Kamera:
Vladimír NovotnýHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Ida Kamińska, Jozef Kroner, František Zvarík, Hana Slivková, Martin Hollý st., Elena Zvaríková-Pappová, Martin Gregor, Adam Matejka, Mikuláš Ladižinský (viac)Obsahy(1)
Tragikomické podobenstvo o nemožnosti kompromisu so zlom, o slabosti, strachu, nevedomosti a hlúposti ako živnej pôde pre hlásateľov násilia. Komorný príbeh jednoduchého stolára, ktorému jeho švagor, miestny veliteľ Hlinkovej gardy, prihrá skrachovanú židovskú galantériu, aby mu nenarúšal kádrový profil. Jednoduchý stolár Tóno Brtko sa ocitá medzi dvoma svetmi – čistým, nedotknuteľným svetom starej nahluchlej Židovky a svetom reality, symbolizovanej nezmyselnou drevenou Babylonskou vežou na námestí, oslavujúcou vládnuci režim. Brtko svoje previnenie zastiera, uteká pred ním. Neodolal naivnej vidine zbohatnutia, ale chce zostať poctivým človekom. Je ním až do chvíle, kedy v opojnom záchvate strachu z fašistov aj zo svojho svedomia nakoniec spôsobí tragédiu. (ASFK)
(viac)Recenzie (520)
Strhující drama o nelidskosti fašistů a o strachu. Jelikož jsem měl tu možnost navštívit koncentrační tábor, velmi na mně tenhle film zapůsobil. Nedokážu si představit v jakých podmínkách to tehdy probíhalo, ale tenhle film to asi dobře vystihuje. Skvělé herecké představení dodalo filmu věrohodnost. Určitě zasloužený Oskar 95% ()
Tak jsem konečně zaplnil mezeru a souhlasím, že je to určitě jeden z nejzásadnějších filmů v čs kinematografii. Hlavní hrdina je víceméně hozen do bažin a ať už udělá to nebo to, tak je to špatně. Plný počet nedám jenom za to, že úplný konec filmu jsem odhadnul dopředu i když to to celkově depresivní vyznění filmu podporuje.90% ()
Ať se dívám sebepozorněji, tak prvky komedie zde prostě nemohu najít. Depresivní, i když velmi pěkná hudba nastupuje na scénu hned ze začátku. Dále bych si dovolil podotknout, že ve filmu mluvily postavy velmi krásným jazykem, škoda že tak 25% dialogů bylo pro mě naprosto nesrozumitelných. Ve filmu zazněly tyto jazyky: zastaralá slovenčtina + němčina + židovské modlidby. Naštěstí to bylo podpořené anglickými titulkami, ve kterých se z velké části psalo o něčem jiném než co postavy cirka říkaly. Soudě tak podle toho co jsem pochytil a jak ovládám angličtinu. Zejména tolik oslavované Idě Kamińské bylo rozumět středně velké hovno. Téma fimu moc pěkné, gradace postupná. Ale abych pravdu řekl, tak film prostě nenaplnil moje očekávání. Podle zdejších chvalozpěvů a hodnocení jsem čekal něco sakra více. Tohle bylo takové skoro bez emocí. Depresivní prostředí a atmosféra byla, podle mě, člověka, který o tom jaké to bylo může pouze spekulovat, zdá se vystihnuta skvěle, ale tak nějak mi osudy zdejších lidí byly úplně jedno. Ale s přihlédnutím k tématu, které film zpracovává, s přihlédnutí k výkonu Jozefa Kronera, který se mi zdál i na světové úrovni uspokojivý. S přihlédnutím na depresivní hudbu, která dělala film o několik řádů depresivnějším. Dokážu přehlédnout velmi dlouhé slabší, možná bych je nazval až zbytečnými pasážemi a dát ty * * *, i když mám sto chutí dát méně. Nižší hodnocení si však schovávám pro filmy typově trošku odlišné. ()
Měl jsem to štěstí a mohl jsem tento bravurně zvládnutý snímek zhlédnout v kině. Nejde jinak, než opakovat vše, co již bylo v komentářích řečeno. Ida Kamiňská a Jozef Króner rozehráli partii, na kterou by jen tak někdo neměl. Tóno je typická postava, která je na jednu stranu ziskuchtivá, na druhou ovšem velmi dobromyslná. V jednu chvíli se snaží zachránit sobecky jen sebe, v druhém okamžiku chce zachránit i Lautmannovou..to ovšem končí tragédií. ()
Celkom zvláštny pocit pustiť si tento film pri 70. výročí SNP. Film ako protest a kritika všetkých totalitných ideológií je o to dôležitejším a prelomovejším dielom, že bol natočený pod cenzárou jednej z nich. Veľmi silný zážitok, ktorý umocňuje mrazivá hudba a fenomenálne výkony Kaminskej a Kronera. Prostý, jednoduchý dej ako hodnoverný obraz doby, ktorý sa časom zmení na vynervovanú drámu s krutým koncom. 85%. ()
Galéria (27)
Fotka © Filmové studio Barrandov
Zaujímavosti (49)
- Po tom čo Obchod na korze získal Oscara v kategórii najlepší cudzojazyčný film sa začali ozývať hlasy konzervatívnych komunistov. Tí chceli sošku vrátiť späť Američanom, lebo je vraj nanajvýš podozrivé, keď nás chváli nepriateľ. Malo byť za tým čosi nekalé. (Raccoon.city)
- Sošku Oscara za najlepší cudzojazyčný film odovzdával 18. apríla 1966 do rúk Jána Kadára legendárny herec Gregory Peck. Originál sošky Oscara videla verejnosť len raz, po prílete režisérov a poľskej herečky z Hollywoodu. Potom putovala na ústredie Československého filmu do Prahy. Odtiaľ si ju vzal režisér Ján Kadár v roku 1969, keď emigroval do USA. Ján Kadár desať rokov po emigrácii v Amerike umiera a soška mení majiteľa. Po Kadárovej smrti sošku získala jeho manželka, ktorá po niekoľkých mesiacoch umiera tiež. Následne sa jediný slovenský Oscar stratil. Filmový historik a český špecialista na Oscary Jiří Menšík z Brna pátral po soške osem rokov. Všetky stopy viedli k Billovi Schwartzovi, asistentovi jedného Kadárovho filmu. Ten tvrdí, že sošku nemá. Podľa historika ju možno stratila režisérova manželka pri sťahovaní. (Raccoon.city)
- Pôvodný obchod na korze sa po novembri 1989 dočkal rekonštrukcie, dnes nakrúcanie pripomína pamätná tabuľa. Za obeť modernej doby padlo aj tradičné hniezdo bocianov, ktoré vidno dokonca aj na filmových záberoch. Mesto sa rozhodlo presunúť ho inde kvôli kolotočom. (Raccoon.city)
Reklama