Počítání oveček

Jeden z nemocničních filmů pana Kachyni, tentokrát (nebo spíš tehdy) o děvčátku sirotčátku s těžkou srdeční vadou, které tráví svoje dětství v ne zrovna veselém prostředí. Každodenní život a všední příhody jsou vystihnuty přesvědčivě, a mohli byste snad tvrdit, že by se to vlastně celé nemohlo stát? Já tedy ne, a navíc tu všichni ve větších rolích hrají tak nějak hezky smutně. Na pana Brodského a hlavně paní Galatíkovou se dá jen těžko zapomenout. Přesto mi těch ani ne osmdesát minut přišlo poněkud dlouhých a nevidím důvod, proč se na Počítání Oveček ještě někdy dívat. Drobné plus za to, že mi to skutečně nepřišlo jako citově vydírající a prvoplánovité jako třeba o pár let starší (a "ideově uvědomělejší") Indiáni Z Větrova. 70% (08.01.2012)

Kvalitna normalizacna jazda pana rezisera Karla Kachynu. Pre rok 1981 natocil aj Pozor, Vizita! s Rudolfom Hrusinskym, a rovnako ako prvy film aj tento sa odohrava v spitali. Vyborne su herecky ako pani Galatikova /Dym Bramborove Nate/ a pani Nina Diviskova /Prodavac Humoru/. Dalsi dokaz toho, ze aj za normalizacie sa tocili vyborne filmy : 84 % (27.06.2015)

Příběh z důvěrně známého prostředí (nemocnice v Novém Městě na Moravě), kde jsem v Hanině věku pobýval alespoň měsíc ročně. Uvěřitelný příběh ze socialistické nemocnice, v níž na rozdíl od těch dnešních, kde se se všechno odbývá korektně a v souladu se směrnicemi, občas prosáknul i nějaký trvalejší cit. Hanka je snad zvláštní v tom, že se zcela soustřeďovala na svět dospělých a mezi vrstevníky měla jen samou vádu. (12.11.2020)

Jímavý příběh o hledání domova a jedné z nejsilnějších podob lásky je dílem, které hladí i škrábe zároveň. Díky Kachyňovi je v něm ale přesně tolik citu a moudrosti, aby příběh malé Hanky nebyl "pouhou" emotivní hříčkou, ale lidsky prostou, upřímnou zpovědí dítěte, jehož jediným domovem je nemocnice. Svět, který je někde venku, ve městě, tam, kam se vracejí ostatní děti, je hradbou, jíž časem pomocí Anežky dobude i Hanka. Vytrvat a být vytrvalý, to je hlavní poselství tohoto neobyčejně zdařilého filmu, jemuž vévodí herecké výkony Žanety Fuchsové, Věry Galatíkové a Vlastimila Brodského. (17.12.2016)

Vydarená, dojemná, hrejivá a ľudská melodráma s perfektným kastingom. Tomu strašne veľa dávajú hlavne Věra Galatíková, malá pôvabná Žaneta Fuchsová a veľký Vlastimil Brodský. Dosť mi to pripomenulo o tri roky mladšiu televíznu adopčnú inscenáciu o dievčatku Cizí holka, náhodou tiež s Galatíkovou. Dojemný koniec, nejaký ten humor a plno silných scén, ktoré sa na nič nehrajú, ale ich sila je práve v (zdanlivej) obyčajnosti/triviálnosti. (13.08.2018)