Hrôza na javisku

Bezvadný slasher z jevištního prostředí na italský způsob. Rozjezd je celkem klidný, nikam se nespěchá a pečlivě se buduje atmosféra. Ale pak to přijde ... a uprostřed uzavřeného divadla se rozehrává krvavý boj o přežití. Ztvárněná maska vraha je zajímavá a jsem spokojený i s celkovým arsenálem smrtích nástrojů. Od krumpáče přes vrtačku až po motorovou pilu. To tvoří vskutku dobrou zábavu a hlavně zamezí jednotvárnému způsobu zabití. Závěrečná část už jen potvrzuje kvality a především expozice mrtvol, s vrahem v křesle uprostřed, je jednoduše poezie. (28.03.2009)

Prakticky bezchybný, příjemný a záživný slasher z jevištního prostředí. Během hektického zkoušení nové hry dojde přímo u divadla k brutální vraždě, krumpáčem do huby. Policie přijede, prohledá a zase odjede, část herců se na naléhání režiséra rozhodne zůstat přes noc a dál zkoušet. Chyba. Nikdo totiž netuší, že ten psychopat zůstal schovaný uvnitř, zajistí jediný východ, nandá si masku fiktivního vraha a jde na věc. Sám je bývalým hercem a ono představení si zdá se hodlá uzpůsobit své vlastní, zvrhlé a bizarní představě./ Na poměry žánru se jedná o poměrně dost vymazlenou záležitost. Neopruzují tu žádní blbí teenageři, nahradí je parta marných herců, rejža šáteček, hlídač, sponzor a dva policisté mimo hru. Vraždy ŠPIČKA, dojde i na motorovku. Klasické úvodní nicmocdění trvá jen 20 minut, taky plus. No dojem mi trochu zkazilo jen stupidní disko, které se rozehraje v ten nejhorší možný moment. Ale vzal jsem to jako nutné zlo doby. (15.02.2009)

Divadelní hra o tajemném zabijákovi s maskou se promění v realitu. Vrták skrz, šmejknutí pilou a ruka pryč a rozverná přetahovaná o děvenku, co si to užívá o něco méně než ti, co se o ni přetahují. Asi nejlepší je další z mnoha variací na populární scénu z Psycha. Vražda ve sprše je ovšem zakončena vykucháním... A zatímco venku lije a dva poldové v klidu hlídají, uvnitř bojují zamčení herci o život. Kdysi mě to bavilo více, ale zas ty vraždy jsou slušné, italské, takže hodnocení ponechávám. A samozřejmě závěrečné klišé potěší. (29.12.2020)

Na obalu dvd jsem si přečetl: Klasická vyvražďovačka na italský způsob – brutálnější, krvavější,zábavnější! No když film začal tak jsem se lekl co jsem si to zase koupil. Úvodní mord byl hodně komický, ale hned se ukázalo, že je to jen ta zkouška herců na divadelní hru. Začátek filmu se nese spíše v lehce kriminálním duchu a tak jsem si začal říkat, že se nejspíš jedná o další italské giallo. Ovšem to byla chyba lávky. Během několika minut se přede mnou začal odehrávat solidní slasher, který mi místy až vyrazil dech. Vraždy na sebe nenechali dlouho čekat a během chvíle se divadlo změnilo v krvavou lázeň. Během těch 87.minut nám Italové nabídli několik velice zajímavých vraždících scén z nichž většina měla i jistý nádech originality a divák se při nich určitě nenudil. Vražedné nástroje se měnili jako na drátku a jedna postava za druhou se odebírala do říše mrtvých. Krev začala stříkat na všechny strany a lidské orgány létali na všechny strany. Prostě jedna větší laskomina za druhou. (01.07.2008)

Zpočátku docela pomalý film, rozbíhá se jako klasický slasher, skutečně zajímavým začne být až zhruba v polovině. Vrah má originální masku sovy, jež se dá dobře zapamatovat a měla tak potenciál na vytvoření úspěšné série a populárního zabijáka. Úmrtí nejsou bohužel tak úderná a nezvyklá, že by se vám vryly do paměti, ale třeba provrtání břicha vrtačkou rozhodně neurazí (top scéna = aranžování obětí). Díky druhé půlce, která je naplněna velice dobrou atmosférou a z níž je jasně znát Argentův vliv, se mi Deliria ze Soaviho filmů líbila nejvíce. (25.06.2008)