Smrť krásnych srncov

Pavlovy povídky jsou mému srdci velmi blízké a Karel Kachyňa se s nimi společně s výbornými herci v čele s Karlem Heřmánkem popasoval na výbornou (zejména scéna rozmluvy mezi Leem a Holanem je vskutku úchvatná), avšak dokonalá atmosféra knížky se do filmové podoby dle mého názoru snad ani převést nedá... Zcela bez diskuzí se jedná o vynikající český film, leč absolutorium jednoduše dát nemohu... (03.07.2009)

Výborný snímek dle předlohy Oty Pavla. Doba války a přítěže židů to přece jen není lehký život. Ztvárnění a celý příběh je skvělý a zajímavý a pořád se něco děje, takže se divák rozhodně nenudí. Srnci, ryby, ženy, Elektrolux a rodina, to jsou hlavní témata tohoto filmu. Karel Heřmánek zde předvedl opravdu skvělý výkon. (28.04.2012)

Vynikajicí smutný film s dobrou atmosférou, ve které je krásně vidět, jak rok 1939 drasticky zasáhl do psychiky úspěšného a šťastného člověka. Naprosto bravurní výkon Karla Heřmánka, ať už jako prvorepublikový švihák s luxem, ale především však jako pronásledovaný člověk se žlutou hvězdou na prsou. Kontrast slunných a pohodových dní u řeky se dny, kdy tam hlavní hrdina přijíždí, aby sehnal maso pro své syny, kteří odjíždí do koncentráku, je dokonalý a dechberoucí. Tento film patří k našim národním pokladům. (22.06.2008)

Pěkné. Jak málo znám tvorbu Oty Pavla, tak moc tam cítím jeho typický rukopis. Do děje jsem byl silně vtáhnut, film mě rozhodně nenudil, ale že by mě popadla ihned touha ho vidět ještě někdy znovu, to tedy rozhodně ne. Je to bezesporu kvalitní film, a to snad po všech stránkách. Herecky mi tam trošku více neseděl Láďa Potměšil v roli ředitele, ale to je dost možná pouze můj subjektivní pocit. Ostatní postavy byly rozděleny i zahrány solidně. Po stránce emocí to byla rovná nula. Ani ta hudba neměla snahu ty rádoby emotivní situace nějak dokreslit. No, nevadí. Vidím to na takové ty lepší * * *. (16.11.2011)

O tom, jakým způsobem spisovatel Ota ( Popper ) Pavel na mě svým nesmírně „ obyčejným lidským ( autobiografickým ) „ vyprávěním zapůsobil svědčí fakt, že jsem si ho před 13 lety ( je to vůbec možné, jak ten čas letí. Nicméně jsem stále ve formě – to pouze pro pořádek:o) ) vybral při své slohové maturitní práci z českého jazyka. Na první pohled jednoduché vyprávění může svádět k dojmu, jak lehké je jeho povídky zfilmovat, nicméně opak je pravdou. Zachytit to čisté ryzí vyprávění, ten kontrast mezi dětským bezstarostným pohledem očima malého Oty Pavla, kdy trávil spoustu chvil se svým tatínkem, maminkou a bratry u „ strejdy“ Proška na Berounce a následně krutou realitu nástupu fašismu k moci, to je přetěžký úkol. A ikdyž musím jednoznačně konstatovat, že povídky jsou filmu lepší, jedním dechem dodávám, že s výslednou podobou režiséra Karla Kachyni ( troufám si tvrdit ) by byl spokojený i samotný Ota Pavel. Ta samotná atmosféra se podařila převést na filmové plátno vskutku věrohodně a i s pomocí citlivých hereckých výkonů Karla Heřmánka, Rudolfa Hrušínského či Marty Vančurové se jedná o nezapomenutelný zážitek a jeden z NEJ...lepších československých snímků vůbec. Tenhle snímek to je LIDSKOST sama. Vždy se k němu jednou za čas vrátím a ještě nikdy mě doposud nezklamal. p.s. zmínil jsem, více než dobře odvedenou práci kameramana? Že ne, tak to právě napravuji! p.p.s. takovéto snímky se ( bohužel ) již nikdy točit nebudou. Další Kachyňové a Menzelové jednoduše nejsou a hlavně...doba je jiná. (23.12.2010)