O tele a duši

"Osolím je až potom, aby neztvrdly." Není-li se možné dotknout těla, je možné se dotknout duše. Mé duše se tedy tento silný příběh křehké lásky, dotkl stoprocentně. Uvedení snu o lásce do skutečnosti, však vyžaduje obrovskou sílu vlastní vůle k překonání všech překážek. Ovšem má-li toto milostné drama obsahovat pohádkový prvek, pak by dětský doktor hlavní hrdinky mohl klidně být jakýmsi pohádkovým skřítkem, nebo trollem, díky jehož úkolům dokázala všechny překážky překonat. Mimochodem mě už dlouho u žádného filmu tolik nezaujala jeho zvuková stopa, kterou zde navíc umocnil i úsporný hudební doprovod. Místo tónů hudby tu tak najednou divák slyší zvuky drnčící lednice, hučící mikrovlnky, syčícího plynového hořáku, či šumění listí ve větru i zpěv ptáků, aby teprve tyto zvuky mohli naplno rozeznít úžasnou symfonii osamělosti. A ti Igráčci. P.S.: Děkuji, PX. (07.01.2018)

Citlivě natočený romantický film. Hungarwood opět ukazuje, čeho je schopnen. Dramatickou situaci lze snad nejlépe popsat německým označením "Torschlusspanik" (panika u zavřených dvěří), který kromě reálné situce vyjadřuje především pocit, že právě na druhé straně (za dvěřmi) je to, co je žádoucí a již téměř nedosažitelné. Použití jatečního prostředí kvůli kontrastu chápu, ale naprosto nesdílím. (28.01.2019)

Krásný romantický film. Hodně mi to sedlo, protože je to originální a moc hezky natočené. Film má nádherné záběry na přírodu, které dokáži uklidnit mysl a osvěžit duši svou čistotou. Líbila se mi celková atmosféra filmu a to jakým způsobem je vyobrazená celá romantická linka. Je to pojaté takovým krásným způsobem, ze kterého jsou cítit ty správné emoce. Velkou zásluhu na tom, že to funguje tak jak má, mají oba herci v hlavních rolích - Géza Morcsányi a Alexandra Borbély, jelikož jsou výborný a skvěle prodali své postavy, které jsou "rozbitý" na těle a duši. Krásný film a za tuto filmovou výzvu opět děkuji uživatelce leila22 . (14.01.2022)

Sladce unikavá i bolestně fyzická jateční romance, které dominuje plachá kreace Alexandry Borbély, klidná, úhledná kamera Máté Herbaie a schopnost vytvořit v prostředí, kde se zabíjí zvířata a porcuje maso až překvapivě křehkou a lyrickou atmosféru místa, v němž se potkají dvě duše. Dlouhá tvůrčí pauza Ildikó Enyedi se nejspíš lehce podepsala na lehčím zápolení s rytmem, ale tahle zdrženlivá rozprava o limitech těla a volnosti duše i tak patří k hlubokým zážitkům. (01.08.2017)

Hodně těžký romantický příběh. Do hlavy obou hrdinů vůbec nevidíte. Jen pozorujete, jak se k sobě snaží dostat a jak jim to vůbec nejde. Do toho tvůrci nešetřili záběry z jatek, které bych si klidně odpustil. Chápu ale, že to představuje určitý odraz toho, v čem hlavní postavy žijí, a kde notně postrádají trošku toho lidského cítění. Závěr nicméně dokázal, že nemít tento film Alexandru Borbély, tak je minimálně poloviční. Ta se do své melancholicky smutné role vysloveně převtělila a udělala filmu velkou službu. (11.02.2018)