The Killing Fields
The Killing Fields
Réžia:
Roland JofféScenár:
Bruce RobinsonKamera:
Chris MengesHudba:
Mike OldfieldHrajú:
Sam Waterston, Haing S. Ngor, John Malkovich, Julian Sands, Craig T. Nelson, Spalding Gray, Bill Paterson, Athol Fugard, Mark Long, Patrick Malahide (viac)Obsahy(1)
Kambodža, srpen 1973. Boje ze sousedního Vietnamu se přenesly i do této dosud neutrální země. Zuří tu občanská válka mezi vládními jednotkami, podporovanými americkou armádou, a partyzánskými oddíly Rudých Khmerů. Sydney Schanberg, zpravodaj listu New York Times, a Dit Pran, jeho domorodý průvodce a tlumočník, jsou jen dva z početné armády novinářů a fotografů, snažících se zprostředkovat světu informace o tom, co se v tomhle kdysi tak nádherném koutě světa děje. A je stále hůř. Rudí Khmerové získávají stále větší převahu. Všem je už jasné, že až se dostanou k moci, vypuknou hrůzy, jejichž rozsah si v tuto chvíli ještě nikdo nedovede představit. Kdo může, ten ve spěchu opouští zemi. A naděje těch, kteří musí zůstat, se rovnají nule...
Film, natočený podle skutečných událostí, zachycuje příběh přátelství, jež se za léta spolupráce vytvořilo mezi americkým novinářem a jeho průvodcem v době občanské války a po vítězství Rudých Khmerů (za jejichž více než tříleté diktatury zahynuly v zemi asi tři miliony obyvatel z celkového počtu osmi milionů). Tvůrci nechávají téměř bez povšimnutí společenské souvislosti, zaměřují své vyprávění na dopad, jaký tyto události mají na obyčejné lidi. Emotivní vyznění filmu výrazně podtrhují velkolepé hudební motivy Mikea Oldfielda i známé skladby, které zde zaznívají v působivém kontrastu s obrazem. Film, přerůstající v působivou výpověď o utrpení, jež si člověk na světě vytváří, ale jemuž také dokáže čelit, byl oceněn řadou mezinárodních cen. Proměnil tři ze sedmi oscarových nominací: za kameru - Chris Menges, střih - Jim Clark a za mužský herecký výkon ve vedlejší roli - Haing S. Ngor, lékař, který skutečně prožil kambodžské peklo (a který získal mj. navíc i Zlatý glóbus, cenu BAFTA a řadu dalších).
(oficiálny text distribútora)
Videá (1)
Recenzie (221)
Silny pribeh (jak jinak, podle skutecnych udalosti) a vyborni herci. Nejvic me udolala scena s pasem - jak se snazili za kazdou cenu Prana vyfotit a porad ne a ne, nakonec Malkovich stestim vykrik: "Mam to!" a ti, co videli cely film, vedi, na co mu to bylo. Dojemne, depresivni. To vse podtrhuje krasna hudba Mikea Oldfielda. ()
Válečné drama, které mě ničilo dlouhou stopáží, u které ale výjimečně nemůžu říct, že by tam bylo něco navíc a že by film potřeboval prostříhat. Nepotřeboval, ale prostě mě nezaujal. Většina hrůzostrašných záběrů na mě nezapůsobila a všechno, co se snažilo být dojemné takové bylo víceméně díky velmi vhodně zvoleným písním - třeba "Imagine" Johna Lennona je smutná nádhera sama o sobě a proto stačí pustit jí k sebemenší dojárně a většina diváků má okamžitě na krajíčku a McCartneyho "Band on the Run" puštěné k přípravě zastřelení několika lidí vytváří hodně zvláštní kontrast... Kupodivu ale instrumentální hudba Mika Oldfielda, jinak mého oblíbence, byla značně disharmonická a nekolikrát mi přišla dost rušivá a obecně hodně nezajímavá. Válečné filmy nejsou tím, co vyhledávám, ale kvalitní dokážu zkouknout a ocenit. "Vražedná pole" mají jisté kvality (kromě té zmiňované hudby i herecké výkony a kameru), ale mě zrovna dvakrát nezaujaly. ()
