Dievča zo zápalkárne

Príbeh hrdinky snažiacej sa uniknúť z pochmúrnej šedivosti reality do vysneného sveta svetla, ale namiesto toho sa dostáva do skľučujúcej temnoty. Dej tohto minimalistického, mlčanlivého filmu (s minimom  slov) prebieha v ponurom prostredí plnom neprívetivých ľudí, ktoré napodiv silne pripomína (bývalé) socialistické krajiny v danej dobe (žeby aj Fíni napáchli tým socialistickým závanom?). Dosť depresívna atmosféra tiahnuca sa celým filmom sa v závere preklopí do poriadne čierneho humoru.     "Čo to robí?" "Zabíja." "Fajn." (02.09.2022)

Nějak tomu Akimu začínám přicházet na chuť. Sice až v pokročilém věku, ale lépe pozdě, než nikdy. Už jsem od něho asi už pár filmů viděl, ale nějak jsem jim nevěnoval pozornost. Jeho styl mi přišel moc suchopárný, což se však jako mávnutím kouzelného proutku změnilo a já konečně začal vnímat ty drobné detaily s vychytávky, kterým jsem dřív vůbec nevěnoval pozornost. No a když k tomu připočtu stroj na výrobu sirek, jeden dost hořký příběh a hlavně vylepšenou, finskou vodku, nemůže být moje hodnocení nižší, než poctivá čtyrka se vším všudy. To ani náhodou. (03.09.2015)

Další Kaurismäkiho "němý" film a další antihrdina z prachobyčejného světa stereotypu v zašedlém vězení s popraskanými zdmi, které při dobré vůli lze nazývat domovem. K životu pokorná, skromná, tichá, ale přesto neobyčejně vnímavá a napohled jemná duše jménem Iris, se po dlouhá léta dokázala s tímto světem spokojit, ovšem každá žena má své potřeby a touhy. Někdy je vše snadné, nicméně životní cesta našeho děvčete ze sirkárny je trnitá i bolestivá - Vzpomínky jsou jak promoklý plášť, který tíží...jak si jen mohla? Excelentní směsice žánrů, stejně laděné herectví, jemuž bez diskuze vévodí Kati Outinen a vše završeno velmi silným závěrem. Režisérův osobitý styl mě i potřetí ohromě bavil, stejně tak i finský hudební folklór. (14.10.2017)

Keď som si v júni tohto roku pozrel tretí Kaurismäkiho film, ktorý mi potvrdil, že s týmto pánom nenájdem spoločnú reč napísal som, že je pre mňa synonymom dopravnej značky: Stoj, daj prednosť iným režisérom! Neviem, či ma zlákalo 81 % alebo fóbia väčšiny užívateľov ČSFD z toho, že keď vidia film, ktorý sa im vyložene nepáči, neosloví ich, tak hľadajú chybu v sebe, lebo režisér je slávny, percent má film hodne, tak iba diváci môžu byť čudní, nechápaví. Dievča zo zápalkárne je podľa môjho dojmu všetkým iným než tým, čo sa píše v obsahu a väčšine komentárov. Na ďalší Kaurismäkiho film ma už nenaláka ani ponuka práce v zápalkárni. (27.10.2018)

Klasické Kaurismakiho téma: člověk na dně společenského žebříčku ve své samotě a bezvýchodnosti s velice naivní nadějí, že se vše může změnit. Dialogy ze scénáře, které se vejdou na jednu stránku, depresivní prostředí pásové výrobny zápalek, depresivní a stereotypní život ve finském „slumu“ s absencí rodičovského citu, depresivní zpívané hudební vsuvky a vražedně skvělá Kati Outinen (Iris)! (06.08.2010)