Réžia:
Elia KazanKamera:
Haskell WexlerHudba:
Manos HatzidakisHrajú:
Stathis Giallelis, Frank Wolff, Harry Davis, Lou Antonio, John Marley, Salem Ludwig, Paul Mann, Estelle Hemsley, Linda Marsh, Joanna Frank, Robert H. Harris (viac)Obsahy(1)
Ve vlastní produkci natočil americký režisér Elia Kazan autorský film, v němž zužitkoval vlastní zážitky. Vypráví o obtížné cestě mladého Řeka Stavrose, pocházejícího z turecké Anatolie, za vysněným životem v Americe, o anabázi plné ústrků a útrap, kterou však živí jediné - touha vymanit se z chudoby a bezprávného postavení. Aby se již nemohlo opakovat, že bude po protiarménském pogromu uvězněn, protože chtěl odnést odnést tělo zabitého přítele. Ale i vstup do vysněné Ameriky pokrývají chmury: neurvalé chování imigračních úředníků dává tušit, že ani tady jej nikdo s otevřenou náručí nečeká. Přesto v náhlém pohnutí kleká na zem své nové vlasti a líbá ji... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (28)
„Don’t trust me. For your happiness, don’t trust me! I can’t do different.“ Příběh popisuje velkou životní cestu hlavního hrdiny, který přes řadu podvodů a úskoků nakonec krkolomně dosahuje kýženého cíle. Člověk si nevybírá, kde se narodí, ale pokud je zde cesta, jak to změnit, měl by se o to pokusit a věnovat tomu veškeré úsilí. Filmu je vytýkána příliš dlouhá stopáž, patří mezi Kazanovy méně divácky úspěšné a poněkud hůře stravitelnější filmy. Můj názor je takový, že se autor nechal do jisté míry strhnout osobní tématikou a jeho cílem nebylo vytvořit a priori snímek, který bude úspěšný a vydělá hodně peněz. Chtěl podat svědectví, popsat svůj osobní příběh, strasti svého života, zakonzervovat historii. A to se mu povedlo, bez ohledu na ohlasy diváků. ()
Asi neni lepsiho filmu, ktery by lepe mapoval osudy reckych Turku. Kazanovi, filmy o ruznych rodinach jdou znamenite (Trpyt v trave, Na vychod od raje), tento je okoreneny jeho podobnym osudem. Ameriko, Ameriko je vyborny vypravny film o touze a splneni snu. Cesta Stavrose z rodne Anatolie, pres Carihrad do Ameriky je vice nez zajimava a ja doslova hltal kazdou minutu filmu. Dobre napsane a zahrane postavy, vyborna atmosfera a vyprava, kdy jsem veril, ze jsem skutecne v Turecku na zacatku dvacateho stoleti. Po technicke strance taky dokonale a vse podtrhuje vyborna hudba, ktera uzavira maximalni zazitek z tohoto filmu. ()
Ameriko, Ameriko je šíleně dlouhý film a chvílemi nudný. Nemá ani úžasné herce (víceméně neznámí lidi) ani nějak extra sympatického hrdinu. Je to "jen" vykreslení bídy a reality života řeckého národa na konci 19. století a jako takové nemá skoro chybu. Nikdo tyhle sociální dramata neuměl točit líp než Kazan a tady to znovu potvrdil. Utrpení pod Turky, pogromy, příšerná chudoba, otrocká práce za mizerné peníze ale i nezlomná řecká duše a touha jednoho mladíka dostat se do bájné země - Ameriky. Když po skoro třech hodinách přijíždí a dostane se na americkou půdu a políbí zemi, měl jsem na krajíčku. Nedá se říct, že by mě to na 100% strhlo, ale viděl jsem silný příběh z části dějin, o kterých jsem toho moc netušil. A stálo to za to. ()
Winston Churchill svojho času vyhlásil, že veľké štáty sa správajú ako gangstri a malé ako prostitútky. Veľké štáty v záujme svojich veľmocenských ambícií páchajú veľké svinstvá a ešte aj zakazujú o nich malým štátom hovoriť. Turecko je žiarivým príkladom štátu, ktorý spáchal genocídu na Arménoch a dodnes zakazuje o nej hovoriť. Najnovšie sa tlačí do Sýrie, Kurdov označuje za teroristov, a kto by chcel ich "operáciu" nazvať inváziou alebo agresiou, nech počíta s tým, že pustí do Európy milióny migrantov. Kazan prežil turecký útlak a v tomto filme chce ho vykresliť podľa vlastných skúseností. Nemožno mu zazlievať, že dáva do filmu toľko emócií, ani že to prehnal s jeho dĺžkou. Ale tiež nemožno zazlievať divákom, akým som aj ja, že jeho filmu nedajú plný počet hviezdičiek, aj keď ide o kvalitný film. ()
Moc hezky udělaná životopisná sága Elii Kazana. Ve filmu se kromě části životního příběhu slavného amerického režiséra dozvíme něco i o historii turecko-arménsko-řeckých vztahů. První půlhodina je trochu pomalejšího tempa, ale později se film rozjede a zbylé dvě hodiny se divák nenudí. Cestu mladého chlapce, který neměl kromě přitažlivého vzhledu vůbec nic, z malé turecké vesničky do Konstantinopole a pak až za oceán, do vysněné Ameriky, si nenechte ujít. ()
Galéria (3)
Fotka © Warner Bros. Pictures
Reklama