Nádej

Neskutečně skvělý a pošmourný snímek v režii Karla Kachyni a scénáristy Jana Procházky. Z této kombinace nemůže vyjít nic jiného, než parádní a lidský příběh. A ještě k tomu, když opilce Lucina hraje génius Rudla Hrušínský a lehkou ženu Hana Hegerová. Do toho vynikající kamera Josefa Vaniše a nádherně doplňující hudba mistra Jana Nováka. Vynikající je scéna, ve které se Rudla válí ve sněhu s Hegerkou, nádherně doplněná úžasnou hudbou s perfektními chorály, jako by se do toho pustil Zdeněk Liška. Příběh je jednoduchý a prostý, v režii Karla Kachyni však dechberoucí. Když se Lucin napije, tak ty jeho moudra prostě nemají chybu. " Dám si jednoho myslivce, at´ jich mám dvacet a dám si ještě jednoho, narodil jsem se jednadvacátýho." Nebo - " Kdy jsi naposledy viděl padat sníh? Přece vloni. To já naposledy, když mi bylo čtrnáct." Nejlepší je ovšem hláška " To Edison nemohl vědět, že když vymyslí žárovku, že se bude dělat i v noci." Nádherně Kachyňovsky je vykreslená snová scéna, ve které se Lucinovi zdá o králících. Geniální film, ve kterém další hlavní roli hrají pochmurné a tmavé Ostravské doly. Další nenapodobitelný snímek šedesátých let. (09.05.2011)

Tyhlety snímky z pošmourných prostředí průmyslových podniků neurčitého určení s mnoha kovpvými konstrukcemi, které jsou ve filmu zcela nefunkční, navíc řada záběrů noirových, ty mě prostě tolik nesedí, i když je nutné vyzdvihnout herectví Rudolfa Hrušínského proti velice nudnému zosobnění prostitutky v provedení Hany Hegerové. Napoprvé to byla dost nuda. (26.04.2021)

Herecky koncert Rudolfa Hrusinskeho. Film o NADEJI zit lepsi zivot, o vztahu dvou lidi, kteri neprozivaji sve nejstastnejsi zivotni obdobi. Atmosferu snimku jeste zintenzivnuje okoli tovarny, kde Magdalena zije. Karel Kachyna tocit filmy umel a ja ho povazuji za jednoho z nejlepsich nasich reziseru. Plny pocet nedavam z duvodu toho, ze italska povalecna socialni dramata jsou jeste o kus dale nez Nadeje. (09.01.2011)

Ponurý film, kterému dvojice Rudínek a Hanička dodává vzlet a noblesu ušmudlanou od uhlí. Obecně filmy s alkoholiky nemám ráda, ale Hrušínský se role chopil natolik geniálně, že mi jeho myslivečkování ani nevadilo. Kachyňův režijní rukopis se zde již naplno vykresluje a divák je filmem zcela uhranutý, přestože je prostředí ohavné a lidé v něm na první pohled nezajímaví. (25.11.2019)

Neuvěřitelně přesvědčivý záznam jednoho z nejstrašnějších pohybů po dně, ohraničovaném dvěma tmami (vždyť rámcující obraz ptáčků u krmítka je přeci podobnou snovou figurou (Magdaleninou) jako králíčci u králíkárny (Lucinův opakující se sen)). Úchvatní jsou oba hlavní hrdinové: Lucin (či Ignác) Rudolfa Hrušínského bezchybně zohledňuje melancholickou apatii i činnou agresi, obě jedovatě kořeněné moudrem pijanů, Hegerové Magdalena (Mařenka) fascinuje svou vůlí a naprostým nahrazením útočícího pathosu živelným životem. Oceňuji i věrohodnou konstrukci severního světa: jeho syrovost není podložena naturalismy, ale spíše symbolickými prvky, akcentujícími odcizenost celého toho kalného prostředí. (31.03.2009)