Učitel tance

Myšlienku bojovať s chorobou silou optimizmu stvárnil Dejdar ako tanečný majster na výbornú, v rámci toho ani na chvíľu nezíde z plátna a tak sa s jeho postavou dobre stotožníme. Množstvo scén je natočených veľmi verne, až sa mi chvíľami ťažko dýchalo. Vo filme je ale množstvo zjednodušení a málo rozvinuté boli všetky ostatné postavy a miesto toho sa objavovali výjavy z detstva, ktoré nemali jasný účel a skôr vyrušovali. Naviac tanečné čísla sú zo všetkého najnudnejšie, tiež tam boli akosi naviac, aj keď má film tanec v názve. –––– Chtěla bych důrazně upozornit, že během pobytu v našem ústavu se vystříháte vzrušení, kouření, pití, rychlé chůze, horké lázně, křiku, hlasitého smíchu, slunění a sexu! (06.11.2013)

Jak velkým literátem vlastně je Jiří Hubač? Uznejme, že napsal několik scénářů, které v České kotlině dosáhly statutu nezapomenutelnosti. V románové podobě by se patrně zařadily mezi rodinné bestsellery, v tomto ohledu je ekvivalentem třeba takového Stephena Kinga. Originální moc není, díky čemuž s bolševikem neměl potíže, ale zná řemeslo. Umí vytvořit silné a věrohodné charaktery, příběhy a situace často ve stínu smrti, ponejvíce nepříliš vzdálené poloze populárního dojáku, ojediněle ještě níž (vždy uměl napsat ubrečené sólo pro některého v dané době populárního herce). Je to hodně nebo málo? Z poloviny plná nebo z poloviny prázdná? --- Učitel tance podle mého soudu představuje v obecně dobré Hubačově tvorbě průměr. Jireš se ke zpracování takové látky nepochybně hodil dokonale. Na Dejdarově místě bych raději viděl nějakého herce, jenže, Dejdar byl tehdá zrovna populární, že? (05.02.2011)

"a to je člověk ze sanatoria, pane Jireš! (zde spíš ?)", by si (kdyby chtěl) mohl postesknout Vlastimil Třešňák. A když ne on, tedy já. Některé filmy na mě působí svojí pravděpodobností, Jirešovy filmy mi připadají vesměs nepravděpodobné, a také neinspirované - zde v původním smyslu (dech, dýchání), . Konec dobrý, ale tím ne všechno dobré. A také herecká topornost, nejvíc asi vrchní sestra. Velikáni filmu, to ano, ale jakého? Co si tady povídáme, na tom moc nezáleží, ale dobře placení televizní dramaturgové by měli oddělit zrno od plev, a nedávat do stejného pytle Jireše s Schormem nebo Kachyňou (a dalšími). Pozn.: Možná jsem byl - neúmyslně a nevědomky - ovlivněn pojetím smrti, který tento film zastupuje. Kdybych si mohl vybrat, tak smířlivé smrti (po vzájemném seznamování a přesvědčování) dám přednost před násilnou smrtí (tanec v TBC sanatoriu, válka, pepka a spol., silniční či jiná havárie) (13.12.2015)

Martin Dejdar mě nesedí jako herec skoro v každém filmu, tady navíc hraje titulní roli, za kterou získal i Českého lva (nechápu). Pořád stejnej, nezáživnej, protivnej. Prostě nuda. Nejlepší je jako dabér Bárta ze Simpsnů. Z pera Jiřího Hubaču určitě vypadly mnohem lepší práce, než je Učitel tance. Nevím, možná je to i režií Jaromila Jireše, ale tenhle film ve mě nějaké zvláštní pocity nevyvolal. Nejvíce se mě líbil Radek Holub v roli umírajícího a stále optimistického tuberáka. Jinak celkově slabší průměr. (09.12.2016)

Ono i citově vydírat se musí umět (citově, tudíž s citem, a nikoliv s těžkým kalibrem autorské nemohoucnosti). Můžete sice tančit vášnivě, jak chcete a střídavě naložit a vyložit libovolný počet vagónů s uhlím, leč život je jinde. A umírání též. Tohle je slizké handlování s lidským utrpením a bojem proti němu. (21.04.2010)