Případ pro začínajícího kata

,,Víte, co je kapavka, princezno?" ,,?" ,,Nemoc, kterou jsem měl už třikrát." Temné podobenství, ze kterého mě zas a znova mrazí. Juráček byl naprosto geniální a věčná škoda, že ho komouši zničili. Úžasný pozorovací talent a cit mu umožnily vyjádřit básnickým jazykem všechnu špínu a bolesti světa. Byť film cílí především na totalitní společnost, je neuvěřitelně nadčasový. Výtvarná kamera, kostýmy od oscarového T.Pištěka, snová Fišerova hudba, Praha, Český Krumlov, česká krajina a kupa úžasných herců. Dialogy i monolog jsou perlovým náhrdelníkem. Zážitek pro vnímavého diváka. Viděno zatím 5x. (30.09.2015)

Pavel Juráček byl skvělý scénárista nevšedních filmů (namátkou Ikarie XB1, Sedmikrásky, Konec srpna v hotelu Ozón), keré mají tu smůlu, že si je oblíbili kritici. Že na ně tvrdošíjně lepí nápis ART a hradbou školometských řečiček se snaží vyvolat dojem, že jsou to filmy pro hrstku osvícených nadlidí. Bohužel úspěšně, takže televize nemají odvahu ty filmy vysílat. Případ pro začínajícího kata má ke vší smůle ještě punc depresivní politické kafkárny a to je v očích většiny diváků rozsudek smrti. Proto je třeba dodat, že je kromě toho taky zábavný, hravý a hýřivě fantastický, aniž by tím svůj hlavní záměr jakkoli šidil - třeba při scéně u soudu jsem se smál a současně mi běhal mráz po zádech. V Gulliverově bloudění zemí Balnibarbi a létající Laputou si IMHO najde něco každý, kdo kdy vězel v osidlech jakéhokoli dogmatického systému "převýchovy". A je vcelku nepodstatné, zda to byl komunismus, fašismus, organizované náboženství nebo obyčejné školství. 80% (22.01.2007)

Neváhal bych Juráčka nazvat utopickým komunistou, neboť zejména o tom je jeho film - o zboření iluzí o ideologii a lidstvu v posmutnělém, hořkosladkém balení, které pro mě nejvíce zvýrazňuje ústřední hudební motiv. Nejedná se o kritiku, satiru nebo hluboké existenciální drama, veselý alegorismus se poměrně významně překrývá s optimismem (Je jedno v čem žijete. Hlavně, že žijete) Případ pro začínajícího kata je film hrozně osobní a na diváka kašle - Juráček vyjádřil postoj a komu tento není po chuti, má smůlu. Dá se ocenit jedinečnost, jakou film v naší kinematografii zaujímá především díky svému fantasy ladění, ale díky maximální odtažitosti mi přijde snobsky intelektuální a tudíž nepříjemný. (04.06.2013)

Ztvárnění snu? Filmový dadaismus? Proházené pořadí scén? Šlo to celou dobu pozpátku? Nebo snad všechno tohle dohromady?!? Každopádně David Lynch hadr! Ne, samozřejmě, že můj výrok berte s obrovskou nadsázkou. :-D Patrně asi jeden z nejbláznivějších československých filmů a při akceptování tohoto experimentu jsem byl vlastně fascinován. Copak jste se v jiném filmu někdy setkali s myslícím strojem na ruční pohon? Já tedy v žádném případě a podobný film jsem ještě dosud nespatřil! Na první pohled přes ten totální "chaos" ovšem dle mě obsahuje mraky symbolismu a podobenství a když pohlédnu na rok jeho vzniku, tak mě ihned napadla kritika režimu či totalismu jako takového. Jakoby něco ve filmu bylo zakódováno či skryto. Váhal jsem jestli se dá snímek vůbec nějak ohodnotit, ale dám mu maximum, protože si to plně zasluhuje a zub času ho dělá čimsi kouzelným. Ona závěrečná scéna ve mě na něco zabrnkala a přitom nemám potuchy vůbec na co, což mi příjde velmi zajímavé: Obecní blb slyšel na jméno Vyskoč a vyvezl mě z Balnibarbské země. Tehdy se stalo, že jsem znovu upadl do rozpaku a obrátil se na onoho blba. "Poslouchej, Vyskoč, jdou ty hodinky pozpátku nebo se mi to jenom zdá?" Ale on namítl. "Co pořád máte prosím vás? Copak vám nestačí, že je slyšíte tikat?" (01.05.2014)

Tak do tohohle se nepouštím. Dumal jsem, proč jenom tak málo lidí z mojí topky má film hodnocený, a už to asi vím. Jak je to podobenství, ruce pryč, spálil jsem se už tolikrát. A co tím chtěl básník ehm tedy filmař říci? I kdybyste mě poslali příští víkend volat Hollana, tak vám to neřeknu. Musím hodit nízký. (29.09.2016)