Roma

Cuarónův hluboce osobní film začíná dlouhým pohledem na omšelou dlažbu. V jednu chvíli hlavní hrdinka Cleo (kterou zatím jen slyšíme mimo záběr) polije dlažbu vodou, aby ji mohla umýt od nečistot. Voda jako mořská vlna doputuje až do záběru a v zrcadlovém odrazu odhalí našemu zraku zcela nový prostor: otevřenou oblohu nad dvorkem, po které prolétá dopravní letadlo. Od prvních vteřin filmu tak Cuarón vytváří symbolické pouto mezi Cleo a vodou (voda symbolizuje její čistotu a dobrotivost; Cleo de facto je vodou), současně ale poukazuje na magickou moc vody proměňovat, zmekčovat vše tvrdé – a odhalovat skryté nebe v okolních věcech. Moc, kterou voda – a o to v Cuarónově čarokrásném filmu-záři běží především – sdílí s jinou přírodní silou: láskou. Šánti, šánti, šánti... (14.12.2018)

Roma zpočátku velmi pozvolným, místy až dokumentaristickým způsobem nahlíží do všedního života služebné a rodiny, u níž pracuje, přičemž v polovině se atmosféra filmu jakoby zlomí, nabírá na gradaci a emociálních a vypjatých scénách, aby se opět na konci v poklidu uzavřela. Osobně bych první polovinu filmu trochu prostříhal, protože mi některé záběry a výjevy přišly pocitově dlouhé, nicméně chápu, že pro Cuaróna šlo o velice osobní a esenciální součást filmu, díky které mohl na diváka ze všech stran sálat typický kolorit 70. let v Mexiku. Hlavní hrdinka Cleo to nemá v životě jednoduché, ale snaží se s nepřízní osudu poprat ze všech sil jako lvice a působí velice silným dojmem - Yalitza Aparicio se své role zhostila opravdu přesvědčivým dojmem. Dětští herci, respektive jejich charaktery mi neskutečně pily krev a postava Fermína vyhrává cenu za nejsobečtějšího zbabělce a ****** století. Nesmím opomenout pochválit práci s kamerou a výpravou - a sice množství velice plastických scén, jež pracovaly s více plány najednou. Roma i přes divácky hůře stravitelný začátek nabízí nejednu silnou scénu - viz "požár na Nový rok", "porod" či "lapení ve vlnách" - a z filmu je cítít velké režisérské zapálení. Ve výsledku se pohybuji mezi třemi a čtyřmi hvězdami, avšak v tomto případě přidám. P. S. Cuarón má očividně rád záběry letadel! (24.04.2020)

Co se naopak povedlo velmi je nejnovější režijní počin Alfonsa Cuaróna Roma. Humanistický příběh o mladé uklízečce, která zápolí se svým chudým životem, těhotenstvím a starostí o děti středostavovské rodiny, u níž bydlí, vás sice nechytne za srdce od první minuty, s přibývajícím časem si vás ale Cuarón omotá kolem prstu. Začne totiž jednotlivé dílky pomalých a dlouhých záběrů skládat do smysluplného celku, vytáhne z rukávu řadu dramatických situací, u nichž vám dojde, že vám na zdánlivě neexponovaných postavách opravdu záleží. A samozřejmě uhrane i tradičně perfektním zpracováním, které oživuje Cuarónovy dětské vzpomínka na Mexiko s životností, již známe z Potomků lidí, třetího Harryho Pottera či Gravitace. (13.09.2018)

Jedna mexická rodina a dvě služky tvoří osazenstvo tohoto filmu zasazeného do let 1970 a 1971. V jeho samém centru stojí služebná Cleo, o ostatních postavách se toho vlastně dozvíme jen tolik, kolik je třeba pro její příběh. Bohužel jsou pro mne mexické dějiny španělskou vesnicí, takže netuším, co to tam figuruje za ozbrojené střety, ani jak velký hajzl vlastně byl mladík Fermín. Lubezki neměl čas, ale Cuarón si výborně poradil i bez přítomnosti svého dvorního kameramana (i když s ním by film byl nepochybně ještě lepší), zkrátka je to režisér, jehož filmy se vyplatí sledovat. (22.12.2018)

Jednou za čas se mi poštěstí najít skrytej poklad, kterej mi připomene, proč tak miluju kinematografii. Tohle je jeden z nich. Nebyl perfektní, ale rozhodně ve mě zanechal silnej dojem. Začnu asi vizuálem, protože ten funguje krásně. Celej film máte pocit, že nesledujete někoho ve středu pozornosti, ale v pozadí, kdo není vůbec vidět a lehce se přehlídne. A přesně o těch lidech tenhle film je. V tomhle případě je hlavní postava Cleo, služebná jedný bohatý rodiny. Všeho je součástí, ale zároveň není součástí ničeho, všude s rodinou jezdí, ale nijak neovlivňuje, co se stane, jenom přihlíží bez toho, aby zasahovala. Vyobrazení protagonisty, kterej je vedlejší postava ve vlastním příběhu, se opravdu povedlo. Nepřeháním, když řeknu, že nic podobnýho jsem ještě neviděla. Postupně sledujete rozklad rodiny stejně jako Cleo a jste stejně bezmocný. Jste svědkem událostí, na který se stejně jako Cleo jenom díváte a sledujete, jak se svět kolem mění. Což mě přivádí k další věci. Připravte se, že uvidíte tvrdou realitu, žádná procházka růžovým sadem, ale surovej život, ve kterým nikdy nevíte, co se stane, ale přesto vám nezbývá nic jinýho, než to překousnout. Roma určitě není pro všechny, ale bejt váma, dám tomu aspoň šanci, protože je to při nejmenším originální zážitek. Hodnocení: Art filmy mají nějak v oblibě naháče. Ano, uvidíte zde i bratwursty/10 (09.04.2023)