Réžia:
Neil JordanScenár:
Neil JordanKamera:
Ian WilsonHudba:
Anne DudleyHrajú:
Stephen Rea, Miranda Richardson, Forest Whitaker, Adrian Dunbar, Jaye Davidson, Andrée Bernard, Jim Broadbent, Ralph Brown, Bryan Coleman, Tony Slattery (viac)Obsahy(1)
Člen Irské republikánské armády Fergus se podílí na zajetí britského černošského vojáka Jodyho. Během tří dnů se s ním sblíží. Přesto je však svolný rukojmího zastřelit. Jenže vojáka při pokusu o útěk přejede britský obrněný vůz. Fergus vyhledá v Londýně Jodyho dívku Dil a zamiluje se do ní. IRA ho znovu vyhledá a on přijme účast na chystaném atentátu. Zároveň se snaží uchránit Dil před spolubojovníky...
Neil Jordan suverénně splétá několik motivů do svrchovaně filmového tvaru. Po působivém prologu na klasické téma vztahu vězně a jeho strážce, odhalujícího zrůdnost politického násilí, se příběh přenáší do roviny intimního erotického poměru, ozvláštněného sexuální odchylkou (irský katolík je náhle postaven do neřešitelného dilematu). Na konci splynou obě roviny do poněkud bizarní historky z černé kroniky, a smírný epilog uzavírá zvláštní "vymyšlené" drama, jež vůbec nemusí být vzdálené realitě. Režisér dokáže mistrně navodit atmosféru, mnohdy i pomocí překrásných dobových písní. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (160)
Podivný film a to hned z několika důvodů. První polovička(možná spíše třetina) se odvíjí v duchu filmů, v kterých IRA unese někoho a žádá za něj někoho. Vyvine se z toho přátelství dvou muž, z čehož jeden má brzy zemřít. Druhá část je o snaze věznitele odcestovat do Londýna a poznat tu ženu, o které tolik básnil muž, který strávil své poslední okamžiky s ním.Vše je tu jinak než vypadá a celé je to, na můj vkus, příliš naplánované a čitelné. Jak si tak všímám, mnoho lidí zde bylo překvapeno jedním zásadním zvratem, který mě však byl od první chvíle jasný(asi záleží na vnímavosti). Bez této "třešničky na dortu" není Hra na pláč ničím výjimečným. Neil Jordna je zvláštní režisér, od kterého divák někdy neví co čekat a to trochu sráží jeho nepopiratelnou kvalitu (v některých filmech to nelze popřít, viz. např. Interview s upírem). Hra na pláč není filmem pro každého, své diváky si rozhodně najde, ale 89% na čsfd neodpovídá skutečným kvalitám tohoto snímku. ()
po dlhšom čase zase jeden päťhviezdičkový:), vynikajúci scenár, slušná režia, dokonca aj "gulaty whittaker" (hihi troska pripodivné meno na toho "čierneho drobčeka") sa snažil. :) a mimoriadne si to "svoje" uhral mladý Davidson, nehovoriac o hercovi menom Stephen Rea. Má niečo v sebe, ten Ír. Budem sa musieť pokukať po ďalších Jordanovych dielkach :) ()
Bravurně zahraná bajka o zlých škorpionech, psychicky a tělesně nesouladném žabákovi a jednom štírovi, co neměl v povaze bodnout.. Jordan je v tématech IRA a transgender jako ryba ve vodě a potencionálně kontroverzní pojednání o rasách, národnostech, sexualitě a minulosti na gumě servíruje s nenucenou lehkostí. Škoda jen, že když už víte, že Re může být jen jeden, myslíte u toho na Hangover a thajské zkušenosti zubaře Stua.. „When a man loves a woman, can't keep his mind on nothing else…“ ()
Kdyby se Quentin Tarantino rozhodl v 90. letech natočit klasický noir na území Velké Británie, asi by vzniklo něco velmi podobného originálnímu thrilleru "Hra na pláč".. V čem všem je pozdější transsexuální dílko Neila Jordana "Snídaně na Plutu" veskrze pozitivní, tím je "Hra na pláč" jeho naprostým opakem.. Musím uznat, že jde o naprosto unikátní pohled na zvláštnosti mezilidských vztahů.. "Hra na pláč" pojímá téma lásky, přátelství a síle cti naprosto objektivně syrovým pohledem.. Snaží se bez hlubších vysvětlení světu nastavit zrcadlo a polopaticky mu sdělit, že opravdu není černobílý, ale má tisíce odstínů šedi.. Zpočátku je divák hozen do příběhu naprosto nepřipraven a když se konečně zorientuje, tak mu jako facka je naservírována další část příběhu, která je daleko silnější než úvod.. Nečekané zvraty, křehkost a zvrácenost vzájemných cit a emocionální ponurost - to jsou asi slova, která mne napadají, kdybych film měla nějak stručně charakterizovat.. |filmová výzva - Ghoulman| ()
Tenhle film by mohl být synonymem pro nevyužitý potenciál. Začátek je totiž báječný, ale ta náhlá změná žánru mi prostě nesedla. Film se zlomí a spíše než drama, na kterém začínal, připomíná Birdcage plnou černého humoru, aby se na konci opět vrátil k původnímu konceptu. A to všechno není zrovna dobře namíchané. Jaye Davidson je opravdu neskutečný, přeci jen nominace na Oskara za první roli v životě mluví sama za sebe. Forest Whitaker a Stephen Rea stejně skvělí, ale jednotlivým částem bohužel chybí větší soudržnost (a konec je vysloveně nepovedený), a tak i když se na to dobře dívá, o žádný zázrak bohužel nejde. A přitom nechybělo mnoho. ()
Galéria (64)
Fotka © Miramax
Zaujímavosti (8)
- Celosvětová premiéra proběhla 2. září 1992 na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách. (BMW12)
- Jaye Davidson byl pro svou roli nalezen v baru. (HellFire)
- Neil Jordan měl v úmyslu film nazvat „The Soldier's Wife“ (Vojákova žena), nicméně na doporučení svého přítele Stanleyho Kubricka tak neučinil. (HellFire)
Reklama