Vražedná pole

Děs jaký na mne padl z příjezdu ,,revolucionářů" včetně následných poprav jsem dost dlouho u filmu nezažil. Většina děje stojí na postavě Ditha Prana (Haing S. Ngorovi), kterému se nepodaří odjet s evakuací novinářů a svým přítelem Sam Watersonem (Sydney Schanberg). Během útěku zažívá nejednu z hrůz, kterou Rudí Khmérové tak prosluli a náhodou se dostane i do míst, kterým se dodnes říká Killing Fields.... Pekelné válečné drama u kterého se budete skutečně bát a třást. Já jej viděl jednou v noci na ČT2 a přes pokročilou hodinu v naprosté bdělosti dokoukal do konce. Spát už se pak moc nechtělo...Zároveň si si však řeknete že ač přes jeho zrůdnost a oběti u nás, mohla nás potkat daleko brutálnější forma komunismu asijského střihu např. právě dle Pol Pota nebo Maa. Kambodža je dnes přes lokálně zaminovaná území a tisíce nezvěstných na tom relativně dobře. Pol-Pot je mrtev a Rudí Khmérové zničeni a rozprášeni. Přesto např. v Severní Korei dodnes panuje podobné klima vraždění, mizení lidí, mučení, vymývání mozků a věznění statisíců lidí bez soudu aniž by vůbec tušili za co. (31.07.2011)

V roce 1984 mozna necim zajimave, v dnesni dobe lze ale tento snimek hodnotit pouze jako prumerny. Natoceno bylo daleko vice poutavych a citlivych valecnych dramat, zazivneji a originalneji. A taktez vic nutkave - ve smyslu premyslet nad valkou a jejimi dopady na obycejne lidi. Nejde o vylozene zklamani, ale s odstupem doby a postupem kinematografie se proste jedna o solidni, nijak nevybocujici prumer. (01.02.2004)

,,...O CO VŠAK NIKDO Z NICH STAROSTI NEMĚL, BYLI SAMOTNÍ KAMBODŽANÉ. DITH PRAN A JÁ JSME SE POKUSILI SHROMÁŽDIT A UKÁZAT VÁM KONKRÉTNÍ DŮSLEDKY TĚCHTO ROZHODNUTÍ NA SKUTEČNÉ LIDI. NA LIDSKÉ BYTOSTI...NA LIDI, KTEŘÍ SE OCITLI MIMO PLÁNY VLÁDNÍCH ČINITELŮ, ALE KTEŘÍ ZA NĚ DRAZE ZAPLATILI A SCHYTALI TĚŽKÉ RÁNY......“ /// Začalo obyčejně: válečnej novinář ve víru války, sledující americkej podpis na ,,míru“ v Kambodži. Operuje se fakty a já postupně zjišťuju, že stopáž nebude vražedná, protože to je furt zajímavější a napínavější. Film jakoby se skládat z několika příběhů: 1.) Jak Sydney a Pran bojovali proti válce..... 2.) Dřív než byl hotel Rwanda.... 3.) Útěk z Kambodže. Mnou povrchně vyjádřeno, zato filmově dost zajímavě rozvedeno. Měl jsem strach z data vzniku – zbytečně. Tyhle příběhy (asi) nejde natočit špatně. Pravda, dneska by to asi bylo víc emoční i krvavý. Nebo by tam rovnou poslali Johna Ramba! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zjistím jaký to je, když Amíci opouštěj stát. 2.) Zjistím jaký to je, když je střídaj Rudí Khmérové. 3.) Thx za titule ,,Meechee“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (13.01.2012)

Hrozné, čo si musel pán Haing S. Ngor vo svojom živote pretrpieť, a aj napriek tomu mu na konci filmu nezmizol úsmev z tváre. Obdivuhodný človek, škoda, že už nie je medzi nami. Jeho útrapy si len ťažko predstaviť, a to i v čase vojny, pretože tie tu už zďaleka presahujú hranice stanovené štandardami konvenčného vedenia vojny. Išlo o prachobyčajné mučenie a koncentrák. Polpotovský režim bol vôbec jeden z najhorších v celej histórii, hranice beštiality sa tu opäť raz o kúsok posunuli. Čistá absencia zdravého rozumu, o citoch ani nehovorím, to slovo tu v tomto ponímaní vyznieva smiešne. Vo filme bola vypovedaná jedna pekná myšlienka, ktorá dokonale vystihla príčiny tohto konfliktu - Američania nás využili a potom nás v tom nechali. A to je žiaľ bežná veľmocenská praktika i dnes. Len rozrýpať, dokašľať a potom si ledva zachrániť vlastné zadky. V prípade Kambodže však nezlyhali iba USA, ale aj celý svet. Kedy sa už konečne poučíme? Čo sa týka toľko spomínanej hudby, tak mňa narozdiel od ostatných až tak nenadchla, iba pár pasáží stálo za to (hlavne pri konci). Zvyšok mi miestami trochu potrápil uši, ale dalo sa to pretrpieť. Tiež by som trocha skrátil stopáž, dej v niektorých scénach už začínal byť trocha úmorný a zbytočne natiahnutý. Celkovo však veľká spokojnosť. 80/100 (08.12.2016)

"Imagine there´s no heaven, it´s easy if you try, no hell below us, above us only sky, imagine all the people living for today, imagine there´s no countries, it isn´t hard to do, nothing to kill or die for and no religion too, imagine all the people living live in peace, you may say I´m dreamer, but I´m not the only one, I hope someday you´ll join us and the world will be as one ..............". Těžko hledám k tomuto brilantně natočenému leč smutnému filmu slova a tak jsem si alibisticky půjčila text závěrečné písničky Johna Lennona a budu snít o lepším světě s ním. (11.12.2005)