Dievča zo zápalkárne

Minimalistické, depresivní a trpké. Dějová linka, jak už to Kaurismäkiho bývá, je jednoduchá, jeho dvorní herečka Kati je typově i hereckým projevem přesná, film sděluje přesně to, o co se Kaurismäki snaží. Přesto si cením víc jeho následných filmů z 90. let. Nejvíc zůstane v paměti obrázek Finska z doby před Nokií, který se nápadně podobá tomu, co bylo možné spatřit u nás na přelomu 80. a 90. let. Celkový dojem: 60 %. (23.08.2020)

Achich ouvej, tohle je tak žalostný film... Tedy nemyslím žalostně špatný, ale žalostně smutný. Při jeho sledování mám podobný pocit, jako kdybych se měl smát u komedie o brutálním týrání nějakých roztomilých chlupatých a okatých zviřátek a po celou dobu si v duchu prozpěvuju s Johnem Lennonem: "Aaah, look at all the lonely people..." Božská Kati Outinen se svým nekonečně smutným čumáčkem je jako stvořená pro podobné šílené role v Kaurismäkiho filmech. Umí sice zahrát i mrchu, jak předvedla ve Stínech v ráji, ale ťunťovité buchty jí jdou ještě líp. To, jak trpělivě pracuje v monstrózní sirkárně, to, jak po osamělých večerech poslouchá cizí řeči v rádiu... A moc se mi líbí, že se sebou nenechá stále jen nevybíravě orat a ukáže taky nakonec svoje zuby - její pomsta chutná po jedu na krysy a já jí bezvýhradně žeru. Možná můj nejmilejší Kaurismäkiho film. (11.02.2015)

První regulérní klenot v tvorbě mlčenlivého rockera - syntéza všech podstatných prvků jeho dosavadní tvorby: sociální tématiky, rafinované hry s žánrem (v tomto případě s žánrem melodramatu / harlekýnkové romance), málomluvné, ale v jádru impulzivní hlavní postavy, která utíká před starým životem. Kati Outinen je naprosto dokonalá, kolik emocí dovede artikulovat bez grimas a slov... nechápu. Navíc Kaurismäki pracuje se motivem čínských studentských bouří, které vytvářejí dost zneklidňující podklad příběhu, v němž zcela chybí humor a převládá bezvýchodná a zoufalá nota. Výtečná je i kamera Timo Salminena, která zajímavě vytrhává / kontextualizuje detaily a podbarvuje syrovost vyprávění. Pokud to dosud byly zajímavé dílčí motivy, v případě Děvčete je to konečně bezvadný celek. (04.10.2011)

Bože můj, to bylo geniální! A tentokrát tuhle větu nemyslím ironicky, ale zcela upřímně. Děvče ze sirkárny je naprosto dokonalou a ryzí filmařinou. Absolutně zde není zbytečného záběru, protože každý, opravdu každý, zde má své opodstatnění a svoji hloubku, a to i ty, které trvají sotva vteřinu nebo dvě. Jako příklad bych uvedl tu, ve které SPOILER se holka stěhuje pryč od rodičů a když se jí bratr ptá, jestli má všechno, máme zde vteřinovou scénu, ve které řekne jenom "Jo", ale ona ta scéna má hlubší význam, jelikož za ní je knihovna plná knížek, které jí matka kupuje. KONEC SPOILERU. Opravdu je to dokonale promyšlené, navíc to má i příběh, který se posouvá neustále dál a přesto se tam toho zas tolik nestane. A ten příběh samotný je smutný, ale hlavně je silný. Dialogů je tu minimum, protože film skoro všechno vypráví obrazem, a to včetně charakterů a motivací postav. A navíc to má tu Kaurismäkiho typickou atmosféru, která nenudí a baví po celý film, tady navíc má i velmi příjemnou stopáž. Je to prostě dokonalé a nemohu hodnotit jinak, než plným počtem. 5* (13.03.2020)

Tichá ale účelová. Alebo veľká úloha Kati Outinen, ktorý si medzi nami naozaj zaslúžila. Kaurismäki teraz absentoval na divný humor, a nadhľad, ktorý podfarbuje tragédie jeho hrdinov a vybral sa cestou tragédie malého človeka v machinácií podvodov, klamstiev a nelásky. Malá filmová agitka ako sa tvorí zlo, bez toho aby sme hrdinku odsudzovali. Forma, tak typická pre celú jeho tvorbu je tu dodržaná. Od modrých stien prehnane zariadených bytov až po anglický jazyk v pesničkách - až na tú finálnu, ktorá je také uzavretie nad celým príbehom a slúži zároveň ako jeho zhrnutie. Na to, že to má toľko málo minút, je to kupodivu veľmi komplexné a významovo bohaté. (25.09.2014)