Smrť krásnych srncov

Tento vysoko hodnotený český film je akoby "dva v jednom". Prvá polovica filmu je výrazne humorne ladená a v mnohom mi dokonca pripomenul film Vrchní prchní. Čakal som drámu z obdobia protektorátu Čechy a Morava a nejako som sa nestačil čudovať, čo tam robil ten polhodinový úsek filmu s vysávačom Electrolux, naháňačkou o to, kto predá najviac chladničiek a kto dostane trápnu pusu od bohatej paničky. Dalo sa to pozerať, ale takýchto jemných komédií natočili Česi aj stovky a pripadalo mi to dosť naťahované. Druhá polovica filmu i všetky scény okolo rybárčenia celkový dojem podstatne vylepšili, ale ja som od toho čakal úplne iný film- hlavne omnoho vážnejší. Smrt krásnych srncú je dobrý film, ale vzhľadom na vysoké postavenie v rebríčku CSFD ma jemne sklamal. Vedel by som z fleku vymenovať minimálne desať iných československých filmov, ktoré sú v mojich očiach podstatne lepšie, ale v top rebríčku oveľa nižšie, ak vôbec. 70%. (25.03.2012)

Vážně úchvatný snímek. Akorát se divím, jaké mám nejspíše stále mezery v české filmografii, jelikož Heřmánka si zatím mohu spojit pouze právě s tímto filmem, a dále již jenom s jeho nezapomenutelným dabingem Rampy McKváka z Kačeřích příběhů... Nicméně toto občas úsměvné, občas smrtelně vážné drama má do animovaných skopičin hodně daleko. Samotného mne velmi překvapilo, jak si s mými náladami během devadesátiminutové stopáže režisér pohrává. Začátek připomíná spíše takové Kurvahošigutntag, jen aby se postupně rozpoutalo pravé peklo, jehož je Druhá Světová válka ostatně synonymem... Při tolika scénách mne neskutečně mrazilo! Občas jsem byl jako opařený při očekávání, kdy se do mírumilovné rodiny přikrade první tragédie; kdy se do poklidné atmosféry s charismatickými charaktery přikrade nějaká katastrofa. Kamera pak tento pocit jen doplňuje, protože - upřímně - občas jsem měl pocit, že sleduji spíše další digitálně-třepotavý kousek Michaela Manna. Takže jak to shrnout: Smrt krásných srnců je pěkný romantický film, roztomilá komedie, psychologická sonda i napínavé drama. Nezbývá než udělit maximální hodnocení. (16.08.2009)

Pěkné. Jak málo znám tvorbu Oty Pavla, tak moc tam cítím jeho typický rukopis. Do děje jsem byl silně vtáhnut, film mě rozhodně nenudil, ale že by mě popadla ihned touha ho vidět ještě někdy znovu, to tedy rozhodně ne. Je to bezesporu kvalitní film, a to snad po všech stránkách. Herecky mi tam trošku více neseděl Láďa Potměšil v roli ředitele, ale to je dost možná pouze můj subjektivní pocit. Ostatní postavy byly rozděleny i zahrány solidně. Po stránce emocí to byla rovná nula. Ani ta hudba neměla snahu ty rádoby emotivní situace nějak dokreslit. No, nevadí. Vidím to na takové ty lepší * * *. (16.11.2011)

Bohužel, předloha by si zasloužila mnohem epičtější rozměr, spousta poetických momentů, kterých je v knize nespočet se zde ztrácí, nebo tu nejsou...a to zamrzí...filmu by neškodila o půl hodinky delší stopáž. Snad se v budoucnu dočkáme adaptace, která ve mně vyvolá stejné pocity radosti i smutku jako krásná knížka Oty Pavla. (viděno po přečtení knihy) (06.12.2010)

K Pavlovi mě kdysi dávno dostal svým přednesem jeho povídek Petr Haničinec. A tenhle film je úplně stejně magický. Kouzelný svou atmosférou, humorem, dojemnými momenty i dokonalým prolnutím úsměvné komedie a mrazivého dramatu. A stejně jako u toho Haničiince to není dáno jen výtečnou předlohou, ale také podáním, tentokrát zejména díky Kachyňovi s Heřmánkem. (10.07.2011)