Hra na pláč
The Crying Game
Réžia:
Neil JordanScenár:
Neil JordanKamera:
Ian WilsonHudba:
Anne DudleyHrajú:
Stephen Rea, Miranda Richardson, Forest Whitaker, Adrian Dunbar, Jaye Davidson, Andrée Bernard, Jim Broadbent, Ralph Brown, Bryan Coleman, Tony Slattery (viac)Obsahy(1)
Člen Irské republikánské armády Fergus se podílí na zajetí britského černošského vojáka Jodyho. Během tří dnů se s ním sblíží. Přesto je však svolný rukojmího zastřelit. Jenže vojáka při pokusu o útěk přejede britský obrněný vůz. Fergus vyhledá v Londýně Jodyho dívku Dil a zamiluje se do ní. IRA ho znovu vyhledá a on přijme účast na chystaném atentátu. Zároveň se snaží uchránit Dil před spolubojovníky...
Neil Jordan suverénně splétá několik motivů do svrchovaně filmového tvaru. Po působivém prologu na klasické téma vztahu vězně a jeho strážce, odhalujícího zrůdnost politického násilí, se příběh přenáší do roviny intimního erotického poměru, ozvláštněného sexuální odchylkou (irský katolík je náhle postaven do neřešitelného dilematu). Na konci splynou obě roviny do poněkud bizarní historky z černé kroniky, a smírný epilog uzavírá zvláštní "vymyšlené" drama, jež vůbec nemusí být vzdálené realitě. Režisér dokáže mistrně navodit atmosféru, mnohdy i pomocí překrásných dobových písní. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (160)
Vybavuju si jen jeden film, který měl podobně bizarní zápletku jako Hra na pláč a to je Prolomit vlny od Larse von Triera. Z důvodu prozrazení samozřejmě nebudu zacházet do detailu, ale něco k tomu řeknu. Únos a následné sbližování hlavních hrdinů vypadá na slibně rozehraný thriller. Následně děj dostane nečekaný spád, který ale dějovou linku přetočí tak zvláště a netradičně, že mně to skoro vyrazilo dech. A to nekecám. ()
Prvních 30 minut filmu, kde jde o dialog mezi rukojmím a jeho budoucím katem, je jednoznačně super. Dál ale film ztrácí čím dál víc tempo a místy je těžko uvěřitelný. Zápletka s Dil není špatná (pro mě byla i nečekaná, asi pro to nemám cit...). Zvlášť scéna s -censored- je šok, pokud to nečekáte. Nejlepším hercem ve filmu je jednoznačně Forest Whitaker, zamlouval se mi i minimalistický Stephen Rea. ()
Hodne povedeny film, ktery se da rozdelit do dvou casti. Prvni cast jako minimalisticke drama s rukojmim britske armady s vybornym Whitakerem v hlavni roli. Druha cast se venuje clenovi IRA Fergusovi, ktery jde po stopach zajatce, snazi se vyrovnat se svou minulosti a zamiluje se do trochu zvlastni zeny:-). Slusne a netradicni drama. ()
Extrémně nevyrovnaný počin. Dva poměrně soběstačné celky - stockholmský syndrom v Irsku a lehce almodovarovská londýnská romance - by mě bavily odděleně, jejich spojení ale nedopadlo moc dobře. Filmu by určitě slušelo, kdyby byl roztříštěn na několik povídek, mnohem lépe bych se smiřoval s výkyvy nálady a rytmu jednotlivých fragmentů. Takhle tady máme trochu akce, trochu srandy, trochu romantiky, trochu psychologie, sem tam pindík, sem tam krev. To vše v nemastném-neslaném obalu Jordanovy podprůměrné režie. Meh. ()
Pro zatím určitě nejlepší film Neila Jordana. Na Dil jsem to teda nějak poznal (ty rysy v obličejí a velký pracky ho/ji porzradily), ale stejně to bylo překvapující, protože jinak jsem vůbec nevěděl, o čem to má být. Skvěle skloubená tématika IRA a transexuality, skvěle zahrané a uvěřitelně přirozené a přirozeně uvěřitelné. Víc než Dil se mi líbila postava Ferguse/Jimmyho, kterýho se svým klidným ksichtem zahrál Stephen Rea, čimž jsem si ho oblíbil. Je to zížitek, který myslím nemá ve světě filmu tématicky obdoby. ()
Galéria (64)
Zaujímavosti (8)
- Celosvětová premiéra proběhla 2. září 1992 na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách. (BMW12)
- Jaye Davidson byl pro svou roli nalezen v baru. (HellFire)
- Mnoho filmových studií film odmítlo, jelikož věřili, že náhlý zvrat v ději odradí diváky; nakonec tomu bylo opakem. (HellFire)
Reklama