Stretnutie v júli

25.1.2009 Dnes jsem se po dlouhé době podívala na tento Kachyňův snímek. Vždycky se mi líbil pro jeho pohodovou a bezstarostnou atmosféru... Kupodivu až dneska jsem si uvědomila, že ta atmosféra není tak bezstarostná, jak se zdá. Nejspíš je to dáno tím, že jsem dříve neměla žádnou podobnou vztahovou zkušenost a nevnímala propracovanou psychologii postav. Teď přesně vím, jak se Klára cítila. Měla zavedený život. Muže, který se o ni dokáže postarat, ačkoliv je po citové stránce tak trochu "suchar". Měla všechno, co k životu potřebuje, ale přece jen jí k životu "něco" scházelo. "Něco", na co by nepřišla, nebýt seznámení s Jakubem... Jakub jí sice nenabízí žádné jistoty, ale vnáší jí do života to "něco", které dlouho nepoznala - radost, smích, lásku, štěstí...Ve chvíli, kdy člověk někoho taového pozná, je schopen pálit mosty. Nebo alespoň já ano :) Bezhlavě jdu za tím, kdo tyto pocity vyvolává... Pravda, často si potom až zpětně uvědomím, kolik úsilí mě to stálo a jak moc jsem sama sobě ubližovala... Klára má to štěstí, že Jakub je odhodlaný stejně (ne-li víc...) jako ona, a pokud si jednou nezačnou společné oběti vyčítat, věřím v jejich happyend... Málokterý film ve mně evokuje odraz skutečnosti právě tak jako Setkání v červenci... (10.02.2009)

Problém je, že se nedokážou tvůrci rozhodnout, jestli točí komedii, nebo psychologické drama. Takže některé scény jsou vtipné, zvláště díky Tomáši Holému a Kaiserovi, a jiné poněkud sentimentální ("Netušil jsem, že jste tak stará."). Hudební podkres tomu taky nepomáhá - svým způsobem je rozverný, ale jinak takový smutně nostalgický. Jako, hudba je skvělá, ale pro naladění na filmový příběh prostě nepomáhá. Kdyby to bylo vedené stylem Léta s kovbojem, neřeknu ani popel. Ale tohle je takový hybrid, který se snaží být rozkročen mezi tím Létem s kovbojem a Operací mé dcery. (10.04.2018)

Při Setkání v červenci mě napadlo, že malý Tomáš Holý by v dnešní době s úspěchem dokázal strčit do kapsy všechny ty rádoby vypucované dětské "hvězdičky." Jo, ten klučík uměl:) Krásný, příjemný, nenuceně vtipný příběh tak, jak to Karel Kachyňa umí. Oldřicha Kaisera jsem nikdy moc nemusela, ale jako černovlasý mladík mě okouzlil, a s Tomášem Holým vytvořili povedenou dvojku. Skvělá Daniela Kolářová jako profesorka, která se se svým studentem sblíží. A já jim pak jen přála, aby všichni tři zůstali spolu:) "Natrhali jsme je s jedním klukem." - "S Jakubem?" - "Já nevím, jak se jmenuje, my si říkáme vole.":) (30.01.2012)

Student Jakub (Oldřich Kaiser) je na prázdninovém doučování na reparát z Angličtiny doučován učitelkou Klárou (Daniela Kolářová), která ho nechala rupnout. Jakub se rozhodne pro pomstu skrze Klářino syna Davida (Tomáš Holý). Ale nějak se mu to vymkne z rukou a Klára s Jakubem se do sebe zamilují. Krásný letní film ve kterém Oldřich Kaiser podal snad svůj životní výkon. Okoukané, přesto stále skvělé. 85%. (28.07.2005)

Setkání v červenci mi hodně připomíná o dva roky starší snímek LÉTO S KOVBOJEM. A to nejen tím, že v obou filmech hraje hlavní roli Daniela Kolářová. Zatímco v Létě s kovbojem byla psycholožka a měla na starosti pesimistického studenta Boba, díky kterému více méně našla novou lásku, klasického hejska Jaromíra Hanzlíka. Tak tady je lektorka jazyků a svoji lásku si najde přímo mezi svými žáky, a to Oldřich Kaisera. Tedy spíše on si našel ji... Je to podobný typ jako Hanzlík v Novákově filmu, akorát už to není takovej kluk do větru. I když je to taky pořádný ještě ucho. Ona samotná už je rozumnější, je mamina asi osmiletého kluka, ale taky je to protivná učitelka. Za mě se mi tedy líbila mnohem více jako psycholožka než učitelka. Stejné je to v porovnání s Kaiserem a Hanzlík. Hanzlík jednoznačně u mě vede a ve výsledku i porovnání obou filmů vypadá jasně. LÉTO S KOVBOJEM vyhrálo 3:0. A nic na tom nemění ani to, že si tu zahrál Tomáš Holý. Je tam poznat ten Kachyňův styl, i když úplně do toho jeho dramatického stylu to má hodně daleko. [8959. hodnocení, 190. komentář, 72%] (04.12.2020)