Kult hákového kríža

Celý film byl bolestně pravdivý, nicméně ty co by to mělo nějak oslovit, tak s nimi Kult hákového kříže většinou ani nehne. U nás se zatím rasismus v takové míře snad nevyskytuje a když, tak je to přesně o tom, že raději každý stáhne půlky, než aby šel do nějakého vážnějšího konfliktu. Ta ochota ustoupit zlu, někdy až zbabělost je pak tou hlavní příčinou současného marasmu. Edward Norton byl skvělý i s Edwardem Furlongem, který byl pro mě zatím velkou neznámou. A Stacy Keach, který se tam jen mihnul, tak jeho Cammeron byl hodně slizký, ta záporná role mu opravdu sedla. Místy trochu nereálný až trochu naivní, ale jinak emotivně velmi silný film a já pálím pětku. (04.03.2013)

Nenávist je přítěž. Derek je inteligentní mladý muž, na prsou nosí vytetovaný hákový kříž a fašistickým ideologiím skutečně věří. Je skinhead. V komunitě má obří respekt a úctu. Černí překupníci drog mu zabili otce, je posedlý nenávistí a jeho bratr jde v jeho šlépějích. Jenže se zjevným potěšením jednoho večera zabije černé zloděje. Shodou okolností si odkroutí jen tři roky. Spřátelí se s černošským klukem z prádelny a jeho holá hlava „přijde k rozumu“. Po návratu z vězení ale jeho proměnu nehodlají jeho stoupenci, stejně jako jeho mladší bratr, akceptovat. Nákaza rasismem žije dál, mnohdy je ovšem demonstrována polopaticky. Sice nám tohle drama předloží i (četně citovanou) mrazivou scénu s obrubníkem, pořád ale jde o snímek do jisté míry korektní. Tvůrci tak hlavně tlačí na fakt, že se člověk, který vnesl násilí do vlastní rodiny, ji snaží nově před ním uchránit. V černobílých reminiscencích se divák dozvídá, jaké chvilky si Derek ve vězení prožil. Hlavní devízou filmu je obsazení Edwarda Nortona do ústřední role. Jeho proměnu ve spořádaného občana mu uvěříte, stejně jako ztvárnění dramatických poloh a vypjatých situací. Ve své době nedoceněný snímek, jehož poselství bude platné i za několik let. Publikum má holt rádo čitelná dramata, tak to tak berme. Ač ty chyby a chybky vidím, i já se chytnul. (03.04.2006)

Ještě dlouho po skončení titulků jsem nemohl "popadnout dech". Takhle nekompromisně realistický pohled na rasismus jsem fakt nečekal. Vynikající režie a především opravdu neuvěřitelný (vlastně uvěřitelný) výkon Edwarda Nortona dělají z tohohle filmu nezapomenutelný zážitek. Rasismus je a asi ještě dlouho bude v americké společnosti všudypřítomný a je moc dobře, když se natočí takovýhle film. Myslím si ale, že musí silně zapůsobit na každého. Vřele doporučuji. (14.03.2003)

"Vláda se stará víc o ústavní práva lidí, který ani nejsou členy týhle země." Já tedy nefandím nikomu, kdo považuje zdvihání pravice za společenskou událost, ale poslední dobou mi poněkud vadí drogové úspěchy žlutočechů, dávkové výhry hnědočechů i návaly vesele si migrujících euroislámistů. O nadřazenosti bílé rasy mám však rovněž jisté pochybnosti a tak hodnotím člověka kus od kusu. Patrně proto mne bavilo sledovat Derekovo prozření i procházku jeho bílé zadnice mezi černými penisy, ale jeho původní touha po ochraně práv většinové společnosti je mi o něco bližší než ten žalářem vnucený humanismus. (06.11.2015)

Snímok "American History X" (Kult hákového kríža) je svojim spôsobom pomerne kontroverzný film. Pre niektorých neznalých divákov to môže byť šokujúca záležitosť. Pre členov niektorých extrémistických subkultúr sa to možno stalo kultovou záležitosťou. Ja z pohľadu filmového gurmána a nekompromisného kritika to vidím ako veľmi podarenú drámu, ktorá rozvíja tabuizovanú tému rozmachu neonacizmu a rasizmu v Spojených štátoch amerických, podnietenou nepriaznivou sociálnou situáciou a rastúcou kriminalitou neprispôsobivého afroamerického obyvateľstva. Zaujímavosťou je, že tento titul natočil britský režisér Tony Kaye, ktorý vyrastal v ortodoxnej židovskej rodine. Ústrednú dvojicu bratov v ňom veľmi presvedčivo stvárnili herci Edward Norton a Edward Furlong. **** (16.11.2022)