Škoda trochu nezáživné první půlhodinky, ale nakonec se z toho vyklubal dost zajímavý a snad i ten nejméně stereotypizovaný pohled na válku ve Vietnamu (nebo resp. Kambodže), co jsem kdy viděl. Zarazila mě i vysoká (ale nikoli nevkusná, dá-li se to tak říct) míra zobrazeného násilí na dětech/dětmi a celkově dost nevybíravé způsoby nasnímání. Přesně ta čirá hrůza, které byli a jsou komouši schopní a jeden z mnoha důvodů, proč rudou nelze jinak než nenávidět. U některých scén si určitě nelze nevzpomenout na román 1984, což byl ale pravděpodobně i záměr tvůrců a vzhledem k roku natočení se ani není čemu divit. Drsný, smutný, režijně ne vždycky úplně nejsilnější, ale přesto pro další generace důležitý film. ()
Silný obsah, velmi sugestivní obraz, komunistické revoluce. Poselství, které Brit Roland Joffé nabízí, je samozřejmě silné a důležité. Potěší i civilní výkony herců (ač mi Sam Waterston příliš nesedl), naopak mi vadilo, že tvůrci nebyli jednoduše odvážnější. Prostě se vydali po vážné cestě, ale nejsou tak kritičtí, jak by mohli, spíš kloužou po povrchu, nejsou tak suverénní, abych měl důvod si Vražedná pole někdy zopakovat. Když už nic jiného, podobné kusy sázejí přinejmenším na emoce, ani ty jsem úplně necítil. Leccos zabíjí i nepřiměřeně dlouhá stopáž. Každopádně Joffé, který je dnes na režisérské židli spíš k smíchu, tehdy docela válel. 70% ()
Určitě zajímavý film, který má spoustu líbivých záběru zapadajícího slunce nad rýžovými poli a stejné množství těch děsivých. Jen nevím, jestli by nebylo lepší využít jeho stopáž spíše na rozšíření některých scén a většího nahlédnutí do nitra hlavního hrdiny (zajímavá scéna, kde mu malkovich vyčítá na záchodě cosi spoileroidního, v tom zbytku úplně zaniká a tohle téma není vůbec rozvité). A taky jsem měl místy pocit, jestli se autoři v některých scénách nesnaží udělat větší padouchy z Američanů, kteří vyvolali válku a nechali místní napospas, než z těch skutečných vrahů. ()
Galéria (73)
Fotka © Warner Bros. Pictures
Zaujímavosti (21)
- Haing S. Ngor se stal prvním hercem z jihovýchodní Asie (a také prvním buddhistou), který za svůj herecký výkon získal Oscara. (becki_tu)
- Na předávání Oscarů vzal Haing S. Ngor s sebou na pódium i svoji 15letou neteř. Během toho, co šel po schodech nahoru na jeviště, na něj John Malkovich z legrace zakřičel cosi v kambodžštině, což poněkud šokovalo Ngorovu netěř a sám Ngor se začal smát. Haing na něj v zápětí zakřičel „The award’s mine, asshole! (Cena je moje, blbečku!)“ V autobigrafii Hainga S. Ngora sám Ngor popisuje Malkovichův velký zájem o učení se kamodžských sprostých slov. (becki_tu)
- Přestože režim Rudých Khmerů formálně vzato skončil po dobytí Kambodže vietnamskou armádou v roce 1979, členové této komunistické organizace se stále snažili ovládnout části území, a to dokonce s podporou USA. Občanská válka trvala až do devadesátých let. (gjjm)
Súvisiace novinky
Úmrtí herce Juliana Sandse bylo potvrzeno
Britský herec Julian Sands byl od 13. ledna tohoto roku veden jako nezvěstný poté, co se vypravil na turistickou trasu zasněženými horami v oblasti Baldy Bowl přibližně 45 mil na východ od města Los… (viac)
Reklama