Obluda z 20,000 sáhů

Krásné retro. Beztak tady Emmerich hledal inspiraci pro svou gigantickou Godzillu:) Vlastně by se i dalo říct, že (s)prostě vykrádal. Zejména scéna z putování tvora New Yorkem a palebná síla národní gardy. Výborný scénář, poctivá Stop Motion Animation prehistorického Rhedosaura a strhující ohnivý závěr. "Už se vidím, jak žádám o povolení k pátrání po prehistorickém monstru. Svěrací kazajka s výložkami není předpisová uniforma." (30.04.2017)

To, ze sa tento snimok nestal takou klasikou ako King kong, ci japonske Godzilly (alebo neskorsie kusky Raya Harryhausena), je sposobene slabuckym dejom, ktory nema absolutne co ponuknut. Cela prva polovica je vyplnena nudnymi ba az zbytocnymi dialogmi. Ta druha polovica je uz cisto v rezii Harryhausena, kamera sa dostava z uzavretych miestnosti aj do ulic (posobive zabery na vyprazdnene ulice velkomesta) a to uz sa veru je na co pozerat. Pre fanusikov monster filmov povinnost, ostatnym vsak fillm vela neponukne. (6.5/10) (15.09.2007)

Rozjíždí se to nadějně a film v první konverzační polovině navnadí na očekávanou destrukci New Yorku, ale bídná režisérská invence a matná gradace, kterou má vydařenější i boj o místo na pokladně v Kauflandu, to během promenády monstra na Time Square zašlapou do bahna průměru. Určitě ale třeba ocenit provedení většiny scén s obří potvorou, které nepůsobí ani dnes vůbec směšně - o to více zamrzí, že se nedočkaly šikovnějšího dirigenta, tak jako například o čtyřicet let později Jurský park. (03.12.2017)

Japonci v King Kong vs. Godzilla po nárazu ponorky do ledovce nechali obživnout Godzillu, tady zase amíci jistého "Rhedosauruse" jako následek nukleárního pokusu kdesi u severního pólu. Samotný úvod z Arktidy je napínavý, věrohodně podaný, člověku se zima úplně zadírá pod kůži. Poté přichází ke slovu klasická schemata pro monster movies. Typické postavy - všeznalý profesor, jeho krásná asistenka, pokud možno s doktorským titulem, fešácký hlavní hrdina, který zachrání svět a vojsko, které si s monstrem neví rady a v podstatě tu slouží jako křoví.A hlavně ještěr Rhedosaurus, který si to - jak jinak - štráduje přímo na New York (chudáci newyorčani, vždycky to musí schytat oni :o)) Model ještera - tak to je klasický Harryhausen, který svůj rukopis od dob svého debutu až po Souboj titánů vůbec nezměnil. Pokud jde o triky, chce se říci, že pro fanoušky trikového kouzelníka Harryhausena je tohle povinnost. Ovšem triková kvalita je hodně kolísavá. Potápění v miniponorce na dno oceánu, kde přerostlá ještěrka dočasně sídlí, vzbuzuje pouze úsměv. Ta kombinace modýlků a dokumentárních záběrů souboje žraloka se sépií vypadá opravdu divně. Potopení rybářské lodě je naprostá triková fušeřina, i na svojí dobu. Při pochod ještěra New Yorkem se střídají geniální momenty s těmi, ve kterých je hodně znát zadní projekce a modely jsou do očí bijící. A ani si divák ještěrky moc neužije a přijde divný, rychlý konec. Žádná gradace napětí, žádný strach o hlavní hrdiny se nekoná. Škoda. (18.04.2004)

Bohužel spíše nuda, která je nejprve zajímavá díky úvodním atmosférickým arktickým minutám a pak už vlastně jen díky fantastickým trikům Raye Harryhausena. Útok ještěra na město očividně inspiroval Emmerichovu Godzillu a je tou nejlepší scénou z celého filmu, oproti tomu závěr v zábavním parku je tak vážně míněný a tak nenápaditě natočený, až je směšný. Pobavila mě rolička Lee Van Cleefa, který obří filmové monstrum dorazil radioaktivním granátem o dva roky dříve, než jeho budoucí spaghetti westernový kolega Clint Eastwood poslal v tryskáči do pekel obří tarantuli. (28.09.2017)