Teroristka

A Janžurku máme zpátky. Paní Iva Janžurová už asi nebude ve svém věku příliš reagovat na filmové nabídky scénářů, které vyžadují zvýšenou fyzickou námahu. Usuzuji ale, že za svoji bohatou hereckou kariéru ještě netřímala v rukou brokovnici, tudíž se taková příležitost neodmítá. A mířit s ní na Martina Hofmanna už teprve ne. Tedy nic proti němu, ovšem představuje-li bezcharakterního mafiána, kterého se bojí širé okolí, tak je třeba nějak zasáhnout. Aktivní seniorka a učitelka na penzi tedy opouští svět dobré pohody u televize, vaření s láskou a relaxačních procházek a vstupuje do hry za spravedlnost, ze které už se nedá vystoupit. Kontroverzní námět inklinuje mnohdy k několika žánrovým odvětvím. Ve filmu účinkuje Pavel Liška, takže čekejte i nějakou hlášku, účinkuje v něm i Tatiana Vilhelmová, takže u Dyků vypukne i potenciální žárlivá scéna, když souloží s Hofmannem, svůj part má také Slovensko, takže účast hlásí Kristína Svarinská a její obnažené poprsí. A nechybí ani Jana Plodková, Eva Holubová a Sára Affašová, ale její sekretářka se zjeví jen na okamžik. Všichni účastníci hráli zajímavě. Radka Bajgara netřeba představovat, od hrůzostrašného tvůrce v počátcích se propracoval k zajímavým projektům, přičemž tenhle je jeho vrcholem. Ústřední znepřátelená dvojice Janžurová-Hofmann dokáže s vážností, absurditou a černohumorným bujením námětu/scénáře úspěšně rezonovat, načež film nemá omleté linky, působí režijně svěže a nebojí se své zjevné kontroverze. Takže vesměs ojedinělé dílo, které hodnotím i podle toho, jak se u něj dá zabavit. A nevyvstal v tomhle ohledu žádný problém. 10/10 (12.09.2019)

Chvilku mi trvalo, než mi došlo, že jde o absurdní nadsázku, a když mi to došlo, skvěle jsem se bavil. Tenhle film nejd brát realisticky, je z kategorie If... Co kdyby. Ostatně, jeden slavný režisér dokonce film s tímto názvem (If) natočil. Klíčová je v tomto filmu věta: "Nečekal jste, že důchodkyně se bude chtít bránit." A o tom to je. ano, šmejdi všeho druhu, nejen developeři,zneužívají dobroty nejen důchodců, ale všech čestných lidí, a sázejí na to, že právě ona čest těm lidem nedovolí se bránit a jim nějak šlapat na paty. Nu a tady ve filmu vidíme, co by, kdyby. Kdyby se slušná učitelka už fakt naštvala a začala věci řešit. Ta nadsázka je skvělá a scéna v domě Macha patří k tomu nejdokonalejšímu z filmu (na druhé místo bych dal rychlé vypořádání se s agresivními cyklisty, kteří jsou mi rovněž z duše protivní). Líbilo se mi i dávkování informací, jen začátek mě trošku zklamal, protože hned nebylo jasné, že jde o nadsázku a film mne začal nudit, neb ta harnice mezi realitou a absurdností zde ještě nebyl jasně vymezena - ke škodě filmu, protože mnohý divák to ak vezme jako realistické drama a bude tom hledat reálné chování postav v současných reálných podmínkách (o něž ale vůbec nejde, jak žel zjistíme až později). A navíc je tu i Kazín, i když já mám raději tu druhou hospodu, kde čepují Tři sestry. :-) (06.04.2020)

V našem kině se na konci, s úsměvem, tleskalo. Dalo by se vytknout všelico, ale nemám chuť, protože jsem se bavila. Paní Janžurová se mi líbí snad v každém filmu, i na divadle. Je to naše hvězda, která si velké role zaslouží. Zbytek zúčastněných byl rovněž v pohodě, ale kupodivu nejvíc to rozjela Vilhelmová. Neměla chybu. Sociální rovina v Teroristce je dojemná a citlivá, rovina kolem satisfakce je přepálená šílenost ode zdi ke zdi, ale mě to nijak neuráží. Dostala jsem to, co jsem čekala a dokonce něco navíc, ale rozumím i divákovi, kterému to do oka příliš nepadlo. (07.04.2019)

Dost a hlavně nepříjemně mě překvapilo, jak dokázal režisér jednoho z nejlepších českých filmů posledních dvou dekád (Teorie tygra) natočit, tak nevýrazný, nudný a v některých ohledech i hloupý film, jako je právě Teroristka. I přes výborné obsazení je film až překvapivě nudný a absolutně nevtipný a po celou dobu jsem nechápal tvůrčí zájem. (17.12.2019)

Nadsázka na druhou. A velmi slušná provokativní tragikomedie. Možná se mi líbila i proto, že jsem odmítl nějak šťourat do samotné vymahatelnosti práva, do volby mezi menším a větším zlem, do morální myšlenky, do zoufalosti obyčejného smrtelníka, o kterých film mimo jiné pojednává. Právě ono morální poselství je nejasné a značně pokřivené. Ale vážně jsem nechtěl „filosofovat“ nad tím, zda vztahy dneška jsou opravdu tak děsivé a morálně pochybné. Tvůrci to tak vidí a já se jim nedivím. Radek Bajgar tudíž přináší po Teorii tygra další produkčně velmi dobře zvládnutý snímek, který je na české poměry znovu velice svěží a herecky nesmírně příjemný. Tehdy začal blbnout dosavadní podpantoflák Jirka Bartoška a ženy okolo to těžce rozdýchávaly. Teď tvůrci drbli do dosud přeslušné učitelky v důchodu, která se v chatové osadě u Berounky stará o umírající kamarádku. Chce dožít, chce mít klid a děsí ji plány investora Martina Hofmanna, který má pod palcem místní samosprávu. Demokratické principy dostávají jednu do brady, uťápnutá penzistka Iva Janžurová bere „spravedlnost“ do svých rukou. Přerod ženy, kterou trápí tak akorát zvýšený cukr a stařecký třes, a která se hůř vyrovnává s tím, že se vytrácí obyčejná lidská slušnost a ohleduplnost, je pochopitelně diskutabilní. Zrovna jako to, zda výsledek chce být vážným nebo absurdně pomrkávajícím do kamery. Párkrát se změní tón vyprávění a úplně to neladí, ale celkově převládá spokojenost. Fraška, která mi jednoduše sedla. Proto ty čtyři lehce nadhodnocené hvězdy. (13.09.2019)