Už zase skáču přes kaluže
Jumping Over Puddles Again
Jumping Over Puddles
Réžia:
Karel KachyňaKamera:
Josef IllíkHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Vladimír Dlouhý, Zdena Hadrbolcová, Karel Hlušička, Vladimír Šmeral, Darja Hajská, Josef Karlík, Bořivoj Navrátil, Jaroslav Satoranský, Zdeněk Kryzánek (viac)Obsahy(1)
Moravské městečko Tlumačov na přelomu století: Syn zaměstnance proslulého hřebčína sní o tom, že i on bude umět krotit ušlechtilé jezdecké koně. Ani po onemocnění obrnou není ochoten se své touhy vzdát. Působivá adaptace románu australského spisovatele Alana Marshala přenesla příběh do jiné doby a zcela jiného prostředí, ale zachovala jeho silné humanistické poslání... Skutečný autor scénáře Jan Procházka nesměl být v titulcích uveden (byl kryt Otou Hofmanem). (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (133)
Pohoda - taky normalizacny kludny oddychovy film, jaxa slusi a jak to mam rad. Jo, jo, za normalizacie vznikali v byvalej CSSR kvalitne filmy, tento je opat jeden z nich. Aj ked je to niekedy az prilis po voli vtedajsej vladnej moci /KSC/, filmu vladne zrucna ruka rezisera Kachynu a kvalitne herecke vykony. Vo filme si zahral aj Vladimir Smeral, znamy ako Boblig z Edeldstadtu zo znameho trezoroveho filmu z roku 1969. 86 % ()
Tohle mě hodně mile překvapilo. Nejen, že to na svůj žánr dost dobře funguje, ale ono to má obecně dost promyšlený scénář. Ať už citem pro tempo jednotlivých záběrů, tak i vedením příběhu, ale co mě dostalo úplně nejvíc je to, jak chytře se tu pracuje se symboly a určitými předměty a scénami na začátku, které postupem času dostanou další význam. Ať už ta barevná sklíčka, skok na ohradu, dokonce i ten orchestr a bylo tam toho i víc. Navíc se na to dost příjemně kouká (dokonce i ta část v nemocnici taková je, a to prostory nemocnice vyloženě nesnáším a vždycky z nich mám depku i když se v nich odehrává komedie), hodně mi sedla i ta poetika v tom, je tam krásná příroda, ten příběh má určitou sílu a je i fascinující sledovat touhu a odvahu toho kluka jít si i přes svoje postižení neustále za svým uskutečnitelným snem, ačkoli je ta cesta dlážděná spoustou bolesti a smutných chvil. Hodně se mi líbily i herecké výkony, hudba a hlavně kamera, která z toho námětu dostala maximum a nejeden záběr je úžasně natočený. Vlastně tomu ani nemám co vyčítat - snad jen to, že ten závěr trvá krapet déle než by měl, protože se v něm vlastně odehrává pořád to samé dokola. Plus možná ještě ty ne zrovna přesvědčivě udělané noční scény, ale to mi vadí skutečně minimálně. I tak se tohle Kachyňovi fakt hodně povedlo a poslední záběr mě vyloženě dostal. Slabých 5* ()
Takové hodně sentimentální dětské drama z přelomu 19. a 20. století se šťastným koncem, neboť se malému Adamovi (Vladimír Dlouhý) podaří i po dětské obrně a jím způsobeném zmrzačení nohy uvést do reálu svůj sen a naučí se jezdit na koni. Navíc mu nikdo nepomáhá a vše zvládne sám, chtělo by se říci pravou zadní, ale to by bylo moc cynické. Zajímavé postavy: otec, velký Adam (Karel Hlušička), nadaný rajťák koní a ještě nadějnější pijan, dobrosrdečný mlynář a pacient v nemocnici Ambrož (Vladimír Šmeral), doktor (Bořivoj Navrátil), mlaďounká sestra (Jana Švandová) a kovář Martin (Jaroslav Satoranský), který se cítil vinnen za Adamovo onemocnění. Je to koukatelné, hodně koní, ale... ()
Rozjezd byl takový pomalejší a ne že by mě to celkově nějak uchvátilo, ale zase se mi líbila historická stylizace a vynikající výkon Vladimíra Dlouhého, který si díky této roli otevřel dveře ke skvělé kariéře. Dohromady tedy žádný zázrak, ale fajn film jo. 70% ()
Nepřemýšlel o tom, jestli je třeba statečnosti. A neohlížel se. Vždycky se díval dopředu - s dětskou důvěrou, s pevným odhodláním a s nezdolným optimismem ... na tom se vůbec nic nezměnilo. Kromě toho měl svůj cíl. Byl ještě malý chlapec - a tak se nevzdal. Ani na chvilku ho nenapadlo, že některé cíle mohou být nedosažitelné. Příběh se zvláštní poetikou, který netrpí sebelítostí a dívá se na svět skrz barevná sklíčka. ()
Kachyňa v plné polní ()
To je zase příběh. Ten Dlouhej, to byl talent od Boha. Jen kvůli němu má cenu film vidět, tím neshazuju jeho kvality, naopak. Kachyňa málokdy šlápl vedle..90% ()
