Miesto pri mori

Psychologické drama s výborně poskládaným scénářem a stejně dobře napsanými postavami. Silné herecké obsazení tento potenciál využilo, takže je výsledkem to, čemu se často říká „herecký koncert“. Režisér naštěstí nemá diváka za blbce, čemuž odpovídá nelineární struktura vyprávění. Bohužel nezvládl práci s užitou hudbou. Pokud k civilnímu dramatu ze současnosti hraje G. F. Händel či podobní skladatelé, tak to prostě snad ani nemůže fungovat. Jinak prakticky perfektní, takže při Oscarech budu držet palce všem třem nominovaným hercům i scenáristovi (90%). (22.02.2017)

Takže ten mladý Affleck dostane asi Oscara za nič výnimočné. Hrať necitlivého, nekomunikatívneho človeka s kamennou tvárou, na to sa veľmi snažiť nemusel. To už jeho filmový brat Kyle Chandler ukázal viac. Nominácia Michelle Monaghan je ešte väčším výsmechom, tú tam skoro ani nevidieť, len sa raz rozplače. Film je pomalý a jediná citlivá pasáž trvá chvíľu, a to je tak všetko. Flashbacky do minulosti, ktoré mali čo to objasniť, boli sem tam mätúce. Nerozumiem ani koho to mohlo nejak extra baviť, ani koho sa baví pozerať na nejakého samotára, čo sa nevie začleniť do spoločnosti. A k tomu nesympatickému, vôbec som mu nedržal palce. Nijak ma to extra nedojalo, jedine čo za to stálo bola občas hudba. Celkovo úplný priemer. (16.02.2017)

Jsou věci, který nikdy v pořádku nebudou. Neznamená to ale, že proto svět sestává ze sekvencí smutných houslových partitur. Na Místu u Moře jsem si užíval nepřepjatost famózního scénáře a to, jak s ním spolupracovala kamera . Jak dala promluvit jednomu pohybu očí (nebo absenci pohybu); jak málo byla potřeba slova. (14.02.2017)

Nemám tomu co vytknout. Pomalé tempo slouží k důkladnému prokleslení charakterů a mě to pohltilo naprosto bez problému. Oceňuji, že i když hlavní hrdina prodělal neskutečnou tragédii, tak to není slzopudný film. Hlavně díky postavě toho synovce to má nádech optimismu. Hodně na mě zapůsobila scéna rozmluvy s exmanželkou, když jí potkal na ulici. A pak i to hmatatelný utrpení v pohledu Caseyho Afflecka, když na konci vysvětluje proč tam nemůže zůstat. (31.03.2017)

Formální úspornost, postavy, do nichž se obtížně proniká a ještě obtížněji se opouští, nemožnost komunikace a unikání před vlastní minulostí, před vlastním životem. Výborně vystavěný scénář, který nám postupným odkrýváním věcí minulých umožňuje pozvolna přilnout k hlavní postavě, s níž jako bychom také hledali záblesk naděje v černočerné psychické temnotě. Herectví Caseyho Afflecka je opět až mrazivě přesvědčivé a deprimující, ale nijak nezaostává ani mladík Hedges nebo na těch několik minut uhrančivá Michelle Williams. K naprosté spokojenosti mi schází přeci jenom trochu vyrovnanější tempo a místy jsem zcela nesouhlasil ani s nátlakovým přívalem všudypřítomné deprese, zkoušejícím průtok slzných kanálků na úkor udržení čisté autenticity. Dojem je ale velmi intenzivní a zakončení filmařsky krásné, život je nevděčná bitch a Lonergan o tom umí výstižně baladicky povyprávět. 80% (28.02.2017)