Tiché miesto

Výborný námět. Nevadí ani, že není vysvětleno, jak k "tomu" došlo, nevadí ani pár logických nesrovnalostí, pustíme-li se do hnidopišského rozboru. Vadí jen, že pan Krasinski se několikrát uchýlil k lacinným lekačkám, které mi nejsou příjemné, protože se šíleně leknu, i když vím, že to přijde. :) Jinak je film fakt nápaditý, atmosféra pohlcující, emoce fungující a závěr úsměvně stylový. 8/10 (06.05.2018)

Takový pravověrný křesťan se prostě na ty kozy nevyprcá, i kdyby mu měl hnusně zmutovaný predátorek s přecitlivělým sluchem požrat zbytek Klapzubovic famílie. Ne, on raději v tom hostilním tichu za potlačovaného unylého funění subtilně nasmrká Emilce♥ do gramofonu, aniž by si pořádně zapřirážel, protože jakékoliv hlasitější zapleskání či hek mohou mít za následek rozmrdání na kusy. Pěkně ostrými klepety. Ovšem i bez toho kafilerního vyvrcholení je to u kudlanek běžný standard, a navíc Pyjus I. přece zakázal pod trestem eternálně zaražených rozžhavených vidlí v prdeli šprcky, tudíž ten postapokalyptický otec roku patrně nechráněně zanořil jen proto, že je dement, nebo aby si všichni, i spolu s námi, šmíráky, užili trochu toho lidožravého adrenalinu. Tak či tak dobře udělal!!! Až na tu diskutadebilní premisu, jen aby to mělo o čem být, se totiž jedná o nejlepší hororový počin od dob Štefanovy Mlhy. Strhující, napínavý a zábavný výlet plný roztomilých hluchoněmých vyfikundací do vysněného světa nejednoho pod jhem trpícího domestikovaného samce, světa, kde by ta kráva konečně zavřela hubu a nemohla pičovat kvůli každé prkotiny, ani vztekle třískat dveřma nebo nádobím. (08.05.2018)

"Tiché místo" má tak strašně dobře vystavěný svět, tak skvostně vrstvené vyprávění obrazem a tak precizně budované napětí, až si to člověk ani nechce kazit hnidopišskými a cynickými připomínkami. A že by se jich našla řada, v čele s tím, jak sebevražedné je procházet tímto světem se zpovykaným teenagerem na krku. Jenže o to tu jednak nejde a spíše podobné připomínky vykazují defekty v nás samotných než ve filmu. "Tiché místo" možná pokulhává v konkrétních peripetiích, ale jeho síla čerpá z úchvatně důmyslného využití zvuku coby výrazového i dramaturgického prostředku a vynikajícího promyšleného světa i jeho  postupného představování vyprávěním. A právě jako slice-of-life z tohoto unikátního světa je film pohlcující a fascinující. _____ PS: V kině je to k posrání intenzivní i napodruhé. (16.05.2020)

Sotva jsem stíhal číst titulky jak se ve filmu žvaní. Tvůrcům musím vyseknout uznání, že se vůbec nezdržovali co se vlastně stalo, jak se to stalo a kdo jsou ti hezouni s citlivejma ouškama. Zkrátka nastolila se nějaká situace, která umožňovala jak lekačky, tak hrátky s divákem, přidat situaci a tím zdramatizovat děj, dát filmu napětí z pouhých zvuků a vše podstatný odvyprávět obrazem, jo to se u takové jednohubky hodně cení. (30.04.2018)

Verbální komunikace by se vešla za nehet malíčku, odpovědnost rodičovství navázaná na Krasinskeho snubní prsten na prsteníčku, vztyčený prostředníček všem tvůrcům, co už přes dekádu nejsou schopni natočit intimně laděnou alien invasion (mluvím o tobě, cloverfieldská franšízo), ukazováček před ústy na znamení ticha, co přinutí diváka vnímat jeho zvuk a kdyby lekací scény to ticho tak razantně nerozrážely, byl by tu i zvednutý palec. Podobnost s Gibsonovou famílií uprostřed lánů je nepřehlédnutelná (postavy na omezeném prostoru pod stupňujícím se tlakem a všudypřítomný strach utužující vazby). Akorát modlitby, sklenice s vodou a baseballovou pálku vystřídaly nuceně tlumené emoce, zesílené naslouchátko a stará dobrá brokárna. Kde vzali všechen ten písek na cestičky a jak vypěstovali bez strojů tolik kukuřice? Proč armáda nepoužila akustické zbraně? Proč na vetřelce nezkusila letákovou kampaň v Brailleově písmu? Proč na farmě nezkusili odpuzovač kun? Ty otázky tu jsou, ale víte co. Když je člověku dopřáno prvotřídní napětí, na logice zase tolik netrvá.. (11.05.2018)