Případ pro začínajícího kata

Pár zajímavých sentencí s odzbrojující logikou :-): Jestliže nám dnes dokáže počítat každý kybernetický stroj, proč by nám v budoucnosti nemohly počítat i stroje šicí? Tato téze mám umožňuje zahrnout mezi počítače i kladku, páku a kolo na hřídeli. Jelikož jsem nic neuměl, nezbylo mi nic jiného než zbohatnout. Původní zrušení července bylo změněno na zrušení listopadu kvůli epidemiím. (02.12.2018)

S tímhle dílem mám docela problém. Oceňuju, jaké má film poslání, jakou satirickou kritikou a narážkami se prezentuje, činí tak ovšem formou celkem nešťastnou a neefektivní. Příběh je místy dost nesrozumitelný, zdlouhavý/nudný a jako celek příliš nefunguje. Samotnou kapitolou je jeho zábavnost. Já osobně proti absurdnímu, černému či ironickému humoru nic nemám, ale během sledování Případu jsem se zasmál přesně jednou (viz hláška:"Víte co to je kapavka princezno? To je nemoc, kterou jsem měl třikrát"). Ne že bych nerozpoznal místa, kde by se dalo té či oné situaci zasmát, ale mně jednoduše vtipné nepřišly. Proč? Protože byly mrazivě pravdivé a reálné. Většina obecenstva, která se mnou film sledovala, se u něj smála jak u veselohry století, až jsem pojal podezření, že ty narážky a náznaky vůbec nechápe. Zkrátka filmu chybělo to "něco", co ve mně vyvolávalo třeba jako ve Spalovači mrtvol depresi a úsměv zároveň, u Případu pro začínajícího kata jsem cítil jen to první. A jak si tak čtu komentáře některých recenzentů, zdá se, že tady na čsfd máme spoustu velkých odborníků na Kafku, jehož odkaz se podle nich nejspíš ukrývá v každém druhém snímku tohoto období. (23.06.2012)

,,Víte, co je kapavka, princezno?" ,,?" ,,Nemoc, kterou jsem měl už třikrát." Temné podobenství, ze kterého mě zas a znova mrazí. Juráček byl naprosto geniální a věčná škoda, že ho komouši zničili. Úžasný pozorovací talent a cit mu umožnily vyjádřit básnickým jazykem všechnu špínu a bolesti světa. Byť film cílí především na totalitní společnost, je neuvěřitelně nadčasový. Výtvarná kamera, kostýmy od oscarového T.Pištěka, snová Fišerova hudba, Praha, Český Krumlov, česká krajina a kupa úžasných herců. Dialogy i monolog jsou perlovým náhrdelníkem. Zážitek pro vnímavého diváka. Viděno zatím 5x. (30.09.2015)

První film a zatím jediný film od Pavla Juráčka, který jsem viděl byl pro mě velkým překvapení. Co velkým...OBROVSKÝM. Dovolím si tvrdit, že se jedná o jeden z nejlepších českých filmů. Představte si Cestu do fantazie, která je hraná a trochu více dospělácká. Může Vás to bavit, než si uvědomíte, jak moc je to skuteččný a pravdivý. Skvělá režie, herecké výkony a i Kúhnnův dětský sbor vytváří svět, kde je naráženo snad na vše, co nás obklopuje a ničí v normálním životě. Již teď pro mě legendární scény, hlášky (např. zrušili listopad kvůli chřipkové epidemii nebo v pondělí se nesmí mluvit, šetří vzduch). Snad nejvíc film kritizuje komunismus (každý správný soudruh se musí v nějaké té postavě najít), a proto Juráček se svým skvostem vystupuje až po revoluci. (05.01.2006)

Nemyslete si - mam rád "divné" filmy. Lynch patří k mým nejoblíbenějším režisérům a při Personě slintám blahem. Zároveň jsem příznivcem české kinematografie a odpůrcem komunistické ideologie. Zdá se, že bych měl být vděčným divákem, ale nějak to nezafungovalo. Snad to je tím, že jsem nečetl Swifta, ale tenhle film jsem vůbec nepochopil. Ne vždy je to na škodu, ale jsem rád, když mi film aspoň nabídne nějaký klíč, jak ho mám vnímat. Když mi ukáže cestu, jak ze změti nesmyslů a absurdity vyváznout. Ničeho takového se ale u Kata nedočkáme. Je to jenom téměř dvě hodiny dlouhý sled absurdních scén. Leckdy mistrovsky natočených (úvod, poprava), ale pro mě stejně po pár minutách značně monotónních. (25.12.2007)