Tichá dohoda

Podotýkám, volně předcházející část jsem neviděl. Příliš náročné, příliš vrstevnaté, příliš o ničem než o burnout syndromu a úniku ze stereotypu. Jedno z možná nejlépe zpracovaných témat amerického snu, protože kdo z nás by nechtěl žít v té úspěšnější části poválečné Ameriky... Jenomže možná jsem jednoduchý divák, možná to bylo jen příliš uřvané (viděno zčásti v originále, z části nadabované), ale ani unavená Deborah (jejímž jsem jinak velkým fandou, viz. má britská filmotéka), ani chlapácký Kirk (jediný Douglas, kterého uznávám), a dokonce ani Bonnie Faye Dunaway (jak mohla za dva roky takhle hrozně zestárnout?) ve mně nevyvolaly žádné dojmy. A zase ten záběr na víceúrovňové křížení velikosti poloviny dálniční sítě ČR... (26.10.2013)

Pomerne ťažká Kazanova snímka nielen obsahom, ale aj zaujímavou formou. Dôraz je kladený mimo netradičného použitia strihu na dialógy, respektíve vrešťanie niekoľkých postáv po sebe vo viacerých vypätých situáciách. Skôr budete mať pocit, že pozeráte film Mikea Nicholsa, ale spomeniete si čiastočne aj na Električku zvanú túžbu. No a možno budete po filme radi, že nie ste bohatým alfa samcom, ktorému leží celé jeho okolie a hlavne všetky ženy pri nohách. Rozoznať v takom prípade úprimnosť od všetkého ostatného je prakticky nemožné. A vy tiež nebudete po rokoch takéhoto života psychicky úplne v poriadku. Kazan sa v Splendor in the grass inšpiroval francúzskou novou vlnou a strihy v Dohode budú asi tiež takouto reminiscenciou. (03.12.2013)

Mám s tímto filmem malý problém, psychologická studie muže ve středním věku, který má vše (milující manželku, půvabnou dceru, krásný dům, auto, úspěch v práci, peníze), a nabrnkne si milenku o pětadvacet let mladší, mi není ničím blízká.. Všechno se mu (hlavní postavě) vzápětí sesype na hlavu, včetně nemocného otce, a začne „bláznit“..  Poskakování v čase mi nesedlo, minulost-přítomnost-představy-střih a k tomu mi ani jedna z postav nepřirostla k srdci.. Chápu tvůrcův záměr i sdělení, nelíbí se mi forma.. Domnívám se, že člověk sám před sebou nikdy a nikam neuteče.. (09.01.2022)

Po letech jsem si Tichou dohodu dal, je velmi silná. I přes nešikovnosti, nedotaženosti nového jazyka, kterými jak píše Tsunami možná Kazan sám sobě ukazoval, že na to ještě má. Připomnělo mi to Hasovo Sanatorium na věčnosti: hledání otce a s ním sama sebe. A jedno jestli Žida anebo Řeka. Moc krásný happy end. Nádherná hudba! Přenádherná Faye i Kirkovy oči. (29.03.2019)

Tichou dohodu jsem osobně vždycky považoval za Kazanův nejlepší román a jeho převodem ndo filmové podoby neztratil více, než bylo nutně zapotřebí. Kirk Douglas i Faye Dunaway jsou přesně takoví, jaké si je čtenář zřejmě musí představit při čtení. Neortodoxní forma je zde plně podřízená smyslu a zejména rozvětvenému ději a snad jedinou možnou metodou zachycuje ohromnou šíři románového vyprávění. (02.03.2013)