Bokeh

Sci-fi prvek je tu vlastně jen takový zprostředkovatel. Bokeh je především artovka a vztahovka, jenž pokládá množství otázek, na si ale divák musí zodpovědět sám. Ona metafora s vařením kafe je jen krásnou ukázkou toho, jak je člověk jako jednotlivec v dnešním světě naprosto zbytečný a nesamostatný. (25.02.2018)

Totálně, ale fakt totálně promrhaný potenciál - a to tak, že promrhanější jsem už snad dlouho neviděl. Ta úvodní premisa je zajímavá - jednoho dne zničehonic beze stopy zmizí všichni lidé na Zemi a přežije jen jeden pár. Samozřejmě už jsem na tenhle nápad nejednou narazil a snažím se filmy s ním vyhledávat, problém je, že málokdy jsem s nimi spokojený. A tady mě měla varovat už jenom ta kamera strašně připomínající Malicka... Ona ta kamera je na celém tom filmu to nejlepší, ale všechno zabíjí obsah. Za celý film se - od zmizení všech lidí - nestane vůbec nic (až teda na jedno krátké ve výsledku bezvýznamné leč očekávatelné překvapení), nic se neodhalí, pár se ani nepokusí po ničem pátrat, nikam ten děj negraduje. Budiž, tak je to celé jenom o tom, jak se snaží mladý pár v tomhle světě nějak žít a přežít, sice už to nějak zabíjí potenciál, ale mohlo by to fungovat i tak. No jo, jenže ono je to prázdné ÚPLNĚ ve všem - nějaké filozofování tu není, nějaké hlubší myšlenky to nepředá a v závěru ani pořádně nevím, co mi to chtělo říct. V jednu chvíli jí ten chlap říká, že si má užívat života co nejvíc může, aby se SPOILER ve finále holčina zasebevraždila, protože jí dojde, že stejně zemře a nemá smysl na prázdné Zemi žít dál. KONEC SPOILERU. Tak sakra co z toho filmu plyne, mám si života užívat nebo si radši hodit mašli, protože smrti se nevyhnu? Dle konce spíše to druhé, ale jistý si tím nejsem a nevidím režisérům do hlavy, tak si nějaké moralizování odpustím. Takže co z Bokeh vlastně zůstalo? Skvěle natočený, v zajímavých lokacích se odehrávající, ale naprosto nevyužitý nápad, který absolutně postrádá atmsoféru a nějaké mysteriózno, protože se v něm nic neděje a nikdo v něm nic neřeší. A jestli tvůrcům šlo jen o dobře vypadající (a asi se snažili i podmanivou) audiovizuální podívanou, stejně s hodnocením výš nepůjdu, já na filmy koukám spíš kvůli obsahu, než formě. A zrovna tady, u filmu s tak obrovským námětem, mě ten obsah zajímá o to víc. Když nad tím ale tak přemýšlím, ještě nikdy jsem neviděl film s takovým nápadem, aby mě dokázal uspokojit. Ano, dal jsem 4* The Quiet Earth a Fin, jenže ani jeden z těch dvou filmů není přesně takový, jak bych si přál a u obou dvou šel ten potenciál využít víc. Jen s tím rozdílem, že u toho prvního chyběla pořádně mysteriózní atmosféra a u toho druhého zase jasnější vysvětlení (ačkoli dle komentářů jsem asi jediný, co ten závěr nějak pochopil - ale i tak si nejsem jistý, jestli dobře). Přitom v hlavě mám úplně přesně vytvořený příběh něčeho takového, úplně přesně vím, odkud kam by to šlo, co by se tam dělo atd., ale nevěřím tomu, že bych to dokázal tak silně natočit. Sepsat určitě a někdy v budoucnu bych to v nějakém amatérském podání chtěl zrealizovat, ale přece jenom... opět to nebude to, co chci. Odpusťte mi tu zbytečnou odbočku, ale vlastně je to jedno, k Bokehu už jsem se vyjádřil dost. Slabé 2* (20.12.2020)

Bokeh vaše cinefilní uspokojení nezasáhne důmyslně vystavěnou narativní strukturou, ani stylisticky výrazným autorským rukopisem. Je to především tematická rovina, která vstupuje do popředí. Bokeh totiž vyvolává spoustu otázek. A v konečném součtu není na škodu (ze subjektivního hlediska), že v podstatě na žádnou z nich neodpoví, prim tu totiž hraje to, že diváka načrtnutými otázkami naprosto vtáhne do fikčního světa svých postav a ten tak jejich jednání porovnává s tím, co by on dělal v danou chvíli. Co byste v takové situaci dělali vy? To je v podstatě určující otázka, na které film staví. Více ZDE (30.03.2017)

Pre väčšinu divákov bude tento film asi nudný a prázdny, pretože okrem prechádzok 2 ľudí po vyľudnenom Islande sa tu iného moc nedočkajú, kompletný „dej“ je predstavený v traileri a ďalej sa nerozvádza, odpovede na žiadne otázky sa nedostavia a aj samotné sci-fi zaradenie je trochu zavádzajúce a zodpovedá mu asi tak 1 sekundový záber, ktorý nikomu nič nepovie. Kto však má rád napr. hypnotickú tvorbu Terrenca Malicka a má chuť jednoducho vnímať audiovizuálny pôvab, kde je snáď najzásadnejšou otázkou to, čo by tu robil divák sám, tak si to môže užiť. (26.03.2017)

Jako turistická reklama na Island film funguje dobře, mám teď chuť se tam podívat potřetí. A i jinak mě to docela bavilo, respektive vzbudilo mou zvědavost, takováhle nezvyklá artová variace na postapo. Mimochodem tohle byla moje oblíbená dětská sci-fi fantazie - zůstat najednou na světě sám. Chodit po prázdnejch krámech a brát si co bych chtěl a nemuset už nikdy do školy a tak. Divák Bokehu ovšem musí počítat s tím, že o zmizení lidí se nakonec dozví úplný prd, protože takhle to v artovejch filmech obvykle chodívá. Takže si jen užívejte zajímavou atmosféru a nečekejte žádný hluboký mystéria a vysoký filosofování, jen banální moudra typu "pámbu možná i existuje, ale na svět a na lidi každopádně kašle" apod. Jinak Majka je docela dobrá a zjevově zajímavá herečka, nechápu proč k ní produkce přihodila toho fousatýho vocasa. Tedy já bejt poslední ženská na Zemi a tohle bejt poslední chlap na Zemi (nebo aspoň na Islandu), šel bych se utopit do prvního termálu na kterej bych narazil. Nebo bych tam utopil jeho. (09.09.2019)