Únos

V současné době vyznívá jako jeden z nejvtipnějších českých filmů. Takhle jsem už opravdu dlouho nezasmál, ale...poté si trpce uvědomíte, že autoři to mysleli vážně (stejně jako většina lidí na začátku padesátých). Přesto musíme obdivovat výkony herců a režisérskou práci pánů Kádara a Klose (ano TĚCH, kteří na točili jeden z nejlepších českých filmů Obchod na korze). Všechny ty detaily nádherně podporující ideologii filmu...Asi neuvěříte, jak se hrdí Čechové za totality usmívali ba dokonce samou radostí potentočkovali, když se konečně mohli vrátit ze západu na východ :-) (12.11.2004)

Tradiční agitka, která zachovává běžná klišé: my jsme ti dobří, druzí jsou ti špatní. Když srovnám Únos s Přemluv bábu, tak nevidím rozdíl jen v metráži. Oba filmy jsou vlastně úplně stejné, jen to každý vidí z jiné strany. Kadár s Klosem ale zkrátka neuměli natočit vyloženě špatný film. Dokázali pracovat s herci tak, že v Únosu není špatný ani věčný Gottwald Dohnal (již za to by si K+K zasloužili Řád Bílého lva). Únosu neodpustím schematičnost a citové vydírání diváků. (29.01.2013)

Asi je nejlepší ten film brát dnes jako pohádku. Nebo řekněme politický thriller asi tak stejně reálný jako většina politických filmů jakékoliv doby a z jakékoliv země. Podobné agitky se točily i tehdy a za mccarthismu v USA jen v opačném gardu, kdy zase za všechno mohli ti zlí, zlovolní komunisté. Takže pravidla pohádky by film docela splňoval, dobro zvítězí nad zlem díky statečným rytířům z Československa, což se asi u filmu z 50. let dalo tak nějak čekat. Příběhově je prvních 30 minut fajn, ale pak se to rozdrolí na několik podpříběhů, přičemž ani jeden není tak silný, jak by mohl být, takže je pak poněkud nepohodlné film dokoukat, a zvláště nejtrapnější částí je zpěv Internacionály po bitce v baru s MP a zatčení. Herců je zde také příliš, aby ten příběh všichni utáhli a nedošlo ke ztrátě zájmu ze strany diváka. Ale zase na Boženu Obrovou se moc hezky kouká, to jo. Jinak film je z doby, kdy se v letadlech smělo kouřit a mít zavazadla na klíně, kdy Československo vzneslo žalobu k OSN, že USA tajně vyzbrojují německé vojáky (to se přece už dnes neděje, že?), a navíc je už tehdy OSN představena jako sbírka pitomců bez zájmu o skutečné dění. Ale jinak je to filmařsky slušné, se spoustou skvělých narážek a scén (moucha ve sklenici, politá americká vlajka, děs v očích Kopeckého trumpetisty v lágru apod.), ačkoliv ta politika a ideovost z toho teče skutečně proudem. (17.06.2023)

"A taková byla pravda o Ronau..." Hm... Taková odporná bolševická agitka, řemeslně - čistě formálně - zručně natočená sračka, za kterou doufám K&K styděli se do smrti... Naštěstí však později tahle nerozlučná dvojce režisérů svým dílem tenhle hnus bohatě odčinila. Nebudu zde hodnotit film jako takový, nakonec nejde o nijak filmařsky zvláště kvalitní či objevné dílo, nemá smysl ani nějak rozebírat a soudit pohnutky tvůrců a všech zůčastněných, nakonec v té době slušní a stateční končili v kriminálech, s trošku smůly i na šibenici. Tenhle film prostě vznikl ve své době a je takový, jaká ta doba byla. Nevidím ovšem proto nejmenší důvod nějak pokrytecky tím tenhle odpad jakkoli omlouvat. Proto hodnotím tenhle film jako >odpad< a důkaz toho, že český >umělec< je schopen čehokoli. Tak nějak pak mám pocit, že něco takového nevzniko ani za nacistického protektorátu... (29.10.2006)

Já vím, že zde máme revizora Anděla, majora Zemana i tohle, taky třeba filmy se Švorcovou, zde jsem se nebavil ani tím, jak je to blbé, ani tím, jak je to naivně zábavné, bylo to totiž tak otravně předvídatelné, že divák mohl vidět začátek a pak jít dělat něco zajímavějšího (třeba zrýt zahrádku.) Jen bych si dovolil povzdechnout "chudák Jiří Dohnal, asi musel odčinit své prvorepublikové operetkové role" a potom taky "to v každém takovém podobném filmu musí, proboha, hrát Rudolf Deyl ml.????" (30.10.2006)