Miesto pri mori

Ak ľudia tvrdia, že je ten film natiahnutý a dlhý a neplynie dobre, tak jediné čo môžem povedať je fakt, že absolútne nerozumiem, na základe čoho mali ten pocit. "Manchester By The Sea" je podľa mňa vynikajúcim filmom, ktorému som porozumel od začiatku do konca. Má srdce na správnom mieste, všetky postavy sú pochopiteľné, všetko je na svojom mieste, všetky príbehy dávajú konaniu jednotlivých hrdinov zmysel. Pre mňa je to film, kde sa človek pozerá na reálnych ľudí, ktorí majú svoje reálne problémy a snažia sa s nimi nejako vysporiadať. Majú svoju históriu a musia sa s ňou vyrovnať. A to dáva všetkým veľkú dávku reality a dôveryhodnosti. Je to krásne zrežírované, všetci sú skvelí a možno jediné čo by som trošku vytkol je fakt, že asi by som chcel viac vidieť postavu Michelle Williams v tomto filme. A možno by som sa nebránil ani tomu, keby bol film pokojne ešte aj o polhodinu dlhší. Pretože som celý čas bol zaujatý na maximum. Film ma nenudil, neotravoval ma, ani nič podobné. A som tomu rád. Úžasné filmové dielo, ktoré stojí za pozornosť. Hodnotenie: A (26.02.2017)

Ač se to na první pohled nemusí zdát, Místo u moře je film pro náročného a všímavého diváka, který rád čte mezi řádky. Největší emoce se totiž skrývají v nevyřčeném, Casey Affleck si jde právem pro oscara, veškerý příběh své postavy a pocity dokázal říct beze slov, k tomu mu samozřejmě pomohl výborný scénář. Místo u moře je velmi dobrý film, neměla jsem však pocit, že by to bylo něco, co jsem ještě nikdy neviděla. Pravděpodobně je to ale jeden z těch filmů, které potřebují v divákovi nějaký čas růst. (06.02.2017)

Mamá Efleková je šťastná smolařka. Vrhne na svět dva fakany, oba s dětskou obrnou, a oba dva ti koženáči se nějakou podivnou hrou zfetovaného osudu stanou známými herci, tudíž má bába o porcelánové žuby a důchod ve 43+4 v Malibu vystaráno. Poslední film každého z ochrnutých bratrů však ukázal, že když někdo napíše scénář o trampotách nehoblovaného prkna a do hlavní role překvapivě obsadí místo původně favorizované plastelíny nehoblované prkno, nelze kástingem téměř nic zkurvit. Tak Ben poprvé ve své kariéře dostal roli bezemočního aspergra, co jen tak strnule čumí, kterážto mu sedla jako svěrací kazajka Mojmíru Širůčkovi, no a Kejsy se dokonale našel v semidebilním traumatizovaném údžbáři, jenž pro změnu jen tak strnule čumí a občas řekne „ÿÿÿÿÿÿÿÿÿ“, což by asi dělal každý, kdo si kvůli vlastnímu kokotismu ugriloval své budoucí dárce orgánů a navíc mu pošel bratr. Prostě talenti. Osral samozřejmě prudce zasloužený, něco jako kdyby ho dali Frigovi za Hamleta. U filmu samotného si sice dost často znuděným poposedáváním minimálně ošoupete Manchestráky, nicméně jeho bezútěšný náboj a tíživá atmosféra nezjizví perikard snad jen profesionálnímu sociopatovi, a na konci jste i rádi, že je někdo v ještě totálnější prdeli než vy sám, tak se prozatím rozhodnete ušetřit za plyn. (09.03.2017)

Ano nebudeme si nalhávat je to typická oscarovka viděno pohledem akedemiků. S pohledu žižkovského pepíka se jedná o poměrně nešťastný nepříliš přehledný způsob vyprávění (např. otec Leeho ? ) na druhou stranu musím přiznat, že mě ten způsob vyprávění přesně seděl do celkové atmosféry filmu. Co mě nesedělo byla houslová hudební vložka, to přesně film posunovalo do kategorie "musím získat nominačku" , ale snímek má i silný scény to ne že ne (policejní stanice ) a Casey mě přsvědčil, že herecky netragédí /scéna - dialogovka se ženou na chodníku/. Byly tam jak emotivní lomcováky, tak trošku natlákovka na pilku. (01.02.2017)

Proč vlastně a z jakého důvodu se hrdina odmítá vrátit, ač jej bratr ustavil poručníkem svého syna – teenagera přebíjejícího zármutek v postelích spolužaček, vyjde najevo postupně v pasážích z minulosti. Pravda je, že Lonergan nadělil svému hrdinovi snad nejhorší možné trauma, nejtěžší výčitky svědomí s nejhrubším citovým vydíráním. Ale pravda také je, že i vypjaté reminiscence buduje bez kudrlinek mlžných oparů, zdrženlivě, prozaicky. (14.12.2020)