Film jsem viděla před několika lety a musím se přiznat, že mi v hlavě utkvěly jen útržky, ale jako na malou na mě film hodně zapůsobil, takže 4* jsou myslím tak akorát... ()
Tentokrát ještě chlapec Dlouhý později už pan herec Dlouhý.... Stavení v Nových Dvorech, kde se odehrávala velká část příběhu, režisér Kachyňa později koupil jako svou víkendovou chalupu. ()
Takhle dobře řemeslně zvládnutej českej film se opravdu moc často nevidí a já myslim, že ve svým žánru je to nepřekonaný.. snad každej přál tomu klučinovi, aby se zase uzdravil a mohl chodit.. silnej a dojemnej snímek.. ()
Už dlouho jsem zde neudělil desítku. Je obtížné porovnávat mezi sebou filmy různých žánrů. Říci, že ten či onen je lepší, než ten druhý. Když třeba jeden snímek je akční bláznivá komedie, druhý horror a třetí poetické drama. Snímkek Karla Kachyni Už zase skáču přes kaluže podle Marshallova námětu patří k filmům poetickým, kterým nechybí i něžný a laskavý humor. Tomuto filmu rád tu desítku udělím. Zaslouží si to za to jak je lidský, jakou má petiku i humor. Zaslouží si ji za to jakou má výpravu. Daly by se mu vytknout některé detaily, které jsou trochu nelogické, ale ve filmu samotném i příběhu se to ztratí. ()
(9/10). Nezapomenutelný Vladimír Dlouhý je tahounem celého filmu a už v tak mladém věku šlo vidět, jaký z něj roste herecký talent. Překrásné prostředí malebné vesnice Nové Dvory, filmu dodává krásný letní nádech, který v těchto deštivých dnech velmi vítám. Hudba Zdeňka Lišky jenom dokresluje tuto nádhernou kompozici koní. V srdci zůstává radost malého dítěte, které vyskočí na ohradu, dospělého člověka, který má klid v duši po tomto překrásném filmu o ceně lidského života a že se vyplatí bojovat do posledních sil. ()
Více než příběh samotný mě zaujala práce kameramana a střihače - noblesní záběry, které povýšily tento snímek nad hranice dětského žánru. Prostředí vyprávění je zachyceno vskutku nádherně, dlouhé záběry střídají tempické sekvence, v nichž vynikne naléhavost a chlapcova touha. A perlička - Vladimír Dlouhý měl už v dětství svůj nezaměnitelný úsměv :) ()
Naprosto excelentní, nemám co bych více dodal! Pro Vás, kteří tu snižujete hodnocení tohoto bravurního počinu mám návrh: natočte mi lepší filmek a pak se budeme mít o čem bavit! Hodnotím 95% (skvělé výkony, vyníkající kamera, dokonalá hudba a výtvarná stránka mistrině Krumbachové)! ()
Nektere momenty fakt drsny. ()
Vynikající Kachyňovo zpracování legendární předlohy Alana Marshalla. To byla kniha a film mých mladých let a ani po letech při opakovaných shlédnutích kouzlo nevyprchalo. Naprosto neuvěřitelný výkon Vladimíra Dlouhého ve svém filmovém debutu. Tento snímek odstartoval jeho bohatou kariéru se spoustou výborných rolí a je opravdu ohromná škoda, že jeho kariéra bohužel předčasně skončila, a že už nás žádnou novou "postavou" nepotěší. ()
Velmi pěkný a dojemný film který kdy byl v ČSR natočen a který má jakési jádro v příběhu. 75% ()
Pro mě jednoznačně jeden z nejlepších českých filmů vůbec. Vladimír Dlouhý zahrál svou roli skvěle a vlastně celý snímek je pro mě nezapomenutelný. Tímhle filmem se může český národ opravdu pyšnit. ()
Ušatý Vláďa Dlouhý s barevnými sklíčky. A taky jsem mu vždycky záviděl ty průhledný bonbóny co mu ve špitále hodil ten kluk na zem. ()
A to som si myslel, že v Čechách sa kvalitné depresívne filmy netočili. Ale tento ma presvedčil o opaku. Fakt mi nebolo všetko jedno a bolo mi veľmi smutno. Nenávidím, keď deti trpia strašnou chorobou a obrna je jedna z najhorších. Krásna dráma, ktorá je ale poriadne smutná a depresívna, ale našťastie má šťastný koniec. Pre citlivé povahy ako som ja, doporučujem pripraviť si vreckovku. ()
Súvisiace novinky
Letní filmovou školu odstartuje Bod obnovy
Letní filmovou školu slavnostně zahájí v sobotu 29. července na české poměry nadstandardní žánrový snímek Bod obnovy. „Přesně po 60 letech (!!!) od premiéry legendární Ikarie XB1 se česká… (viac)
Zemřel Vladimír Dlouhý
Už jako dítě se sice objevoval ve filmu a v televizi, ale po herecké profesi netoužil. Chtěl se stát stavebním inženýrem jako jeho otec. Po neúspěšném pokusu o přijetí na průmyslovku se šel učit… (viac)