O tele a duši

Citlivý příběh o nesmělém seznámení se dvou pošramocených cizinců. Jednoho omezuje chromá ruka a druhého neobvykle silná společenská neobratnost. Tahle netradiční love story je zasazená mezi proudy kravské krve, což jenom vyzdvihuje křehkost rodícího se vztahu. O těle a duši určitě nabízí velice zajímavý romantický příběh. Podle řady recenzí jsem čekala, že celé dílo bude ještě těžší, nakonec ale spíš bilancuje na hraně nenaplněných očekávání a nesmělosti. Kromě pár neobratných, respektive dost předvídatelných obratů ve scénáři se jedná o originální, zajímavý a silný snímek. (07.05.2018)

Hodně těžký romantický příběh. Do hlavy obou hrdinů vůbec nevidíte. Jen pozorujete, jak se k sobě snaží dostat a jak jim to vůbec nejde. Do toho tvůrci nešetřili záběry z jatek, které bych si klidně odpustil. Chápu ale, že to představuje určitý odraz toho, v čem hlavní postavy žijí, a kde notně postrádají trošku toho lidského cítění. Závěr nicméně dokázal, že nemít tento film Alexandru Borbély, tak je minimálně poloviční. Ta se do své melancholicky smutné role vysloveně převtělila a udělala filmu velkou službu. (11.02.2018)

Postavy Endre a Mária zůstávají tak trochu rébusy a objevování jejich slabostí v průběhu filmu je samo o sobě radostí. Do klasického plynutí zasahují snové scény, v nichž se z protagonistů stává zvěř v diametrálně odlišném prostředí zimního lesa. Tato rovina se stává metaforou jakéhosi zamilovaného okouzlení přítomného v každém nevinném navazování vztahu. Ačkoli O těle a duši hovoří o poměrně excentrické dvojici, působí v této tematice velmi univerzálně a bere za svou inspiraci romantickými dramediemi. Enyediová ale dokáže každou scénu opatřit rafinovanou lehkostí, které v mainstreamu chybí, a skvělými vizuálními prostředky (časté frontální kompozice a hry s hloubkou ostrosti). Zůstává jen krok od mistrovského kusu – za jediné podstatnější pochybení by se dalo považovat rozhodnutí zobrazit psychický syndrom jako neškodně roztomilou věc a socializaci jako usměvavou hru. (08.08.2017)

SPOILERY. Co si myslíte o těch zvířatech, která tu... Zpracováváme? Jak se daří duši a tělu v masokombinátu [světa]? I ten nejvytěženější žánr, v tomto případě romantické drama, lze pojmout původně. A není to jen o akcidentáliích. Zasazení příběhu mystického, snově bukalického sbližování autistky s mrzákem na půdě jatek v maďarském balení sice zajišťuje jistou povrchní exotičnost, ale to není celé. Chemie mezi představiteli, z nichž první vykazuje charisma circa Martin Huba a hubu circa VK ml., a druhý je fakt hezká mimozemská ženská, musí být spíš šílené než nijaké. Základní kompozice, byť vyhrocená, vykazuje znaky výpovědi o současném všeobecném stavu nepříznivém běžným podobám lásky. Protiklady se přitahují, ale mimoběžky se ubírají mimo jakoukoliv polaritu. Co může zachránit individuality ze samoty? Snad jen sdílené tajemství, mýtus, nebo nejnižší společný jmenovatel. Jenž je koneckonců vždy tím nejsilnějším argumentem se tím druhým vůbec zabývat. Film neklame-li duší, klame tělem, když podezřívavého diváka, štítícího se esoteriky, přesvědčuje o svém sklouzávání k faulům, aby jej nakonec vyvrátil - jako když zprvu v duchu mystické zápletky k náznačuje skepsi vůči psychologickým poznatkům, aby jim ve výsledku přiznal jakousi platnost. Nebo když nechává naturálního diváka nespokojeně mrmlat v domění, že film prezentuje společné snění jako cosi lepšího starého dobrého šoustání, aby se ukázalo, že to přece jen směřuje na společné lože; a tak to má [v milostném dramatu] být. (19.10.2019)

Zábavný příběh plaché zralé lásky. Scény trochu klamou. Například kýč jak z učebnice jeleni v lese nebo děti hrající si na pasece na porcelánové váze od babičky je zde v provedené záběrů jelenů na bílém sněhu. Nehezké rituály porážky zvířat zase připomínají a agitku ochránců zvířat. Ani jednou však neplatí. Z komorního dramatu se stane bizarní událost.. Chladné sterilní prostředí bílých plášťů. Hrdinové jsou dojemní, aniž by žebrali o soucit. Chytré vystavění příběhu plynule zvyšuje napětí, tempo, vzrušení a dávky smíchu. Měkce samozřejmá nálada trvá až do konce. Minusem je určitá monotónnost. Finále tohoto žánru, který nikdy žádné ceny nesbírá si žádá sladkobolnou romanci, která je zde ale v mezích. (26.11.2018)