Spoločenstvo vlkov

Neboj se, dívko, občasných stínů v ráji, leč vyhni se těm, kdož v sobě vlka tají. K úplňku líbeznou píseň lkají, však zuby ostré leckdy mají. Že nacházíš se ve svém máji? Tož rady moudré jsou rázem v háji... Já o vlku a za humny Neil Jordan s pohádkou pro dospělé a psychologickou studií jedné ne až tak dávno a daleko žijící a ne až tak křehké a bezbranné dívenky, v jejíchž nočních můrách a snových výjevech se procházejí lepé šelmy s elegantní dekadencí prokletých básníků a jsou občas - často - zatraceně sexy. Mix pohádkové fantastičnosti osmdesátých let s typicky jordanovskou režií a atmosférou a typicky jordanovský Stephen Rea na tenhle snímek nedají dlouho zapomenout. Kdyby jen v sobě víc lidí skrývalo duši skutečného vlka, toho bystrého, citlivého, plachého tvora... (02.10.2007)

Napoprvé spíše zklamání a bohužel nevím, jestli bude nějaké podruhé. Atmosféra je bezesporu uhrančivá a koncept neokoukaný, ale ten snový a zamotaný narativ mi zkrátka přišel místy křečovitý a až příliš odtažitý. Je to možná báječná škola v aranžmá fikčního a fantastického světa, ale jeho dynamika mě nebavila a příběh mě oproti stejně starému a v lecčems podobnému Nekonečnému příběhu za pačesy nechytil. Ale třeba příště. 65% (01.11.2020)

Uhraničivá fantasmagória, ktorá súčasne nadchýňa majstrovskou pocitovou réžiou Neila Jordana i ubíja panenskou nevinnosťou svojho príbehu, protichodne zamotanou do otravného spletenca troch vzájomne sa prelínajúcich dejových línií. Úžasný a boľavý zážitok v jednom, a určite film, akých už veľa neuvidíte. Krásna výprava, sympatické cameo Terenca Stampa. (12.02.2009)

"Dívky, pozor na vlky! Slibují bez záruky." My o vlku a za humny je... Neil Jordan! (© Faidra) Cynická pohádková babička se zhoupnula v křesle, posunula si brýle na nose a přísně se zadívala na vnučku: „Ti muži, ti muži...“  Pak holčičku začala strašit srostlým obočím, které jí prozradí vlka ukrytého v chlapech. Vyprávěla jí o plachých, přesto však krvelačných šelmách, majících podezřele velké nejen uši, ruce a zuby, ale vlastně úplně všechno. „A proč máš tak velký ocas?“ diví se nezkušená Červená Karkulka. „To abych tě lépe...“ Temně erotický i dětsky rozverný a odlehčený hororový příběh z nádherně strašidelného lesa (filmové ceny za výpravu a efekty) o tom, co vlastně vlci chtějí. A kam to vede, když některý z nich místo prostého "Ošustit, sežrat a opustit" propadne krásné a nevinné tvářičce, své kořisti, a ten vztah začne brát vážně. Ostatní vlci z jeho smečky ho opustí a on zůstane sám. Vystrašený vlček se zlomenou nohou, kulhající po třech tlapách nebezpečně blízko plamenů rodinného krbu, až mu jiskry lítají do kožichu a místností se šíří puch pálících se chlupů (a zbytků paruky po sežrané babičce, čmoudící na kraji ohniště). Z lesa je ještě slyšet vytí vzdalující se smečky, která už je zase na lovu, ale hlasitější je vrzání houpacího křesla, ve kterém se kolébá vlkova Karkulka, dnes už babka se stříbrnými vlasy a třemi bradami. A další malé nevinné děvčátko s očima navrch hlavy poslouchá její strašidelný příběh o šelmách, ukrývajících se v mužích a o tom, kam to vede, když... Když si chudák chlap se srostlým obočím nedá pozor na kočkovitou šelmu, ukrývající se v dívkách! (28.03.2014)

Výtvarně vysoce stylizovaná studiová podívaná, která čerpá z více zdrojů, především ze známého příběhu o Červené Karkulce, z lidových mýtů ovlivněných pohledem církve, z romantismu 19. století a konec konců i z moderních hororů současnosti. Výsledkem je hororová pohádka pro dospělé, která se podobá např. Sleeping Hollow nebo pohádkovým filmům našeho Juraje Herze (Deváté srdce a Panna a netvor). Nejcennější je právě výtvarné pojetí, takhle nějak jsem si jako kluk představoval strašidelný les plný obřích hub, lesních velikánů s mohutnými pokroucenými kořeny a se spoustou tmavých zákoutí plných pavučin a svítících očí. Režisér mísí krvavou červeň s bílou barvou mléka, hraje si se zpomalenými záběry rozlétajících se střepů a s nejrůznějšími detaily hraček nebo živých tvorů, které dohromady vytvářejí tajuplnou atmosféru plnou vzrůstajícího napětí a v neposlední řadě i erotiky. Stejně jako je erotický motiv využíván ve starých upírských filmech, pak i zde je motiv vlkodlaka využíván ve smyslu pudové smyslnosti, kdy v každém muži i ženě se ukrývá kus dravce. Celkový dojem: 85 %. (21.01.2009)