Réžia:
Henri ColpiScenár:
Marguerite DurasKamera:
Marcel WeissHudba:
Georges DelerueHrajú:
Alida Valli, Georges Wilson, Charles Blavette, Paul Pavel, Catherine Fonteney, Paul Faivre, Pierre Mirat, Amédée, Clément Harari, Georges Bellec (viac)Obsahy(1)
Léto na okraji Paříže, předměstí Puteaux. Kavárnu U starého kostela vede Tereza Langloisová, která za války ztratila muže. Každý den za úsvitu prochází kolem kavárny tulák, který bydlí v kůlně na břehu Seiny. Nemá přátele, s nikým nemluví, jen si neustále zpívá árii z Lazebníka sevillského. Tereza poznává v tulákovi svého manžela. Podstoupí několik pokusů, aby se k tulákovi přiblížila, pozve jeho příbuzné, kteří před ním přeříkají celou historii rodiny Langloisů, ale vše marno. Tereza se nechce vzdát, přestože si všimne velké jizvy na mužově hlavě. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (5)
Zlatá Palma ()
Podstata tejto drámy je jasná, na pozadí tragédie 2. svetovej vojny, zadržalo gestapo Théresinho manžela a ten sa v roku 1944 stratil niekde v Buchenwalde. Od vtedy ubehlo už 16 rokov. Film predstavuje drámu ženy, ktorá v ošarpanom tulákovi spoznáva svojho nezvestného manžela. Film sa nesnaží príbeh zamotávať, nepredstavuje divákovi žiadne spomienky, žiadne filmové triky. Napriek tomu je úžasný vo svojej jednoduchosti. Pokúša sa nám otvoriť svet cítenia a vnútra ženského srdca a znova si kladie zásadnú otázku, bol cudzinec skutočne muž jej života? ()
ocenenia : MFF Cannes 1961 - Zlatá Palma (ex-aequo s filmom "Viridiana") ()
Pro mě hlavně srovnání toho, jak vypadá durasovský scénář v tradičněji pojaté dramaturgii (a kinematografii) - je to tři roky po Hirošima, má láska, ale té intenzity to bohužel nedosahuje ani zdaleka. ()
Zajímavý film, na který jsem se díval hlavně pro hudbu George Delerue (i když je jí, jak to bývalo, velmi poskrovnu). Líbil se mi i herecký výkon George Wilsona. Jeho žebrák se ztracenou pamětí je přesvědčivý. ()
Galéria (5)
Fotka © D.R.
Reklama