The Slayer

Trochu příliš schématické a velmi podobné dalším filmům tohoto žánru v 80. letech. Neni to zaměřeno pouze na vraždění, ale jinak se tu toho moc neděje, takže mezi několika vypjatějšími scénami jsou dlouhé chvíle nudy. Pro toho, kdo má tento žánr rád je to jistě milé zpestření, velkou měrou také díky zajímavému závěru. Já však přece jen dávám přednost trochu jinačím hororům. (16.07.2008)

Príjemné prekvapenie. Nato, ako vyzerajú niektoré VHS/DVD obaly filmu zvádzajúce už zo skúsenosti k očakávaniu trashovitého hororového béčka, výsledok nie je nakoniec taký lacný. Príbehom jednoduché béčko to je, ale inteligentné. Režijná prvotina J.S. Cardona sa nesnaží prioritne šokovať záplavou nechutností, ale skôr zaujať atmosférou. Až v druhom slede predkladá už napätému divákovi vtiahnutému do deja šok v podobe brutálnych vrážd vynikajúcej kvality. Autor špeciálnych efektov sa vyhral so svojimi krvavými metódami a ozvláštnil tak Slayera o svoju prvotriednu prácu - často krát až o reálne pôsobiace gore scénky, ktoré sa na jednej strane stali tvorivou ozdobou filmu a na druhej poslúžili ako príčina zásahov cenzorov proti nim, či dokonca proti filmu ako celku. Tajomné peklo doprevádzané prebudením záhadného slashera kosiaceho vynaliezavým spôsobom všetko živé, má vzplanúť na upršanom tropickom ostrove, na breh ktorého sa s rekreačnými úmyslami dopraví štvorčlenná skupinka dovolenkárov. Pobyt na opustenom ostrove má zrelaxovať vyčerpané telá z každodenného mestského zhonu, na čas vymeniť smogom poznačené životné prostredie za čistý raj na zemi, ale hlavne dopriať vysilenej Kay, utápajúcej sa vo svojich desivých nočných morách, príležitosť na ne už konečne zabudnúť. Ako sa ukáže, výlet do odľahlej, panensky čistej prírody, sa pre Kay stane katalyzátorom blížiacej sa pohromy. ### The Slayer sa začiatkom osemdesiatych rokoch vo Veľkej Británii dostal zásluhou cenzorov z BBFC na zoznam tzv. Video nasties, čím sa filmu J.S. Cardona takýmto spôsobom odobralo právo predaja, projekcie, vypožičiavania a všeobecne distribúcie na britskom trhu. Po rokoch sa od banu upustilo a Slayera tak vydáva distribučné štúdio “Vipco“ na orezaných VHS-kách. Od roku 2001 je v UK už k dispozícii tzv. strong uncut zostrih (86 minút – videná táto verzia). (04.02.2010)

Škoda, přeškoda. Tady bylo zaděláno na perfektní vyvražďovačku. Ale tvůrci mají nohu z plynu pryč, a film se vleče, že už to pomaleji ani nejde. Je to fakt škoda, protože lokace jsou pěkný a atmosférický, když už dojde na mordy, tak jsou pamětihodné, a občas i ta atmosféra vykoukne. Ale pak je to zabitý desetiminutovým stěhováním nábytku, nebo příliš zdlouhavým chozením a hledáním něčeho / někoho. (09.10.2017)

Hodně slušnej oldschoolovej slasher, kde se hraje hodně na atmosféru, která je opravdu silně zneklidňující. Mrazivý, syrový příběh čtveřice trávící dovolenou na opuštěném ostrově. Temné a děsivé sny jedné z postav, následné vraždění, dobře provdené surové vraždy, "wtf" konec! Každopádně je to i přes krátkou stopáž trochu utahané a chvílemi se zdá, že tvůrci mezi jednotlivými vraždami jaksi nevěděli co s dějem. I tak ale hodně dobré a kvalitní, další z kvalitních snímků, které nesmyslně končili na "videonasties listu" v UK apod. ... (10.04.2011)

Od The Slayer určitě nelze očekávat klasický slasher, přestože se do této větve zařezává. Ve skutečnosti se mnohem víc spoléhá na atmosféru a postavy, než na způsoby vražd a konečné číslo bodycountu. Pokud ale patříte mezi milovníky bezútěšné atmosféry, ve které malá skupinka zjišťuje, že mají pořádný problém, určitě si přijdete na své. Já osobně preferuji přímočařejší přístup, kde se víc koná než kecá, ale je to bez problémů stravitelné. (06.12.2013)