Dokonalá lúpež

Ačkoli nelze popřít viditelné paralely s "Nelítostným soubojem", "Dokonalá loupež" stojí pevně na vlastních nohou. Zatímco Mann přišel se stylově vytříbeným portrétem dvou antagonistů s profesním respektem vůči sobě a zabývá se etikou světa zločinu a spravedlnosti, Gudegast nabízí divákům precizní heist biják s důmyslným scénářem, který záměrně stáčí pozornost diváků. --- NÁSLEDUJÍ SPOILERY --- Zdejší vyprávění má tři ústřední postavy, které nám v průběhu snímku nějak prezentuje, ale to jen proto, aby nás po konci nechal si sami vše přehodnotit, byť již v průběhu stopáže nám dává dvojznačné indicie, že asi vše nebude tak, jak se zdá. Překvapivě k tomu tvůrci využívají elementy přepáleného machismu, kdy před zraky diváků nechají defilovat zasmušilé mastodonty, které ale současně v žádném případě nevykreslují coby sympatické figury. Ačkoli automaticky jsme dle žánrových konvencí nastaveni k tomu, abychom sympatizovali se strážcem zákona a současně oceňovali důvtip a coolness jeho antagonisty, postupem času je film oba ukazuje jako nesympatické zatvrzelé kokoty. Kdo se zprvu jevil jako frajer, vyjeví se jako fanatický workoholik, protřelý a mazaný smypaťák se ukazuje jako tragický pěšák a odhalení mozku celé operace ukazuje, že kdo dokáže stereotypní maskulinní role jen hrát, vždy bude mít navrch oproti těm, kteří je tupě žijí. (16.05.2020)

Tyhle vzkazky o pomalovaných macho borcích na obou stranách zákona, co nemají bicepsy, ale přímo tricepsy, mám upřímně rád, takže jsem byl v klidu a Gudegastovi dlouho odpouštěl to neobratné kráčení v precizně vyšlapaných losangeleských stopách Manna a Ayera (povrchně vykreslené charaktery, nakousnutá rodinná pozadí šumící do ztracena, loupež počítající s předpokladem, že všechny Murphyho zákony odjely na dovolenou). Když však přišel čas na „Donnieho parťáky“ (v originále Fräulein´s Football Eleven), přestal jsem být tranquillo.. (24.04.2018)

Kdybych chtěl bejt zlej, tak řeknu, Den of Thieves ve vztahu k Heat je jako film Gridlock ve vztahu k Die Hard 2. Ale takové peklo to zase není. Problém je v tom, že DoT je opět produkt zhoubné "gym cinematography (c)", tedy trendu (zejména akčních) filmů, které vznikají setkáváním producentů, režisérů a herců v posilovnách a fitkách, narozdíl od let 80.-90., kde se potkávali zejména na kokainových večírcích. Až do omrzení se tu tak všichni ti nasvalení holohlaví hošani v tílkách plácaj neustále po ramenou, choděj s rukama metr od těla a pohybujou se houpáním. A jsou furt zpocený. Narozdíl od svého předobrazu se tu oba protagonisti nesnaží jeden druhého zas tak nějak přechytračit, ale místo toho si neustále porovnávaj péra. Úplně katastrofální jsou dějové odbočky k rodinám dvou členů proti sobě stojících stran, které se na dvou scénách snaží trapně vysvětlit, jaký vliv má jejich způsob života na jejich rodiny. Zejména u 50centa vidíme v první scéně jak vyhrožuje klukovi svý dcerky a později v další scéně, jak mu dcera říká, že ho má ráda a to je všechno! Nic víc. WTF? Co to trochu staví na nohy (krom mé tolerance k filmům, kde na sebe lidi střílej) je Pablo Schreiber, jehož minimalistický, uzavřený herecký výkon skutečně prodává iluzi, že v jeho hlavě probíhá nějaký velký plán. Co však naprosto selhává je machistická póza frackovitého Butlera, který zde hraje úplně neskutečně papírovýho pitomce, který nejspíš má být cool a gritty, ale chová se místo toho jak osmiletý dítě v kožený bundě. Scény, ve kterých ujídá koblihy z krvavé krabičky na místě činu, sám se vydá s páčidlem do banky, domněle obsazené lupiči s rukojmími či luxusní rozpoutání přestřelky v koloně aut plných civilistů, to jsou místa, kdy se celý ten koncept pohřbívá kompletně. Na druhou stranu, vzhledem k tomu, že Geraldovi museli kvůli fotce na plakát zlomit vaz, to možná i stálo. (20.06.2018)

"Ti padouši to nejste vy. Ale my." Tak dokonalá loupež? Já o tom mám jisté pochyby, protože jestli mě mělo závěrečné odhalení přivést v úžas, tak mě spíš rozesmálo a donutilo ubrat hvězdu z hodnocení. Do té doby mě totiž bavil souboj sympatického gaunera Merrimena s namachrovaných strážcem zákona Big Nickem. Ti dva si svá péra sice nepřeměřovali úplně originálně, ale scény na střelnici či v posteli měly určitý náboj. Jinak jsem se bavil spíš v jednotlivostech typu zastrašování plesového partnera dcery partou drsných svaloušů. Po takovém výstupu bych ji skutečně přivedl domů do půl dvanácté. Pro jistotu spíš kolem deváté. Taky mě pobavil Fräulein za volantem. Prostě v adrenalinu problém nebyl. Spíš mi vadilo to neustálé vykrádání legendární předlohy, Nickovo buranské chování a samozřejmě "geniální" plán. Bohužel je znát, že to neplánoval žádný Moriarty, Joker ani Keyser Söze, nýbrž obyčejný ... (14.12.2018)

„Vypadáme snad jako týpci, co tě zatknou? Nasaděj ti klepeta a odvezou tě na stanici? Na něco jsem se tě kurva zeptal!“ - „Ne.“ - „Správně. Přesně. Prostě tě zastřelíme. Je to míň papírování.“ Tvrdí chlápci na obou stranách, všichni sehraní profesionálové, kdo však koho nakonec trumfne (nebo spíš „přechčije“)? Hned úvodní (ne)podařená loupež měla říz a navnadila. Pak sice tempo polevilo, ale za prvé měl divák za úkol trochu poznat postavy (v případě Velkého Nicka i soukromí…bez čehož bych se výměnou za kratší stopáž klidně obešel, to „zlidšťování“ jistě nemuselo být tak dlouhé), za druhé se vše připravovalo na hlavní chod. A ten byl opravdu chutný, i když si na něj člověk musí nějakou tu chvíli počkat. Zinscenované „představení“ na odvedení pozornosti a pak hlavní akce. Pořádný kus filmařiny a napínavé k tomu. A přestože samotný konec se snaží být možná až příliš „chytrý“ a na efekt, čím víc o něm přemýšlím, tím jsem vlastně radši, že to nedopadlo jinak (jakože jsem se obával dávky patosu). Slušné 4* jsou pro Dokonalou loupež tak akorát. (22.09.2018)