a Keira Knightley je ve všech svých polohách Cukrové víly rozkošná (ostatní herci předvádějí jen takovou rutinu, mám pocit, že třeba Helen Mirren to moc nebavilo). A úplně nejlepší je, že film naladí na blížící se Vánoce. I díky melodiím z Čajkovského - škoda, že neměly větší prostor. PS: Na nářky chytrolínů, že louskáček Filip nebo kmotříček ve viktoriánském Londýně jsou ztvárněni černými herci, lze říct jen to, že v pohádkovém syžetu, kdy nikomu nevadí, že se hrdinka setká s myším králem a pobývá ve světě hraček, vyhlížejí tyto stížnosti minimálně nepatřičně. (17.11.2018)