Nesnesitelná lehkost bytí

Pustit se do zfilmování tak složitého, filozofického a mnohovýznamového románu, jakým Nesnesitelná lehkost bytí bezesporu je, si žádá vekou odvahu. Leč ta samotná ale nestačí... Když se o adaptaci Kunderových děl pokusili čeští tvůrci, dopadlo to o poznání lépe, což bylo zapříčiněno tím, že si vybrali mnohem shůdnější látku. Jak "Já truchlivý bůh" a "Nikdo se nebude smát", adaptace povídek z jeho souboru Směšných lásek a jeho první plnohodnotný román "Žert" skýtají bezesporu větší filmový potenciál, než jeho další romány "Nesnesitelná lehkost bytí" a "Nesmrtelnost". Nádhera a hloubka těchto dvou Kunderových románů netkví v samotném ústředním ději, který tvoří jen jednu z rovin románů. Kouzlo románů je v Kunderových filozofických úvahách, názorech a maličkostech, které na čtenáře dolehnou jen při jejich pozorném čtení. Tento film mě tedy zákonitě musel zklamat... Tři hvězdičky z úcty k Milanu Kunderovi a díky ústřednímu hereckému páru, uhrančivosti Daniela Day-Lewise a panenské kráse Juliette Binoche. (23.11.2008)

"Take off your clothes." Musím se přiznat, toto dílo Milana Kundery mě nikdy nelákalo k přečtení, ale po zhlédnutí tohoto filmu se k němu jistě odhodlám, protože bude zajisté lepší než film ("syndrom knižní předlohy")..a vzhledem k tomu, že snímek natočený podle této jeho knihy je vynikající, myslím, že to bude výjimečná kniha. Daniel Day-Lewis mívá v některých momentech výraz Jacka Nicholsona (The Shining), Vincenta d'Onofria (Full metal jacket) a zároveň Malcolma McDowella (A Clockwork orange). Režisérsky mi celý snímek připomíná naprosto jiného pána, tím je výborný Krzysztof Kieślowski. Film, ačkoliv téměř tříhodinový, mě ani chvíli nenudil. Provede vás situací roku '68, přes emigraci hlavních postav do Švýcarska, až po jejich návrat zpět do vlasti. Ale..myslím, že to je škoda slov..opravdový zážitek pocítíte, až když se na tento snímek podíváte. "I've met another man. He's the best man I've ever met. He's bright, handsome and he's crazy about me. And, he's married. There's only one thing, he doesn't like my hat." (19.11.2006)

Přesto, že je Kaufman hodně důsledný a předkládá i pro českého diváka reálně vypadající české předměty (dopis je nejen psán v češtině, ale je i velice blízko tomu, jak ho pak Sabina interpretuje), film prostě není český. A je to překvapivě dobře. České zpracování Kundery by se soustředilo na tři ústřední postavy, jejich hořko-sladkou iterakci a tím by byl determinován celý snímek. Kaufman modeluje Československo počátku sedmdesátých let dvacátého století, nehledá šeď v exteriéru, do interiérů dokonce vnáší hravost, ale noří se hloub a probádává, jsa veden Kunderou, šeď mezilidských vztahů. Kaufmanovo pojetí je hodně Kunderovské, mírně plačtivé, trošku nabubřelé a hodně opovrhující Kunderovou bývalou vlastí. Za vše stačí zmínit podprahové sdělení, že pokud chcete mít kamaráda, jemuž můžete bezvýhradně věřit a vše mu sdělit, musíte si pro tyto účely pořídit prase. Záměrně je zde vzorem toho čistého právě prase. Druhým hodně bolestivým políčkem do české tváře je postava inženýra. Kdo by mladému Stellanovi odolal, že? Jenže je skutečně tím, za koho se prohlašoval? A hýbaly závěsem skutečně jen vzdušné proudy? Pan inženýr byl vlastně spouštěčem druhého přesídlení Terezy a Pavla včetně všech důsledků tohoto přestěhování. Sabina, žena s kloboukem po dědečkovi, dokázala uniknout. I když se jí v závěru Kaufman věnuje krátce, není možné si nevšimnout, že dříve hravá, usměvavá Sabina, plná života a chuti nasadit si klobouk, náhle povadla. Místo klobouku si nyní nasazuje frustraci. (06.07.2023)

Když jsem to před léty viděla, měla jsem pocity dost rozporuplné. Když jsem přelouskala Kunderovu předlohu nejprve anglicky a letos konečně česky, nic se na tom nezměnilo. Hodně věcí na filmu může zaujmout a také zaujme, ale ve mně nic zásadního neprobudil. Příliš mnoho věcí je naťuknuto a poté opuštěno bez dalšího vysvětlení a divák často v pohnutkách a jednání postav beznadějně tápe a nerozumí jim. Příkladem budiž samotný vztah Tomáše a Terezy (a Sabiny) nebo jejich návrat z emigrace. A tak v nás vzdor vynikajícím hercům (Daniel Day-Lewis šel při svých obvyklých pečlivých přípravách na roli tak daleko, že se učil česky) neustále a nepříjemně roste pocit, že jsme mimo mísu. I zobrazení českých reálií ve mně budilo spíš rozpaky než co jiného, protože některé scény z předsrpnového Československa působí dojmem, že se odehrávají v carském Petrohradu, a venkov pro změnu dojmem bukolické naivity kombinované s buranstvím. Naproti tomu konec, který znamená pro spoustu filmů pád z výšky, na mě docela zapůsobil. Není to špatný film, to vůbec ne, ale dusí se vlastním příliš velkým soustem. (28.07.2007)

Svojim spôsobom klasická melodráma, svojim spôsobom atypická melodráma, v ktorej politické pozadie nie je iba podtextom. O románe som nič nepočul, teda ho ani nečítal, čo je pred pozretím filmu výhoda, pretože nepoznáte dej a teda neviete, čo očakávať a nemusíte si porovnávať filmové obrazy s tým, čo ste si vytvorili v hlave. Film sa zaoberá vzťahom dvoch ľudí s odlišnými povahami a videním sveta, na ktorom metaforicky porovnáva "slobodu" vo vzťahu a "slobodu" v represívnom politickom režime, lásku k žene, ktorej voľnomyšlienkársky človek nedokáže byť verný a lásku k vlasti, v ktorej nedokáže byť človek slobodný, vlasti "slabochov". Pre mňa je to hlavne film o tom, ako nájsť vnútornú slobodu v takomto režime a ako nájsť šťastie v láske sebauvedomením a kompromismi. Keď Tomáš našiel svoje malé šťastie vo svojej vlasti, našiel ho aj v manželstve. (14.11.2012)