Kráva

Jeden z filmů, co jsem viděl kdysi jako kluk v TV, ne kompletně, přičemž jsem prošvihl začátek, možná i konec, nevzpomínám si.... vzpomínám si na scénu, kdy (tehdy, stejně jako letos já, sedmadvacetiletá) Mihulová ukáže kozy a nohy ve chlívě a Holub ji tam přefikne. Jako kdyby všechny sexuálně-násilné scény a filmy byly vždy silně zafixované v mé paměti. Takže když jsem na 'Krávu' takhle po letech narazil, uvědomujíc si, oč jde, milerád jsem si rest doplnil a sjel celý film znovu. Snímek je silně naturalistický a český v tom ryzím slova smyslu, odér, mentalita tehdejších lidí, žijících v dané pohorské oblasti, každodenní boj, tvrdá práce i život, ale taky jednodušší, přízemnější přístup k jeho hodnotám (což dnes lidem chybí)... a do toho být navíc outsider. Velmi přesný casting, chci říct Mihulová a Holub jsou už jen svým vzezřením absolutně přesní. A film je tak minimalistický a repetitivní, ale právě ta repetitivnost je znakem mnoha skvělých knih i filmů. Kachyňa, ač jsem si od něj dlouho nic nepustil, jako obvkyle dělá z mála mnoho. (06.04.2019)

Film, který bych potřebovala vidět nejmíň třikrát do měsíce, abych si připoměla, jak dobře se nám daří. Prostí lidé - hrdinové tohoto příběhu i hrdinové vlastního života, houževnatí a silní, kteří nemají čas ani na smutek. Dřina a jenom dřina, vykoupená jen dočasně drobnými radostmi a jediný velký sen je vlastní kráva. Kráva, jako barometr lepších a horších časů, kráva jako symbol. Skvělý kachyňa, jemně a nenásilně plynoucí příběh, obraz života zhuštěný do necelých devadesáti minut. Film podle mého gusta. (24.01.2011)

Sám bez komentáře, dnešní televizní program (11.1.2019) definuje krávu takto: "Zásobárna masa, cisterna na mléko, dodavatel kůží a zemědělský stroj v jednom. A přitom se za jejich velkýma očima skrývá citlivé a inteligentní zvíře, které neprávem podceňujeme." Co tomu říkáte? Výrok v druhé části pouze ironizuje výrok v části prvé! A ani jeden z nich neodráží žádoucí vztah ke zvířeti, ke krávě - a nejenom u Adama. Divíte se, že nejím hamburgery? (11.01.2019)

Karel Kachyňa a a Alena MIhulová, to v té době prostě dávalo smysl. Kráva je výborné dobové drama, které nabízí perfektní příběh, melancholickou náladu a herecké výkony, na které jen tak nezapomenete. Na rok 1992 jednoznačně film, který si zaslouží pozornost všech, kteří ocení kvalitní český kousek. (22.10.2020)

Spisovatel a scénárista Jan Procházka byl mistr obyčejných a silných příběhů, Karel Kachyňa zase dokázal těmto předlohám vtisknout neopakovatelnou poetiku. "Kráva", poslední film zmiňované dvojice, není výjimkou. I zde se na pozadí starých časů odehrává příběh venkovského člověka a jeho každodenní rutiny. Z tohoto minimalismu pak vzešel snímek, který se svou intenzitou řadí k vrcholným ukázkám Kachyňovy filmografie (a že je s čím porovnávat). 8/10 (22.10.2010)